Otevřít hlavní menu

Karel Šviha

český poslanec Českého zemského sněmu, advokát a soudce

Karel Šviha (11. června 1877 Nový Bydžov[1]29. června 1937 Praha[2][3]) byl rakouský a český právník a politik, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady; odešel z politiky roku 1914 po skandálu okolo spolupráce s rakouskou policií (Švihova aféra).

Karel Šviha
Karel Šviha
Karel Šviha

poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1908 – 1913

poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1914
Stranická příslušnost
Členství Č. str. nár. soc.

Narození 11. června 1877
Nový Bydžov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 29. června 1937 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Commons Kategorie Karel Šviha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
České Slovo Večerník - Švihova aféra v dobovém tisku

Obsah

BiografieEditovat

 
Dr.Karel Šviha, Pozvání k voličské schůzy

Profesní a politická dráhaEditovat

Profesí byl právníkem. Působil v Žamberku[4], jako soudce a advokát. Publikoval studie z oboru národního hospodářství a politiky.[3]

Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii městské, obvod Rychnov, Žamberk, Kostelec n. Orl., Dobruška.[5] Politicky se uvádí coby člen České strany národně sociální, která šla do voleb v rámci aliance spojených českých státoprávních stran.[6] Kvůli obstrukcím se ovšem sněm po roce 1908 fakticky nescházel.

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kde reprezentoval obvod Čechy 5. Usedl do poslanecké frakce Sjednocení českých národně sociálních, radikálně pokrokových a státoprávních poslanců. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911, nyní za obvod Čechy 26. Zasedl do poslaneckého klubu Český národně sociální klub.[7] Byl předsedou poslaneckého klubu českých národních sociálů.[8] Na předsednickou funkci i poslanecké křeslo ovšem rezignoval roku 1914.[9] Ve vídeňském parlamentu ho pak nahradil Josef Netolický.[7]

Švihova aféraEditovat

Důvodem k jeho rezignaci na politické funkce byla takzvaná Švihova aféra, kdy byl obviněn z toho, že působí jako konfident rakouské policie.[3] Aféra vrcholila v březnu 1914, kdy Národní listy přinesly informaci o tom, že konfidentství Švihy je prokázáno.[10] 4. března 1914 o tom vyšel na titulní straně deníku obsáhlý materiál pod názvem Národně-sociální vůdce ve službách policie.[11] Šviha pak vedl soudní spor s Národními listy ale prohrál.[2] Historik Otto Urban aféru vnímá jako snahu mladočeské strany (která stála za Národními listy) o diskreditaci radikálního politického odpůrce a konkurenta.[8] Dva roky po aféře se k případu vyjádřil i Tomáš Garrigue Masaryk, který označil Švihovo obvinění za omyl. Argumentoval tím, že Šviha pouze dodával materiály pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este, jenž ale výlohy platil z pokladny pražského policejního ředitelství, čímž se politik ocitl formálně na výplatní listině policie. Švihova aféra zanechala i trvalé stopy v českém jazyce. Odkazuje na ni podstatné jméno průšvih, které se udrželo v neformální řeči, stejně jako sloveso prošvihnout.[10]

Po odchodu z politikyEditovat

Šviha po skandálu opustil veřejný a politický život. Působil pak v soukromé sféře, nejprve u firmy Waldes, později ve Schmolkově patentním ústavu v Praze.[2]

Zemřel na srdeční záchvat v červnu 1937 ve svém bytě v Řipské ulici na Královských Vinohradech v Praze.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d Včera dopoledne zemřel.... Národní politika. Červen 1937, roč. 55, čís. 178, s. 4. Dostupné online. 
  3. a b c Šviha, Karel, 1877-1937 [online]. biblio.hiu.cas.cz [cit. 2014-01-31]. Dostupné online. (česky) 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 688. (česky) Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  5. http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001004.htm
  6. Národní politika 1. 3. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196216&picp=&it=0&s=djvu
  7. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. a b Česká společnost 1848-1918. 551
  9. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=306&size=45
  10. a b VYBÍRAL, Petr: Čeština před kamerou - Čeština před kamerou (58): Má Čunek průšvih jako národní socialista Karel Šviha? [online]. ceskatelevize.cz [cit. 2014-01-31]. Dostupné online. (česky) 
  11. Národně-sociální vůdce ve službách policie. Národní listy. Březen 1914, roč. 54, čís. 61, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat