Íkaros

(přesměrováno z Ikaros)
Na tento článek je přesměrováno heslo Ikaros. Tento článek je o mytologické postavě. O kosmické sondě pojednává článek IKAROS.

Íkaros (latinsky Icarus) je v řecké mytologii synem největšího řeckého stavitele a vynálezce Daidala.

Íkaros
Místo pohřbeníIkaria
RodičeDaidalos[1] a Naucrate
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Daidalos a Íkaros

Narodil se v Athénách, avšak musel s otcem uprchnout na Krétu, kde je přijal krétský král Mínós, pro něhož poté Daidalos postavil labyrint, kde byl před světem schován Mínotaurus, napůl člověk, napůl býk.

Když po létech athénský hrdina a budoucí král Théseus Mínotaura zabil, chtěl se Daidalos i se synem vrátit zpět do Athén, ale Mínós ho nechtěl propustit, aby neprozradil tajemství chodeb labyrintu nebo ho nepostavil ještě někde jinde.

Daidalos věděl, že po moři je únik nemožný, proto vymyslel a sestrojil dva páry křídel, jednotlivá pera spojil voskem a na nich se i s malým synem vydal na cestu přes moře. Dal Íkarovi rady na cestu, aby stále otce sledoval a neztrácel ho z očí, aby neletěl příliš nízko, aby mu voda nepromáčela křídla a netěžkla, ale ani moc vysoko, aby mu slunce nerozpustilo vosk, jenž drží křídla a celou konstrukci.

Íkaros z počátku otcovy rady dodržoval, ale když byli dále nad mořem, let se mu líbil a on zamířil výš, až začalo slunce více hřát, vosk se rozpustil a Íkaros se zřítil do moře. Otec mu nemohl nijak pomoci, než na hladině podle roztroušených per syna najít a na ostrově pohřbít jeho tělo. Ostrov i okolní moře se po něm nazývá Íkarské moře.

Jiná verze o uložení syna nemluví, Daidalos se sám dostal na Sicílii a později se vrátil do rodných Athén.

Daidalos a Íkaros jsou snad nejznámější dvojicí řeckých mýtů. Jsou to první vzduchoplavci a Íkaros je zároveň první obětí leteckého neštěstí.

Odraz v umění editovat

V antice byl let Daidala a Íkara častým námětem zejména pro malíře váz. Známá jsou tato další díla:

Reference editovat

  1. Daedalus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat