Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého

Cyrilometodějská teologická fakulta (CMTF) Univerzity Palackého v Olomouci (UP) je nejstarší fakultou této vysoké školy. Tato teologická fakulta je ve svém bádání kromě zákonů a nařízení České republiky podřízena katolické věrouce a kanonickému právu římskokatolické církve, na což dohlíží arcibiskup olomoucký, který je z titulu svého úřadu velkým kancléřem fakulty, a Kongregace pro katolickou výchovu. Fakulta má svou historickou budovu v bývalém jezuitském semináři sv. Františka Xaverského na Univerzitní ulici, používá však také část bývalé školy Na Hradě a budovu bývalých kolejí na Kateřinské ulici.

Cyrilometodějská teologická fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
Facultas Theologica Cyrillo-Methodiana
Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology
Pohled z oken Uměleckého centra (vlevo) na budovu Cyrilometodějské teologické fakulty z roku 1675, přestavěná do současné podoby v roce 1718. Původně se jednalo o budovu Semináře sv. Františka Xaverského pro nemajetné studenty
Vedení fakulty
Děkan (seznam) prof. Ing. Mgr. et Mgr. Peter Tavel, Ph.D.
Proděkan doc. Vít Hušek, Th.D.
Proděkanka Mgr. Lucie Marta Cincialová, Th.D.
Proděkan doc. Dominik Opatrný, Th.D.
Proděkan Mgr. Tomáš Parma, Ph.D.
Proděkan Mgr. Jiří Pospíšil, Ph.D.
Předseda AS Mgr. Jaroslav Franc, Th.D.
Tajemník Mgr. Ivan Drábek
Statistické údaje k roku 2018[1]
Studenti 1 105
Studijní program
Bakalářský 708
Magisterský 351
Doktorský 46
Základní informace
Původní název Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta (1919)
Datum založení 1573
Datum zrušení 1950
Datum obnovení 1990
Status veřejná[2]
Kontaktní údaje
Adresa CMTF UP
Univerzitní 22
771 11 Olomouc
Telefon 585 637 111
E-mail dekanat.cmtf@upol.cz
Souřadnice
www.cmtf.upol.cz

HistorieEditovat

Fakulta součástí jezuitského vysokého učení (1573–1766)Editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Jezuitská kolej (Olomouc).

Již při založení olomouckého jezuitského vysokého učení probíhala výuka bohosloví, která byla později rozšířena také o výuku filosofie (1576), práva (1667 církevní, 1679 světské) a medicíny (1753). První doktoři teologie byli promováni v roce 1596; o rok později byl mezi imatrikulovanými studenty Jan Sarkander, první z dlouhé řady významných duchovních absolventů olomoucké univerzity. Již v seznamu vytvořeném v roce 1723 lze nalézt 8 mučedníků, 14 arcibiskupů a 52 kanovníků kapituly.[3] Samostatná teologické fakulty vznikla až v roce 1630, do té doby olomoucké vysoké učení nebylo děleno na fakulty.

Nadvláda jezuitů a teologů nad univerzitou byla prolomena nejdříve částečně v roce 1679, kdy došlo k zřízení právnické profesury, a pak definitivně v roce 1766, kdy byl jmenován první světský rektor, profesor práva Johann Heinrich Bösenselle.

Státní univerzita a lyceumEditovat

Mezitím v roce 1762 bylo zakázáno používat v názvu univerzity přívlastku „Tovaryšstva Ježíšova“. V roce 1778 byla univerzita přestěhována do Brna. O čtyři roky později se vrátila do Olomouce, ovšem pouze jako akademické lyceum; pouze bohoslovecká fakulta si udržela univerzitní status, směla tedy udělovat doktorské grády z teologie.[4] V roce 1827 se univerzitou opět stala celá škola, po účasti studentů a profesorů na revoluci roku 1848 byla však postupně likvidována, až došlo v roce 1860 k jejímu uzavření. Zůstala pouze samostatná bohoslovecká fakulta a univerzitní knihovna, do roku 1873 také samostatné lékařsko-chirurgické studium.

Po vzniku ČeskoslovenskaEditovat

V roce 1919 došlo k jejímu přejmenování na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu[5] a v letech 19391945 byla uzavřena nacisty. V roce 1946 se stala součástí obnovené Univerzity Palackého,[6] ne však na dlouho, už 3. června 1950 byla ze svazku univerzity vyjmuta[7] a 26. července téhož roku došlo k jejímu úplnému zrušení.[8] Nakrátko byla obnovena v letech 19681974, avšak formálně se jednalo pouze o pobočku Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze se sídlem v Litoměřicích.

Obnovení fakulty v roce 1990Editovat

Zákonem č. 163/1990 Sb. ze 3. května 1990 byla obnovena teologická fakulta v Olomouci a začleněna do svazku Univerzity Palackého.[9] Fakticky byla její činnost obnovena dne 8. října 1990 na slavnostní bohoslužbě v olomoucké katedrále sloužené olomouckým arcbiskupem Františkem Vaňákem. O den později začaly přednášky a 22. října 1990 ve velkém sálu arcibiskupského paláce v Olomouci rektor Univerzity Palackého prof. Josef Jařab slavnostním aktem potvrdil začlenění Cyrilometodějské teologické fakulty do svazku Univerzity Palackého v Olomouci: „Pronuntio Facultatem theologicam sanctis Cyrillo et Methodio dedicatam partem Universitatis Palackianae.

Děkanové fakulty po obnovení v roce 1990Editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam děkanů teologické fakulty v Olomouci.

Seznam kateder CMTF UPEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Výroční zpráva o činnosti UP za rok 2018 [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  2. Přehled vysokých škol v ČR - 1. Veřejné vysoké školy [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky - MŠMT.cz. Dostupné online. 
  3. ZIMPRICH, Richard. Olmütz als deutsche Hochschulstadt in Mähren. Esslingen am Neckar: Bruno Langer Verlag, 1974. 124 s. (německy) 
  4. * FIALA, Jiří, et al. Univerzita v Olomouci (1573–2009). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. 181 s. ISBN 978-80-244-2227-5. Kapitola C. k. lyceum v Olomouci (1782-1827), s. 66-74. 
  5. Nařízení vlády č. 231/1919 Sb., o pojmenování bohoslovecké fakulty v Olomouci. Dostupné online.
  6. § 1 a § 2 odst. 1 zákona č. 35/1946 Sb., o obnovení university v Olomouci. Dostupné online.
  7. 33 odst. 2 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
  8. § 1 odst. 2 vládního nařízení č. 112/1950 Sb., o bohosloveckých fakultách. Dostupné online.
  9. Čl. I § 1 odst. 2 zákona č. 163/1990 Sb., o bohosloveckých fakultách. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

  • Pojsl, Miloslav (red.), Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1990-2010. 20 let od jejího obnovení, Velehrad 2010. ISBN 978-80-86157-30-6

Externí odkazyEditovat