Skály (Drahanská vrchovina)
Skály jsou s nadmořskou výškou 724 metrů druhý nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny a také stejnojmenná přírodní rezervace, rozkládající se na svahu západně od vrcholu. Nachází se na katastrálních území Protivanova a Bukové v okrese Prostějov. Přírodní rezervace, která má rozlohu 12,03 hektarů, byla vyhlášena v roce 1988. Území spravuje Krajský úřad Olomouckého kraje.
| Skály | |
|---|---|
| Vrchol | 724 m n. m. |
| Prominence | 7 m ↓ severní sedlo |
| Izolace | 0,5 km → Skalky |
| Seznamy | Hory Drahanské vrchoviny #2 |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Drahanská vrchovina / Konická vrchovina / Protivanovská planina |
| Souřadnice | 49°29′29″ s. š., 16°47′50″ v. d. |
  Skály | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Skály | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Přírodní rezervace Skály | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1988 |
| Nadm. výška | 724 m n. m. |
| Rozloha | 12,03 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Prostějov |
| Umístění | Protivanov |
| Další informace | |
| Kód | 1200 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Důvod ochrany editovat
Důvodem ochrany jsou původní lesní porosty s převažujícím bukem a s ojedinělou příměsí smrku ztepilého a javoru klenu a s typickým bylinným podrostem.
Flóra editovat
Oblast spadá do 5. jedlobukového stupně.[3]
V bylinném patře roste kostřava lesní, strdivka jednokvětá, pitulník horský, bažanka vytrvalá, bukovník kapraďovitý a třtina chloupkatá.[3]
Stromové patro tvoří květnaté bučiny s mírnými příměsemi javoru klenu.[3]
Jižně od chráněné oblasti stojí v lesním porostu chráněná jedle bělokorá, která je označována jako Jedle pod Skalami.
Fauna editovat
Z ptáků v lokalitě hnízdí holub doupňák či lejsek malý.[3]
Historie editovat
Lovecká chata Hanačka, která byla postavena v roce 1810, byla jedním z opěrných bodů partyzánské skupiny Jermak.
Vodstvo editovat
Západně od přírodní rezervace pramení potok Luha.
Geologie editovat
Podloží tvoří kulmské droby, na nich se vytvořily kambizemě, které jsou ve vrcholové části značně kamenité.[3]
Turistika editovat
Středem přírodní rezervace vede modře značená turistická trasa z Javoříčka přes Kladky, Jaroměřice, Pohoru, Kořenec a Pavlov směrem na Skelnou Huť, Sloup a Blansko. Na severní hranici se z ní u rozcestníku Punkva - pramen, odb. odpojuje odbočka k prameni Luhy. Při dostatku sněhu vede severním okrajem červeně značená lyžařská trasa, která se napojuje na Protivanovský okruh.
Fotogalerie editovat
-
Chata Hanačka -
Cesta od Skalek -
Oblast kolem vrcholu Skály
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b c d e LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol. Svazek 1. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
Literatura editovat
- KINCL, Lubomír; KINCL, Martin. Chráněná území Prostějovska. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, Regionální sdružení Iris, 2012. 111 s. ISBN 978-80-904928-1-3. S. 34–35.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skály na Wikimedia Commons
