Protivanov

městys v okrese Prostějov v Olomouckém kraji
Možná hledáte: stejnojmennou přírodní památku Protivanov v okrese Prostějov.

Protivanov je městys v okrese ProstějovOlomouckém kraji. Leží zhruba devatenáct kilometrů od Boskovic, 24 kilometrů od Prostějova a 23 kilometrů od Blanska. Je nejvýše položenou obcí na celé Drahanské Vrchovině nejvyšším bodem jsou Skalky (735 metrů). Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Nečlení se na části.[4]

Protivanov
Kostel Narození Panny Marie
Kostel Narození Panny Marie
Znak městyse ProtivanovVlajka městyse Protivanov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecProstějov
Obec s rozšířenou působnostíProstějov
(správní obvod)
OkresProstějov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 077 (2024)[1]
Rozloha18,82 km²[2]
Katastrální územíProtivanov
Nadmořská výška662 m n. m.
PSČ798 48
Počet domů393 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseProtivanov 32
798 48 Protivanov
ou-protivanov@quick.cz
StarostaAlois Kolář
Oficiální web: www.protivanov.com
Protivanov
Protivanov
Další údaje
Kód obce589926
Kód části obce133825
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na vznik názvu obce jsou dvě teorie. Ta první mluví o odvození ze slova Protivítr který tu silně působí. Podle pověsti je obec pojmenována podle jejího zakladatele Protivana, který na toto území přišel zhruba na konci 13. století a založil tu osadu, po čase se osada rozrostla na obec.[5]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1505 (z Protivanova),[6][7] kdy je zmiňována jako majetek pánů z Boskovic, ale datum jejího založení spadá do dřívějších dob středověku, kdy v zemi proběhla velká kolonizační vlna,[7] a to kolem let 1290 až 1310. Dlouhou dobu obec byla jednou z nejvyspělejších a největších vesnic na celé Drahanské vrchovině. Ze 16. století pochází zmínka o místním hostinci.[7] V 17. století byl v údolí Luhy postaven lovecký zámeček, později přestavěný na hospodářské stavení.[7]

23. února 1873 udělilo moravské místodržitelství v Brně obci povolení konat tři výroční trhy a s tím spojené povýšení na městys. Status městyse přestal být používán po únoru 1948.

Přírodní poměry

editovat

V katastru obce se nacházejí přírodní rezervace Skály, Skelná Huť, přírodní památky U žlíbku, Louky pod Skalami a Protivanov. Územím obce protékají říčky Luha a Zábrana. Kousek od Protivanova směrem na Žďárnou se nachází také  .

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Protivanov 1 227 1 306 1 381 1 361 1 402 1 340 1 406 1 293 1 323 1 210 1 123 1 142 1 087 1 028 1 012
Počet domů část Protivanov 151 165 168 176 185 190 211 251 255 261 271 329 348 358 393

Správa městyse

editovat

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[10]

Symboly městyse

editovat

Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 26. května 2000.[11]

Hospodářství

editovat

Obec byla již dříve intenzivně zemědělsky využívána, obyvatele taktéž živil dřevozpracující průmysl.[7]

Do roku 1913, než vyhořela, fungovala v údolí Luhy u cesty na Žďárnou sklárna, kterou obklopovala osada Skelná Huť.[7]

V údolí říčky Zábrany stojí bývalý mlýn.[7]

Kadeřnické studio JS, Dřevo Málek, obchod COOP, Penzion Grill Tour, Pizzerie u Veverků, železářství, Čerpací stanice Vena-Trade, sběrný dvůr, Výroba plastových oken VPO, cestovní kancelář VESTOUR, Hrubý s.r.o. Montáže inženýrských sítí M.I.S. a družstvo TAURUS s rozestavěnou sýrárnou.

Východně od obce se nacházejí dvě velké a jedna menší větrná elektrárna (která nefunguje) [7]

Od roku 2015 je součástí zemědělského družstva Taurus také sýrárna. Od roku 2020 zde funguje místní železářství.

Pamětihodnosti a místa k navštívení

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Protivanově.
  • Kostel Narození Panny Marie z roku 1772[7]
  • Fara
  • Výklenková kaplička
  • Kříže
  • Bývalý (teď je zbouraný) Protivanovský vodní mlýn
  • Pomník obětem první světové války s reliéfem T. G. Masaryka
  • Pohostinství Alfa
  • Restaurace a penzion Griltour
  • Pizzerie u Veverků

Významní rodáci

editovat
  • Alois Kolísek (1868–1931), římskokatolický kněz, ThDr., PhDr., významný prvorepublikový politik,[12] na obrázku stojící zcela vlevo se svými rodnými bratry a matkou

Fotogalerie

editovat

Panorama

editovat
Panorama vesnice z vodojemu

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Část obce [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-03-02]. Dostupné online. 
  5. http://biblio.hiu.cas.cz/documents/75713
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 311. 
  7. a b c d e f g h i KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 26.3.2014 [cit. 2015-12-16]. Dostupné online. 
  8. Protivanov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  11. Udělené symboly – Protivanov [online]. 2000-05-26 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  12. SOMMER, Karel; JULÍNEK, Josef. Politik a kněz Alois Kolísek. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2012. 190 s. ISBN 978-80-7420-030-4. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat