Otevřít hlavní menu

Matěj Josef Sychra

český spisovatel a římskokatolický duchovní

Matěj Josef Sychra (21. prosince 1776, Ústí nad Orlicí[1]19. března 1830, Žďár nad Sázavou[2]) byl český římskokatolický kněz, jazykovědec a obrozenecký spisovatel.

Matěj Josef Sychra
Matěj Josef Sychra
Matěj Josef Sychra
Narození 21. prosince 1776
Ústí nad Orlicí
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 19. března 1830 (ve věku 53 let)
Žďár nad Sázavou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Matěje Josefa Sychry v areálu poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se 21. prosince 1776 v Ústí nad Orlicí, kde také vystudoval základní školu. Už v mládí se u něj projevil hudební talent. Vyrůstal se svými třemi bratry, jeho rodiče zemřeli, když byl malý. Nejstarší bratr, Václav, byl fundatistou v chrámu Nejsvětejší Trojice v Praze. Zde se seznámil s ředitelem Václavem Faltisem, který jim zajistil vzdělání na německé škole v Praze. V roce 1789 Faltis zemřel a Matěj Josef Sychra si musel přivydělávat. V letech 1792-1796 navštěvoval Piaristické gymnázium na Novém Městě. Jelikož se zde vyučovalo v německém jazyce, začínala mu čeština dělat potíže. Proto se při studiu teologie na Filosofické fakultě věnoval také češtině.

Dne 18. září 1801 byl v Chrasti vysvěcen na kněze. Nejprve působil v Sebranici u Litomyšle a Bystrém, od roku 1805 v Německé Bělé u Poličky (dnes Bělá nad Svitavou). Zde onemocněl tyfem, který se ze zámku, jenž sloužil jako provizorní útočiště zraněným z bitvy u Slavkova, rozšířil po obci. O necelý rok později si při pádu způsobil v oblasti žeber těžké zranění, po kterém musel být operován. Po návratu z nemocnice se jej pokusil duševně nemocný člověk shodit z pavlače. Sychra si při pádu poranil koleno a od té doby kulhal.

Od roku 1808 působil na faře v Jimramově, kde vytvořil svoje stěžejní jazykové, vzdělávací a další práce. V roce 1824 přesídlil na faru v klášterním domě ve Žďáře nad Sázavou. Žďárem tehdy zmítaly spory mezi vyznáními, navíc byl kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve velmi špatném stavu. O opravu se neúspěšně pokoušel Bonifác Procházka a před příchodem Sychry se uvažovalo o jeho zboření. Matěj Josef Sychra však veškeré úsilí a finance věnoval opravě této barokní památky, jejímž autorem byl Jan Blažej Santini-Aichel. Dne 16. května 1829 byla tato jedinečná stavba opět vysvěcena. Při pracích však Sychra onemocněl a dne 19. března 1830 zemřel. Pohřben je v areálu kostela.

DíloEditovat

Sychrovým nejvýznamnějším dílem je Česká fraseologie, kterou do svého Slovníku začlenil Josef Jungmann.[zdroj?]

  • Půwodnj rozmlauwánj a powjdky k wyswětlenj mrawných českých přjslowj, ku prospěchu mládeži sskole odrostáwagjcý
  • Powjdatel, aneb, Sbjrka rozmanitých paměti hodných přjběhů, powjdaček, důwtipných nápadů a průpovědj, k poučenj a obweselenj. W Brně; a Holomaucy 1815-1817
  • Weleslawjn. Praha 1847.
  • Povídky a jiné práce. Brno 1961.

OdkazyEditovat