Veszprém

město v Maďarsku a hlavní město stejnojmenné župy a okresu

Veszprém ([vesprém]; německy Wesprim) je město v Maďarsku, středisko stejnojmenné župy. Je také okresním městem stejnojmenného okresu. Leží 110 km zjz. od Budapešti na řece Séd, nedaleko Balatonu (Blatenského jezera). Žije zde přibližně 58 tisíc[1] obyvatel.

Veszprém
Pohled na Hradní vrch
Pohled na Hradní vrch
Veszprém – znak
znak
Veszprém – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška266 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionStřední Zadunají
ŽupaVeszprém
OkresVeszprém
Administrativní dělení14 městských částí
Veszprém
Veszprém
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha126,93 km²
Počet obyvatel58 153 (2021)[1]
Hustota zalidnění458,2 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníkřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaGyula Porga (od 2010)
Oficiální webwww.veszprem.hu
Telefonní předvolba(+36) 88
PSČ8200
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní poměryEditovat

Město se nachází v centrální části země, na jižních svazích Bakoňského lea, který se postupně snižuje směrem na jih, k Blatenskému jezeru. Podle tradice vzniklo město postaveno na pěti vrcholcích: Várhegy (Hradní vrch), Jeruzsálemhegy (Jeruzalémský vrch), Temetőhegy (Hřbitovní kopec), Kálvária-hegy (Křížový vrch) a Cserhát.

HistorieEditovat

V lokalitě současného města se nacházelo osídlení již v mladší době kamenné. Název města pochází ze slovanského slova Bezprym, což bylo vlastní jméno. Římané, kteří integrovali tuto část dnešního Maďarska do svého území, zde sice osadu nevybudovali, nicméně v lokalitě Gyulafirátót nechali zbudovat vilu, která byla označena pod názvem Caesariana.

Podle pozdějších svědectví měl veszprémský hrad existovat jako franská pevnost již v 9. století. Po obsazení země Maďary pak spolu s Ostřihomí a Stoličným Bělehradem patřil k nejstarším kamenným hradům v zemi. Ten se stal velmi rychle majetkem rodu Arpádovců. Místní župa patří také k jedním z nejstarších, od roku 1009 zde sídlí biskupství a od roku 1993 arcibiskupství. Po staletí byla Veszprémská katedrála tradičním místem korunovace uherských královen. Během nájezdů Mongolů město ochránila již zmíněná pevnost, tu však přikázali na začátku 18. století Habsburkové zbourat.

 
Střed města s biskupským palácem na staré pohlednici.

Veszprém byl jedním z prvních měst v Uhersku, které poskytovalo vyšší vzdělání, církevní vysoká škola však roku 1279 vyhořela. Město zničil rozsáhlý požár v roce 1380. Ve středověku se město rozvinulo postupně až do podoby renesančního sídla. Zničila jej ale turecká invaze. Osmané dosáhli Veszprému roku 1552.[2] Obyvatele povraždili a domy vypálili. Od té doby bylo původní sídlo opuštěné; kromě válek tomu přispěla i nejednotnost ohledně reformace v Uhrách. Poté se po nějakou dobu situace uklidnila, Turci ale město obsadili znovu roku 1593.[3] V období 150 let tureckých výbojů v Uhrách město změnilo majitele celkem desetkrát.

Po stažení Turků bylo město opět obnoveno a dosídleno. Stejně jako řada dalších uherských měst bylo jeho (dnes historické centrum) přestavěno v barokním stylu.[4] Na počátku 19. století jeho počet obyvatel dosahoval čtrnácti tisíc. Význam města spočíval v obilném trhu, kam dojížděli místní zemědělci. Postavena byla řada historických budov, které jsou dnes významnými památkami Veszprému. V roce 1810 poškodilo město zemětřesení. Během revolučních let 18481849 nebylo město nikterak významněji zasaženo boji, nemělo ale větší úlohu během revoluce.

Městu se vyhnul industrializační trend i nárůst obyvatel, neboť v polovině 19. století jeho představitelé protestovali proti výstavbě železniční trati z Székesfehérváru do Szombathely. Nakonec se s realizací trati smířili, prosadili si alespoň aby bylo nádraží dále od centra města. To tak vyrostlo 3 km severně od Veszprému a až ve 20. století k němu panelovými sídlišti a předměstskými čtvrtěmi dosáhla městská zástavba.

Za Rakouska-Uherska bylo jedním z mnoha posádkových měst a v roce 1914 zde byl dislokován pěší pluk č. (maďarsky 31 Veszprémi honvéd gyalogezred) V meziválečném období se ve městě nacházelo vojenské letiště.

Během druhé světové války probíhaly o město těžké boje mezi ustupujícími Němci a Rudou armádou. Poničena byla řada domů především v historickém jádru (později byla část centra vybourána a část centra obnovena). Univerzitním městem se stal až v roce 1949. V rámci poválečné obnovy bylo přebudováváno především ve svém centru do původní podoby. Většina stavebních prací ustala roku 1953. Vybudováno bylo rovněž i nové centrum města s panelovými domy a obchodními domy. Jeho hlavní třída (Kossuth Lájos utca) má dnes podobu pěší zóna. Spojuje historické centrum města s tím novodobým. V roce 1982 přijalo město územní plán, který počítal s dalším extenzivním rozvojem do okolí. Realizováno z něj však bylo poměrně málo; po roce 1989 byly původní myšlenky dalšího rozvoje panelových sídlišť přehodnoceny.

Roku 1996 byly údajné ostatky královny Gizely přeneseny z Pasova do Veszprému.[5]

V roce 2023 se Veszprém stane evropským hlavním městem kultury.

ObyvatelstvoEditovat

V roce 2008 zde žilo 62 286 obyvatel. Podle sčítání lidu z roku 2001 bylo ve Veszprému hlášeno 62 851 obyvatel. Jedná se o 17,5 % obyvatel místní župy.

Jejich národnostní příslušnost byla následující: 59 490 Maďarů a 202 Romů. 1055 lidí se přihlásilo k Němcům , 65 k Ukrajincům a 47 k Chorvatům. V rámci župy má Veszprém největší počet etnických skupin Němců, Rusů, Arménů a Slováků. Většina obyvatelstva se hlásí k Římskokatolické církvi (57,4 %).

PamětihodnostiEditovat

 
Veszprémský hrad při pohledu z Benediktského vrchu
 
Pohled na město.
 
Náměstí sv. Trojice.

Střed města tvoří Hradní vrch (Várhegy), protáhlé (zhruba 500 × 150 m) dolomitové skalisko, vypínající se asi 40 m nad řekou Séd, která jej obtéká ze severní strany. Dominantou areálu veszprémského hradu (Vár), tvořeného převážně barokními domy, je katedrála sv. Michala (Szent Mihály-székesegyház). Původní stavba se připomíná již v 11. století, dnešní podoba s dvojicí věží je novorománská z let 19071910. Sloup Nejsvětější Trojice (Szentháromság-oszlop) na náměstí před katedrálou pochází z roku 1750. V areálu barokního Biskupského paláce (Püspöki palota) od Jakaba Fellnera z let 17651776 se dochovala část románsko-gotické kaple bl. Gizely (Gizella-kápolna) s nástěnnými malbami ze 13. století. Před vstupem do hradu stojí na Staroměstském náměstí (Óváros tér) pozdně barokní radnice z roku 1793. Rušným centrem města je Náměstí Svobody (Szabadság tér) s navazující pěší zónou Kossuthovy ulice (Kossuth Lajos utca). Pozoruhodná je též secesní budova Petőfiho divadla (Petőfi Színház) z roku 1908 či regionální Laczkóovo muzeum (Laczkó Dezső Múzeum) z roku 1903. V roce 2022 má být rekonstruován Rutterův dům, původně budova vlivného obchodníka.[6] Symbolem města je železobetonový Svatoštěpánský viadukt (Szent István völgyhíd), klenoucí se v délce 185 m přes údolí řeky Séd.

Západně od centra města se rovněž nachází i zoologická zahrada.

DopravaEditovat

Okolo města se nachází silniční okruh, který jej obklopuje ze všech stran. Z něj vycházejí některé silnice celostátního významu (8, 82, 73 a 77).

Jihovýchodně od Veszprému se nachází bývalé vojenské letiště, rebrandované jako BudaWest Airport.

Severně od města vede lokální železniční trať, která do Veszprému směřuje z Székesféherváru a dále pokračuje na východ až do obce Boba, kde se nachází lokální železniční uzel.

Od 60. let 20. století je ve Veszprému provozována autobusová doprava.

ZdravotnictvíEditovat

Ve Veszprému se nachází nemocnice Ference Csolnokyho.

SportEditovat

Sídlí zde házenkářský klub KC Veszprém a fotbalový FK Veszprém a hokejový klub Veszprémi Jéglovagok

Známé osobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Veszprém na německé Wikipedii a Vesprem na srbské Wikipedii.

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 14. srpna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-08-14]
  2. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 84. (angličtina) 
  3. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 100. (angličtina) 
  4. MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 145. (angličtina) 
  5. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 16. (angličtina) 
  6. Megújul a Rutter-ház Veszprémben. Turizmus online. Dostupné online [cit. 2022-01-16]. (maďarsky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat