Otevřít hlavní menu

Luha je potok, který pramení jižně pod nejvyšším bodem Drahanské vrchoviny, který se nazývá Skalky.[1][2]

Luha
Potok Luha v lese pod Oborským dvorem
Potok Luha v lese pod Oborským dvorem
Základní informace
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Olomoucký kraj, Jihomoravský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Svitava, Punkva, Sloupský potok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Průběh tokuEditovat

Pramen se nachází západně od druhého nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny, Skály, na okraji stejnojmenné přírodní rezervace. Odtud teče lesem, kde napájí menší rybník, přes Skelnou Huť (při silnici mezi Protivanovem a Žďárnou),[3] kde se nachází přírodní rezervace téhož jména.[2] Tok pokračuje přes Oborský dvůr, kde se nacházejí pozůstatky zaniklé středověké osady Hošperk.[1] Tady napájí rybník V oboře a pod ním se do Luhy zleva vlévá Huťský potok. Dále teče hlubokým lesem přes zaniklou středověkou osadu Gadišinu[1] až ke Sloupu, kde tvoří spolu s přítokem Žďárná hlavní přítoky Sloupského potoka.[4][5]

Pramen byl v televizním pořadu Zpět k pramenům nesprávně označen jako pramen Punkvy, přestože ta podle hydrologů vzniká až soutokem Bílé vody se Sloupským potokem, do kterého Luha vtéká.[6]

Charakteristika tokuEditovat

V údolí potoka byly vrtem naměřeny říční sedimenty o mocnosti 11,5 m.[4]

FotogalerieEditovat

PanoramaEditovat

Panorama rybníku V oboře

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ZAPLETALOVÁ, Jitka. Klimatická charakteristika Protivanova. Brno, 2012 [cit. 2015-06-02]. Bakalářská práce. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Miroslav Vysoudil. Dostupné online.
  2. a b GALDA, Jiří. Mokřadní vegetace Drahanské vrchoviny. Brno, 2013 [cit. 2015-06-02]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Michal Hájek. Dostupné online.
  3. STAROVÁ, Veronika. Regionální prvky v integrované tematické výuce na 1. stupni ZŠ. Brno, 2014 [cit. 2015-06-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Veronika Rodriguezová. Dostupné online.
  4. a b KRAJSOVÁ, Lucie. Složení fluviálních sedimentů Moravského krasu. Brno, 2010 [cit. 2015-06-02]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Jiří Zimák. Dostupné online.
  5. HYNEK, A. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Vodstvo. 
  6. DENÍK. Kde pramení Velká Haná? Má pravdu Munzar nebo starousedlíci? [online]. Prostějovský Deník, 6.1.2013 [cit. 2015-06-02]. Dostupné online. (čeština) 

Externí odkazyEditovat