Žamberk

město v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji

Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, v podhůří Orlických hor. Město je rozloženo v údolí řeky Divoké Orlice i na okolních svazích. Žamberk má rozlohu 16,91 km² a žije zde přibližně 6 100[1] obyvatel. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice), však žije cca 9 300 obyvatel. Město je administrativním, obchodním, školským i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá okolo 29 tisíc obyvatel. V období let 1850–1960 byl Žamberk okresním městem, po socialistické správní reformě statut okresního města převzalo nedaleké Ústí nad Orlicí (jádro žambereckého regionu) a Rychnov nad Kněžnou (západní část Žamberecka). Do roku 1989 byly městskými částmi přiléhající obce Dlouhoňovice a Helvíkovice, které se následně po revoluci osamostatnily.

Žamberk
Radnice v Žamberku
Radnice v Žamberku
Znak města ŽamberkVlajka města Žamberk
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0534 581259
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Žamberk
Okres (LAU 1) Ústí nad Orlicí (CZ0534)
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 6 077 (2020)[1]
Rozloha 16,91 km²
Katastrální území Žamberk
Nadmořská výška 420 m n. m.
PSČ 564 01
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 9
Kontakt
Adresa městského úřadu Masarykovo náměstí 166
56401 Žamberk
podatelna@muzbk.cz
Starosta Ing. Bc. Oldřich Jedlička (ANO)
Oficiální web: www.zamberk-city.cz
Úřední web: www.zamberk.cz
Žamberk
Žamberk
Další údaje
Kód části obce 411515
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 1995 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou. Město je také turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří. Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Na východním okraji je sportovně rekreační areál Pod Černým lesem.

HistorieEditovat

Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka.[2] Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera.

 
Město Žamberk, kresba Johanna Venuta z roku 1805

Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg.[3] Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c. k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (14501471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žamberku.

Hospodářství a průmyslEditovat

HistorieEditovat

Textilní průmysl a pivovarnictví

Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem.[4] Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol., postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.

V roce 1866 byly přestavěny a zmodernizovány hospodářské budovy panského (zámeckého) pivovaru na prvním zámeckém nádvoří v centru města. Počátky pivovaru však sahají až do 17. století. V roce 1927 byla výroba piva v zámeckém pivovaru ukončena a nahrazena výrobou likérů, později, v 2. pol. 20. stol. se zde dokonce vyráběla vína (ČVZ). V současnosti areál pivovaru a sladovny chátrá. Navzdory tomu se podařilo na tradici výroby piva znovu navázat. V současnosti jsou zde provozovány dva minipivovary (Kanec a Jelen).

SoučasnostEditovat

DopravaEditovat

ŠkolstvíEditovat

Mateřské školyEditovat

  • MŠ Sluníčko Žamberk, náměstí Generála Knopa 433
  • MŠ Čtyřlístek Žamberk, Tylova 1244
  • MŠ Erudio, Masarykovo náměstí 90 (web)

Základní školyEditovat

  • ZŠ Žamberk, Nádražní 743 (web)
  • ZŠ Žamberk, 28. října 581 (web)
  • ZŠ Erudio Orlicko, Velký Hájek 1554 (web)
  • Speciální střední škola a základní škola Žamberk, Tyršova 214 (web)
  • Základní umělecká škola Petra Ebena, Žamberk, Masarykovo nám. 145 (web)

Střední školyEditovat

KulturaEditovat

MuzeaEditovat

DivadloEditovat

KnihovnaEditovat

CírkevEditovat

  • Církev československá husitská[6]

ZdravotnictvíEditovat

OsobnostiEditovat

Čestná občanstvíEditovat

Partnerská městaEditovat

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň: nákladem vlastním, 1889. S. 420. [dále jen Albert]. 
  3. Albert, str. 13
  4. SOA Zámrsk archiv http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/rodinny-archiv-parishu-zamberk-1770-1948-1960/. inv. č.168, obsah Nabídky na založení továrny v Žamberku, něm. a franc., datace 1837, evidenční jednotka karton 19 (dopisy zájemců z Rakouska i ze zahraničí; přiložena novinová anonce Johna Parishe (1774-1858), nabízející 100 000 zl. podpory projektu za založení továrny na panství Žamberk)
  5. Děkanství Žamberk [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online. 
  6. Církev československá husitská [online]. [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat