Wikipedie

Székesfehérvár

město v Maďarsku

Székesfehérvár [sékeš-] (česky Stoličný Bělehrad, latinsky Alba Regia, německy Stuhlweißenburg) je město s župním právem v Maďarsku, správní centrum župy Fejér. Je současně i okresním městem. V Székesfehérváru žije přibližně 96 tisíc[1] obyvatel a má rozlohu 170,89 km².

Stoličný Bělehrad
Székesfehérvár
Letecký pohled na centrum města
Letecký pohled na centrum města
Stoličný Bělehrad – znak
znak
Stoličný Bělehrad – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice47°11′22″ s. š., 18°24′39″ v. d.
Nadmořská výška118 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionStřední Zadunají
ŽupaFejér
OkresSzékesfehérvár
Székesfehérvár
Székesfehérvár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha170,89 km²
Počet obyvatel95 545 (2021)[1]
Hustota zalidnění559,1 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři, Romové, Němci
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaTihamér Warvasovszky
Oficiální webwww.szekesfehervar.hu
Telefonní předvolba(+36) 22
PSČ8000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název Székesfehérvár je v maďarském jazyce složený ze tří části: Székes-fehér-vár. První z nich znamená (královský) stolec a odkazuje na význam města jako prvního sídla uherských králů. Slovo fehér označuje v maďarštině barvu bílou a slovo vár hrad, sídlo. České toponymum Stoličný Bělehrad, používáno již v historických pramenech, je kalkem maďarského kompozita, stejně jako německé Stuhlweißenburg, latinské Alba Regia či ikavské chorvatské Stolni Biograd. Dříve se město jmenovalo pouze Fehérvár (Bělehrad), nicméně vzhledem k existenci dalších významných měst s tímže jménem (např. srbské metropole Bělehrad, maďarsky Nándorfehérvár) bylo ve svém názvu specifikováno.

O původu přívlastku "bílý" existuje několik hypotéz. Slovo Fehér snad označovalo určitou větev vládnoucí dynastie Arpádovců. V tomto významu se vyskytuje v kronikách krále Ondřeje I. Možná slovo odkazuje k barvě vápence, použitého ke stavbě nejstarších objektů, resp. k barvě nátěru zdí.

HistorieEditovat

Kontinuální osídlení oblasti Székesfehérváru, a to Kelty, je poprvé doloženo v 5. století př. n. l. Malé sídliště s názvem Gorsium bylo v blízkosti města i v době římské provincie Panonie.

Po příchodu Maďarů a vybudování města knížetem Gejzou roku 972 se toto stalo významnou součástí uherského státu. Později je král Štěpán I. vyhlásil hlavním městem království. Zde bylo korunováno 38 a pohřbeno 18 uherských králů. Ve středověku zde stál značný počet kostelů a klášterů. Zastavovali se zde poutníci cestující do Svaté země.

 
Pohled na město v roce 1601.

Město bylo řádně opevněno a hradby odrazily dokonce i mongolskou invazi ve 13. století, sídlo uherských králů však bylo přesto přeneseno na nově vzniklý budínský hrad. Székesfehérvár však i nadále zůstal místem korunovací uherských králů. Měl i řadu dalších výsad; kromě toho, že zde mohly být pořádány trhy, se tu také nacházel královský vinný sklep a prováděla se i ražba mincí.

Roku 1543 město neodolalo útoku Turků. Turci pod vedením Bega Ahmeda vyplenili místní hrobky i kostely. Jeden z mála dokladů o životě města za turecké nadvlády přinesl cestovatel Evlija Čelebi (v maďarském přepisu Evlia Cselebi), který procestoval celé tehdejší evropské Turecko a zaznamenal jeho podobu.

Když město dobyla armáda Leopolda I. Habsburského v čele s Evženem Savojským, našli zde osvoboditelé pouze trosky. Székesfehérvár byl poté během 17. a 18. století prakticky znovu postaven. Stavební boom probíhal hlavně v první polovině 18. století. Dochovalo se jen minimum objektů ze středověku, pozůstatky turecké okupace nejsou v podstatě žádné. Zbytky středověkých dějin jsou shromážděny v tzv. Zahradě trosek, kde se nachází i náhrobek údajně[zdroj?] patřící svatému Štěpánovi. Obyvatelstvo města bylo národnostně smíšené. Kromě Maďarů zde žili také Němci, Židé a jižní Slované. Přítomnost posledních uvedených dokládají i některé místní názvy (např. Rác utca, 'Srbská ulice' apod.)

Nová barokní katedrála svatého Štěpána byla postavena na troskách středověké baziliky původně zasvěcené Panně Marii. Nedaleko od ní je jedna z mála dochovaných gotických památek, kaple sv. Anny.

Během druhé světové války bylo město intenzivně bombardováno spojeneckým letectvem. Poničena byla celá řada domů i historických památek; hrad musel být nákladně rekonstruován.

V roce 1951 došlo v blízkosti místního nádraží k železničnímu neštěstí, při kterém zemřelo 150 lidí.

ObyvatelstvoEditovat

V roce 2011 žilo v Székesfehérváru 100 570 obyvatel, což činí cca 1/4 celé župy Fejér. 96 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti a pouhé 4 % k jiným národnostem, většinou k německé nebo romské. Většina obyvatel se rovněž hlásí k Římskokatolické církvi. Zastoupená je ale také i luteránská církev.

Od druhé poloviny 20. století počet obyvatel Székesfehérváru rostl bouřlivým tempem až do roku 1990, především díky rychlé urbanizaci celého Maďarska a s ní ruku v ruce jdoucí industrializaci. Po roce 1990 ale začal počet obyvatel postupně klesal. Měřitelný vliv na odchod lidí z města měla také suburbanizace a vzestup okolních obcí (Úrhida, Szabadbattyán, Fehérvárcsurgó, Agárd, Gárdony, Pákozd, Pátka).

EkonomikaEditovat

Industrializace města byla iniciována ve 30. letech 20. století. Mimo jiné se zde nachází i zbrojní závody. Kvůli tomu se město stalo cílem spojeneckého bombardování za druhé světové války.

V 50. letech byly některé místní průmyslové podniky přemístěny do města Dunaújváros (Sztalinváros). V období vlády Jánose Kádára byl tento proces zastaven a město získalo další potřebné investice do hospodářského rozvoje. Sídlila zde např. i společnost Ikarus vyrábějící autobusy.

V 90. letech bylo jedním ze symbolů transformace a modernizace maďarské ekonomiky a bylo přezdíváno maďarské Silicon Valley.

Kultura a pamětihodnostiEditovat

 
Bazilika sv. Štěpána.
 
Historický pohled na střed města.
 
Budova obvodního soudu.

V Székesfehérváru je evidováno 139 kulturních památek. Dochovány jsou základy středověké baziliky. Významným chrámem je rovněž i bazilika sv. Štěpána, zbudovaná v barokním stylu, nebo např. gotická kaple sv. Anny z roku 1470.

Ve městě stojí několik muzeí, např. Muzeum sv. Štěpána, muzeum panenek, městské muzeum nebo městská galerie.

DopravaEditovat

Székesfehérvár představuje v maďarské železniční síti významnou křižovatku. Hlavní dopravní tah směřuje z metropole Budapešti k Balatonu (Blatenskému jezeru), z města rovněž vedou i další regionální tratě např. do Komáromu apod.

Jižně od Székesfehérváru prochází i dálnice M7, která Budapešť spojuje s chorvatskou metropolí Záhřebem.

Slavní rodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

Spolupracující městoEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Székesfehérvár na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 14. srpna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-08-14]

LiteraturaEditovat

  • NÉMETH, Gyula. Hungary: A Complete Guide. Budapest: Corvina, 1992. ISBN 963-13-3740-5. S. 120–124. 
  • Péter Szabó: Cultural identity change of a royal Hungarian town, Székesfehérvár, in the 18th and 19th century (anglicky)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Székesfehérvár&oldid=20515086“