Dolnoslezské vojvodství

Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, jedno z 16 vojvodství. Hlavní město vojvodství je Vratislav. Leží na jihozápadě země a zaujímá přibližně západní polovinu historické země Slezsko a část Lužice. V rámci Polska sousedí s Lubušským, Opolským a Velkopolským vojvodstvím; dále pak s Německem (spolková země Sasko) a Českem (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj).

Dolnoslezské vojvodství
Województwo dolnośląskie
Lower Silesia (logo) 01.png
Dolnoslezské vojvodství – znak
znak
Dolnoslezské vojvodství – vlajka
vlajka
Geografie
Lower Silesian in Poland (+rivers).svg
Hlavní městoVratislav
StatusVojvodství
Souřadnice
Rozloha19 946,7 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel2 902 365 (2017)
Hustota zalidnění145,5 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekPolsko
Druh celkuVojvodství
Podřízené celkyOkresy
 • Městské okresy: 4
 • Zemské okresy: 26
Gminy
 • Městské gminy: 35
 • Městsko-venkov. gminy: 56
 • Venkovské gminy:78
Vznik1999
VojvodaJarosław Obremski
MaršálekCezary Przybylski
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-02
NUTSPL51
Označení vozidelD
Oficiální webwww.duw.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vratislav, katedrála sv. Jana Křtitele je ústředním chrámem města a katedrálou vratislavské diecéze
Okresy Dolnoslezského vojvodství
Sídlo vojvodského úřadu ve Vratislavi
Hrad Książ u Valbřichu
Kamenná Hora
Historické centrum Kladska
Lehnice – Kostel Panny Marie
Jelení Hora, radnice

Vojvodství vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: vratislavského, lehnického, jelenohorského, valbřišského a části kališského a lešenského. Patří mezi středně velká a hustěji osídlená vojvodství; ke konci roku 2017 zde žilo 2 902 000 obyvatel.

Vojvodství se dělí na 26 okresů a 4 městské okresy.

GeografieEditovat

Povrch vojvodství je rozmanitý; zatímco severní část je tvořena rozlehlou rovinou v okolí řeky Odry, jižní část je velmi členitá a hornatá. Celé toto hornaté území se v polštině nazývá Sudety. Po hřebenech Krkonoš a Orlických hor prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšším bodem je Sněžka (Śnieżka, 1603 m), společný nejvyšší vrchol Čech a Slezska. Druhým nejvyšším masivem je Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Na západě vojvodství podél dolního toku řeky Bóbr jsou rozsáhlé borové lesy. Specifickým územím je Kladská kotlina se Stolovými horami.

Správa vojvodstvíEditovat

V čele správy vojvodství stojí vojvoda, který vede Dolnoslezský vojvodský úřad ve Vratislavi, a maršálek vojvodství. Vojvodský úřad má tři delegatury (pobočky), jejichž místní působnost se kryje s bývalými vojvodstvími valbřišským, lehnickým a jelenohorským:

Působnost delegatur
sídlo delegatury města a okresy tvořící delegaturu
1 Wałbrzych Świdnica, Kłodzko, Ząbkowice Śląskie, Dzierżoniów
2 Lehnice Głogów, Jawor, Lubin, Polkowice, Złotoryja
3 Jelenia Góra Bolesławiec, Kamienna Góra, Lubań, Lwówek Śląski, Zgorzelec

Města a obceEditovat

V Dolnoslezském vojvodství je 91 měst; 4 z nich (Vratislav, Valbřich, Lehnice a Jelení Hora) mají práva okresu. Zdaleka největším kulturním, školským, hospodářským a dopravním centrem je Vratislav, cenné historické památky má však i Svídnice, Jawor či Kladsko. Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2005:

1.   Vratislav (Wrocław) – 638 364

2.   Valbřich (Wałbrzych) – 127 566

3.   Lehnice (Legnica) – 106 143

4.   Jelenia Góra (čes. Jelení Hora) – 87 643

5.   Lubin – 76 595

6.   Hlohov (Głogów) – 71 312

7.   Svídnice (Świdnica) – 60 541

8.   Bolesławiec (čes. dříve Slezská Boleslav) – 41 117

9.   Olešnice (Oleśnica) – 36 968

10.   Dzierżoniów – 34 878

11.   Zhořelec (Zgorzelec) – 33 278

12.   Bielawa – 32 652

13.   Olava (Oława) – 31 078

14.   Kladsko (Kłodzko) – 28 540

15.   Nová Ruda (Nowa Ruda) – 25 240

16.   Javor (Jawor) – 24 477

17.   Świebodzice – 23 233

18.   Boguszów-Gorce – 22 815

19.   Lubaň (Lubań) – 22 392

20.   Polkowice – 22 297

21.   Kamenná Hora (Kamienna Góra) – 21 675

22.   Bogatynia – 19 169

23.   Střihom (Strzegom) – 16 932

24.   Złotoryja (čes. dříve Goldperk) – 16 578

25.   Ząbkowice Śląskie (čes. dříve Frankenštejn) – 16 326

26.   Jelcz-Laskowice – 15 271

27.   Chojnów – 14 510

28.   Brzeg Dolny – 12 891

29.   Góra – 12 671

30.   Střelín (Strzelin) – 12 289

31.   Volov (Wołów) – 12 260

32.   Třebnice (Trzebnica) – 12 159

33.   Milicz – 12 113

34.   Kowary – 11 965

35.   Syców – 10 763

36.   Kladská Bystřice (Bystrzyca Kłodzka) – 10 594

37.   Lázně Chudoba (Kudowa-Zdrój)   – 10 274

38.   Lwówek Śląski – 9 807

39.   Pieszyce – 9 576

40.   Ziębice (čes. dříve Minstrberk) – 9 326

41.   Slezská Středa (Środa Śląska) – 8 765

42.   Oborniki Śląskie – 8 440

43.   Chocianów – 8 232

44.   Gryfów Śląski – 7 200

45.   Sklářská Poruba (Szklarska Poręba) – 7 156

46.   Głuszyca – 7 083

47.   Polanica-Zdrój (čes. dříve Starý Bor) – 6 966

48.   Twardogóra – 6 869

49.   Sobótka – 6 854

50.   Żarów – 6 836

51.   Piława Górna – 6 811

52.   Żmigród (čes. dříve Trachenberk) – 6 630

53.   Przemków – 6 590

54.   Libava (Lubawka) – 6 580

55.   Piechowice – 6 518

56.   Landek (Lądek-Zdrój) – 6 296

57.   Stronie Śląskie (čes. dříve Stráně) – 6 253

58.   Ścinawa – 5 970

59.   Pieńsk – 5 925

60.   Szczawno-Zdrój – 5 544

61.   Bolków – 5 438

62.   Kąty Wrocławskie – 5 390

63.   Szczytna (čes. dříve Ředeč) – 5 286

64.   Jaworzyna Śląska – 5 214

65.   Jedlina-Zdrój – 5 155

66.   Lázně Dušníky (Duszniki-Zdrój) – 5 150

67.   Bierutów – 5 110

68.   Karpacz – 5 107

69.   Leśna – 4 929

70.   Olszyna – 4 697

71.   Mieroszów – 4 585

72.   Świeradów-Zdrój – 4 577

73.   Závidov (Zawidów) – 4 447

74.   Mirsk – 4 200

75.   Nowogrodziec – 4 058

76.   Wojcieszów – 4 014

77.   Siechnice – 3 887

78.   Prochowice – 3 709

79.   Niemcza (čes. dříve Němčí) – 3 201

80.   Węgliniec – 3 121

81.   Rychleby (Złoty Stok) – 2 972

82.   Bardo (čes. dříve Varta) – 2 860

83.   Wąsosz – 2 814

84.   Mezilesí (Międzylesie) – 2 776

85.   Radków (čes. dříve Hrádek) – 2 508

86.   Świerzawa – 2 474

87.   Międzybórz – 2 343

88.Prusice – 2 216

89.   Wiązów – 2 207

90.   Wleń – 1 902

91.   Lubomierz – 1 812

 
Valbřich – uhelné doly Matylda a Chrobry

Hospodářství a dopravaEditovat

Dolní Slezsko nebylo tak výrazně zaměřeno na těžký průmysl jako Horní, přesto je postihl zejména útlum těžby uhlí v okolí Valbřichu. Hnědé uhlí se dosud těží v západním výběžku v okolí města Bogatynia, kde je využívá zejména Elektrárna Turów. V okolí měst Legnica a Lubin se těží a zpracovává měď. Vratislav je pak především centrem strojírenství. V horách u hranic s Čechami je důležitý také cestovní ruch a lázeňství.

Dolní Slezsko má hustou železniční síť (vybudovanou převážně v časech, kdy náleželo Německu), která je však až na hlavní tratě ve špatném stavu. Na přelomu 20. a 21. století byla na mnoha tratích zastavena osobní doprava, na některých i doprava nákladní; spoje nejezdily např. do tak velkých měst, jako je Lubin, Złotoryja či Kamienna Góra; z až osmi hraničních přechodů do Čech, fungujících před 2. sv. válkou, sloužil v letech 2003–2010 osobní dopravě jen přechod v Lichkově. Přibližně po roce 2006 se však situace začala opět postupně zlepšovat a spoje se na některé tratě vrátily. V roce 2008 zahájil provoz regionální železniční dopravce Koleje Dolnośląskie (akciová společnost v plném vlastnictví vojvodství), který postupně přebírá většinu výkonů regionální železniční dopravy.

Hlavní železniční tahy vedou ve směru Německo – WęgliniecVratislavOpole a Čechy – Kladsko – Vratislav – Poznaň, důležité jsou také tratě z Vratislavi do Jelenie Góry a Zieloné Góry. Tratě v polských Sudetech jsou stavebně náročné a velmi malebné, např. Slezská horská dráha nebo trať Jelenia Góra – Kořenov.[1]

Dolním Slezskem vede východozápadní dálnice A4 a obchvat Vratislavi. Vratislavské mezinárodní letiště odbavilo v roce 2014 přes dva miliony pasažérů a je tak pátým největším v Polsku.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat