Otevřít hlavní menu
Dolnoslezské vojvodství
Województwo dolnośląskie

Znak Dolnoslezského vojvodství Vlajka Dolnoslezského vojvodství

Znak Vlajka

Dolnoslezské vojvodství na mapě Polska
základní data
Hlavní město Vratislav
Vojvoda Paweł Hreniak (PiS)
Maršálek Cezary Przybylski (bezp.)
Rozloha 19 948 km²
Počet obyvatel 2 878 410 [1] obyv. (2017)
Regist. značka D
ISO 3166-2 PL-DS
Podrobné administrativní členění
Okresy
Městské okresy: 4
Zemské okresy: 23
Gminy
Městské gminy: 36
Městsko-venkovské gminy: 54
Venkovské gminy: 79
Webstránka Dolnoslezského vojvodství
Vratislav, katedrála sv. Jana Křtitele je ústředním chrámem města a katedrálou vratislavské diecéze
Okresy Dolnoslezského vojvodství
Sídlo vojvodského úřadu ve Vratislavi
Hrad Książ u Valbřichu
Kamenná Hora
Historické centrum Kladska
Lehnice

Dolnoslezské vojvodství (polsky Województwo dolnośląskie) je vyšší územně samosprávný celek Polska, jedno z 16 vojvodství. Hlavní město vojvodství je Vratislav. Leží na jihozápadě země a zaujímá přibližně západní polovinu historické země Slezsko a část Lužice. V rámci Polska sousedí s Lubušským, Opolským a Velkopolským vojvodstvím; dále pak s Německem (spolková země Sasko) a Českem (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj).

Vojvodství vzniklo v roce 1999 na území dřívějších vojvodství: vratislavského, lehnického, jelenohorského, valbřišského a části kališského a lešenského. Patří mezi středně velká a hustěji osídlená vojvodství; ke konci roku 2017 zde žilo 2 902 000 obyvatel.

Vojvodství se dělí na 26 okresů a 4 městské okresy.

GeografieEditovat

Povrch vojvodství je rozmanitý; zatímco severní část je tvořena rozlehlou rovinou v okolí řeky Odry, jižní část je velmi členitá a hornatá. Celé toto hornaté území se v polštině nazývá Sudety. Po hřebenech Krkonoš a Orlických hor prochází hranice s Českou republikou. Nejvyšším bodem je Sněžka (Śnieżka, 1603 m), společný nejvyšší vrchol Čech a Slezska. Druhým nejvyšším masivem je Králický Sněžník (Masyw Śnieżnika). Na západě vojvodství podél dolního toku řeky Bóbr jsou rozsáhlé borové lesy. Specifickým územím je Kladská kotlina se Stolovými horami.

Správa vojvodstvíEditovat

V čele správy vojvodství stojí vojvoda, který vede Dolnoslezský vojvodský úřad ve Vratislavi, a maršálek vojvodství. Vojvodský úřad má tři delegatury (pobočky), jejichž místní působnost se kryje s bývalými vojvodstvími valbřišským, lehnickým a jelenohorským:

Působnost delegatur
sídlo delegatury města a okresy tvořící delegaturu
1 Wałbrzych Świdnica, Kłodzko, Ząbkowice Śląskie, Dzierżoniów
2 Lehnice Głogów, Jawor, Lubin, Polkowice, Złotoryja
3 Jelenia Góra Bolesławiec, Kamienna Góra, Lubań, Lwówek Śląski, Zgorzelec

Města a obceEditovat

V Dolnoslezském vojvodství je 91 měst; 4 z nich (Vratislav, Valbřich, Lehnice a Jelení Hora) mají práva okresu. Zdaleka největším kulturním, školským, hospodářským a dopravním centrem je Vratislav, cenné historické památky má však i Svídnice, Jawor či Kladsko. Údaje o počtu obyvatel jsou z roku 2005:

1.   Vratislav (Wrocław) − 638 364

2.   Valbřich (Wałbrzych) − 127 566

3.   Lehnice (Legnica) − 106 143

4.   Jelenia Góra (čes. Jelení Hora) − 87 643

5.   Lubin − 76 595

6.   Hlohov (Głogów) − 71 312

7.   Svídnice (Świdnica) − 60 541

8.   Bolesławiec (čes. dříve Slezská Boleslav) − 41 117

9.   Olešnice (Oleśnica) − 36 968

10.   Dzierżoniów − 34 878

11.   Zhořelec (Zgorzelec) − 33 278

12.   Bielawa − 32 652

13.   Olava (Oława) − 31 078

14.   Kladsko (Kłodzko) − 28 540

15.   Nová Ruda (Nowa Ruda) − 25 240

16.   Javor (Jawor) − 24 477

17.   Świebodzice − 23 233

18.   Boguszów-Gorce − 22 815

19.   Lubaň (Lubań) − 22 392

20.   Polkowice − 22 297

21.   Kamenná Hora (Kamienna Góra) − 21 675

22.   Bogatynia − 19 169

23.   Střihom (Strzegom) − 16 932

24.   Złotoryja (čes. dříve Goldperk) − 16 578

25.   Ząbkowice Śląskie (čes. dříve Frankenštejn) − 16 326

26.   Jelcz-Laskowice − 15 271

27.   Chojnów − 14 510

28.   Brzeg Dolny − 12 891

29.   Góra − 12 671

30.   Střelín (Strzelin) − 12 289

31.   Volov (Wołów) − 12 260

32.   Třebnice (Trzebnica) − 12 159

33.   Milicz − 12 113

34.   Kowary − 11 965

35.   Syców − 10 763

36.   Kladská Bystřice (Bystrzyca Kłodzka) − 10 594

37.   Lázně Chudoba (Kudowa-Zdrój)   − 10 274

38.   Lwówek Śląski − 9 807

39.   Pieszyce − 9 576

40.   Ziębice (čes. dříve Minstrberk) − 9 326

41.   Slezská Středa (Środa Śląska) − 8 765

42.   Oborniki Śląskie − 8 440

43.   Chocianów − 8 232

44.   Gryfów Śląski − 7 200

45.   Sklářská Poruba (Szklarska Poręba) − 7 156

46.   Głuszyca − 7 083

47.   Polanica-Zdrój (čes. dříve Starý Bor) − 6 966

48.   Twardogóra − 6 869

49.   Sobótka − 6 854

50.   Żarów − 6 836

51.   Piława Górna − 6 811

52.   Żmigród (čes. dříve Trachenberk) − 6 630

53.   Przemków − 6 590

54.   Libava (Lubawka) − 6 580

55.   Piechowice − 6 518

56.   Landek (Lądek-Zdrój) − 6 296

57.   Stronie Śląskie (čes. dříve Stráně) − 6 253

58.   Ścinawa − 5 970

59.   Pieńsk − 5 925

60.   Szczawno-Zdrój − 5 544

61.   Bolków − 5 438

62.   Kąty Wrocławskie − 5 390

63.   Szczytna (čes. dříve Ředeč) − 5 286

64.   Jaworzyna Śląska − 5 214

65.   Jedlina-Zdrój − 5 155

66.   Lázně Dušníky (Duszniki-Zdrój) − 5 150

67.   Bierutów − 5 110

68.   Karpacz − 5 107

69.   Leśna − 4 929

70.   Olszyna − 4 697

71.   Mieroszów − 4 585

72.   Świeradów-Zdrój − 4 577

73.   Závidov (Zawidów) − 4 447

74.   Mirsk − 4 200

75.   Nowogrodziec − 4 058

76.   Wojcieszów − 4 014

77.   Siechnice − 3 887

78.   Prochowice − 3 709

79.   Niemcza (čes. dříve Němčí) − 3 201

80.   Węgliniec − 3 121

81.   Rychleby (Złoty Stok) − 2 972

82.   Bardo (čes. dříve Varta) − 2 860

83.   Wąsosz − 2 814

84.   Mezilesí (Międzylesie) − 2 776

85.   Radków (čes. dříve Hrádek) − 2 508

86.   Świerzawa − 2 474

87.   Międzybórz − 2 343

88.Prusice − 2 216

89.   Wiązów − 2 207

90.   Wleń − 1 902

91.   Lubomierz − 1 812

 
Valbřich – uhelné doly Matylda a Chrobry

Hospodářství a dopravaEditovat

Dolní Slezsko nebylo tak výrazně zaměřeno na těžký průmysl jako Horní, přesto je postihl zejména útlum těžby uhlí v okolí Valbřichu. Hnědé uhlí se dosud těží v západním výběžku v okolí města Bogatynia, kde je využívá zejména Elektrárna Turów. V okolí měst Legnica a Lubin se těží a zpracovává měď. Vratislav je pak především centrem strojírenství. V horách u hranic s Čechami je důležitý také cestovní ruch a lázeňství.

Dolní Slezsko má hustou železniční síť (vybudovanou převážně v časech, kdy náleželo Německu), která je však až na hlavní tratě ve špatném stavu. Na přelomu 20. a 21. století byla na mnoha tratích zastavena osobní doprava, na některých i doprava nákladní; spoje nejezdily např. do tak velkých měst, jako je Lubin, Złotoryja či Kamienna Góra; z až osmi hraničních přechodů do Čech, fungujících před 2. sv. válkou, sloužil v letech 2003–2010 osobní dopravě jen přechod v Lichkově. Přibližně po roce 2006 se však situace začala opět postupně zlepšovat a spoje se na některé tratě vrátily. V roce 2008 zahájil provoz regionální železniční dopravce Koleje Dolnośląskie (akciová společnost v plném vlastnictví vojvodství), který postupně přebírá většinu výkonů regionální železniční dopravy.

Hlavní železniční tahy vedou ve směru Německo − WęgliniecVratislavOpole a Čechy − Kladsko − Vratislav − Poznaň, důležité jsou také tratě z Vratislavi do Jelenie Góry a Zieloné Góry. Tratě v polských Sudetech jsou stavebně náročné a velmi malebné, např. Slezská horská dráha nebo trať Jelenia Góra – Kořenov.[2]

Dolním Slezskem vede východozápadní dálnice A4 a obchvat Vratislavi. Vratislavské mezinárodní letiště odbavilo v roce 2014 přes dva miliony pasažérů a je tak pátým největším v Polsku.

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat