Székesfehérvár
Székesfehérvár [sékeš-] (česky Stoličný Bělehrad, latinsky Alba Regia, německy Stuhlweißenburg) je město s župním právem v Maďarsku, správní centrum župy Fejér. Je současně i okresním městem. V Székesfehérváru žije přibližně 97 tisíc[1] obyvatel a má rozlohu 170,89 km².
Stoličný Bělehrad Székesfehérvár | |
![]() Letecký pohled na centrum města | |
Poloha | |
---|---|
Souřadnice | 47°11′22″ s. š., 18°24′39″ v. d. |
Nadmořská výška | 118 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát |
![]() |
Region | Střední Zadunají |
Župa | Fejér |
Okres | Székesfehérvár |
![]() ![]() Székesfehérvár | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 170,89 km² |
Počet obyvatel | 96 940 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 567,3 obyv./km² |
Etnické složení | Maďaři, Romové, Němci |
Náboženské složení | Křesťanství |
Správa | |
Status | Župní sídlo, město s župním právem |
Starosta | Tihamér Warvasovszky |
Oficiální web |
www |
Telefonní předvolba | (+36) 22 |
PSČ | 8000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
HistorieEditovat
Oblast Székesfehérváru byla osídlena již Kelty a malé sídliště zde bylo i v době, kdy se zde rozprostírala římská provincie Panonie.
Po dobytí Maďary se stal součástí uherského státu a král Štěpán I. vyhlásil Székesfehérvár hlavním městem království. Zde bylo korunováno 38 a pohřbeno 18 uherských králů.
Město bylo řádně opevněno a hradby odrazily dokonce i mongolskou invazi ve 13. století, sídlo uherských králů však bylo přesto přeneseno na nově vzniklý budínský hrad. Székesfehérvár však i nadále zůstal místem korunovací uherských králů.
Roku 1543 město neodolalo útoku Turků a padlo do jejich rukou. Když město dobyla armáda Leopolda I. Habsburského v čele s Evženem Savojským, našli zde osvoboditelé pouze trosky. Székesfehérvár byl poté během 17. a 18. století prakticky znovu postaven.
Nová barokní katedrála svatého Štěpána byla postavena na troskách středověké baziliky původně zasvěcené Panně Marii. Nedaleko od ní je jedna z mála dochovaných gotických památek, kaple sv. Anny.
Zbytky středověké slávy můžeme zhlédnout v tzv. Zahradě trosek, kde se nachází i náhrobek údajně patřící svatému Štěpánovi.
Slavní rodáciEditovat
- Jenő Bory, sochař, architekt
- Nándor Fa, cestovatel (obeplul zemi v malém člunu)
- Katarina Ivanovićová, srbská malířka
- Péter Kuczka, spisovatel
- Kornél Lánczos, fyzik
- Ignác Goldziher, orientalista
- Viktor Orbán, předseda maďarské vlády v letech 1998–2002 a od roku 2010
- Katalin Bogyayová, novinářka
- Lajos Terkán, astronom
- Miklós Ybl, architekt
Partnerská městaEditovat
- Alba Iulia, Rumunsko
- Birmingham, Alabama, USA
- Blagoevgrad, Bulharsko
- Bratislava, Slovensko
- Cento, Itálie
- Chorley (Lancashire), Velká Británie (1991)
- Kemi, Finsko
- Luhansk, Ukrajina
- Opole, Polsko (1978)
- Sariwon, Severní Korea
- Schwäbisch Gmünd, Německo (1991)
- Zadar, Chorvatsko
Spolupracující městoEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]
LiteraturaEditovat
- NÉMETH, Gyula. Hungary: A Complete Guide. Budapest: Corvina, 1992. ISBN 963 13 3740 5. S. 120-124.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Székesfehérvár na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bělehrad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Galerie Székesfehérvár na Wikimedia Commons
- (maďarsky) (anglicky) (německy) Székesfehérvár (Megyei jogú város)