Otevřít hlavní menu

Václav F. Kumpošt

český novinář

Václav F. Kumpošt (28. září 1843 Žamberk[1]26. února 1874 Praha[2]) byl zakladatelem časopisu Vesmír[3].

Václav Kumpošt
Václav F. Kumpošt
Václav F. Kumpošt
Narození 28. září 1843
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Žamberk, Rakouské císařství
Úmrtí 26. února 1874 (ve věku 30 let)
Flag of Austria-Hungary (1869-1918).svg Praha, Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí tuberkulóza
Alma mater Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v Žamberku, v rodině baráčníka Jana Kumpošta a jeho manželky Terezie, rozené Steinerové.[1] V deseti letech zcela osiřel a dětství proto prožil v rodině žamberského hodináře Alberta. Vyrůstal zde spolu se svým nevlastním bratrem, Eduardem Albertem, který se později stal slavným chirurgem[4], jakož i dalšími nevlastními sourozenci (František Albert, Tereza Svatová a Kateřina Thomová).[5]

Studoval v Praze medicínu[6] a v roce 1871 založil časopis Vesmír.
Zemřel na tuberkulózu dne 26. února 1874 ve všeobecné nemocnici v Praze.

Kumpoštovo poselstvíEditovat

První číslo časopisu Vesmír bylo na titulní stránce uvedeno tímto provoláním:

Našim příznivcům a přátelům!
Ne výbojem zbraní stali se Angličané národem mocným, národem slavným a bohatým, nýbrž neunavným pěstováním věd na poli přírodnickém.
Humphry Davy
„V starých věkách převládalo přírodoznalství, v posledních časech středověku vyrůstaly z něho vždy více a více vědy přírodní a za našich dob počínají tyto převládati a hýbati mocně národy i přírodou;" pravil náš Purkyně, který i ve svém vysokém stáří ještě nezdráhal se býti apoštolem vznešené vědy přírodní lidu obecnému. A veliký mistr i učitel náš odkázal nám tyto vědy v dědictví co věčně nevyčerpatelný zdroj vzdělanosti a blahobytu. Z něho vyšinou se vlny mohutné a vynesou opět jmeno i slávu českou v popředí národů osvícených; ze zdroje toho proudem překypujícím rozlévati se bude po luzích domácích zdar a hmotné bohatství. —— „Na úspěchu a pokroku věd přírodních zakládá se všeliký čilý život i vlnění pospolitého obcování a blaze národu, v jehož lůně tyto vědy horlivých mají pěstovatelů!" „Avšak čím většího významu a důležitějšího vlivu na vzdělanost nynější přírodozpyt má, čím větší a důstojnější je zástup učňů a mistrů, kteří neunavnou silou starou temnou říši výjevů nové světlé říši pravdy podrobují, tím důležitější nastává i pro nás úloha, abychom každému, kdo po tom touží, podali pomoci a prostředků, jimiž by v té velikolepé práci účastniti aneb alespoň skvělých výsledků její zmocniti se mohl." Pěstování věd přírodních v rozměrech nejširších je životní otázkou naší! K rozřešení její zdárnému působiti bude pak povždy účelem listu našeho. Nevylučujem z programu svého žádný odbor vědy přírodní, byť laikovi sebe obtížnějším a nepřístupnějším býti se zdál; přední snahou naší bude podávati pokud možno nejširší rozhled do nejnovějších pokroků přísných věd spůsobem populárním, každému pochopitelným, zajímavým a poučným. I hojné zprávy průmyslové a řemeslnické budeme pěstovati, neboť řemesla a všeliké živnosti v popředí založeny jsou na vědách přírodních, na rozvoji a pokroku jejich. Posléze pilné zření míti budeme ku všem českým spolkům a klubům přírodozpytců, zeměpisců, zástupců věd technických a j., jichž zájmy týkající se zejména šíření a zvelebování věd přírodních zárověň splývají s účelem listu našeho. (…) Kojíme se pevnou nadějí, že přátelé a příznivci věd přírodních hojným odbíráním přispějí k zdárnému rozkvětu listu, jenž druhu svého doposud jediným je v literatuře české.
Vydavatelstvo. (Vesmír 1, 1, 1871/1)

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat