Otevřít hlavní menu
Přírodní rezervace

Přírodní rezervace (PR) je v České republice jedním z tzv. zvláště chráněných území. Na rozdíl od velkoplošných chráněných území – národního parku (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) – je maloplošným chráněným územím s regionálním významem. (Význačnější kategorií ochrany maloplošných území je národní přírodní rezervace.) Kromě ochrany menšího území soustředěných přírodních hodnot slouží k ochraně vzácného a regionálně významného biotopu (např. rašeliniště), případně většího počtu vzácných druhů rostlin nebo živočichů.

K 2. lednu 2018 je v České republice zřízeno 810 přírodních rezervací (viz chráněná území v Česku) o celkové rozloze 42 934 ha, což představuje 0,54 % rozlohy ČR.

Obsah

VyhlašováníEditovat

Přírodní rezervaci vyhlašuje vyhláškou krajský úřad, správa chráněné krajinné oblasti, správa národního parku nebo statutární město.

Zákon 114/1992 Sb.Editovat

Podle odst. 1 § 33 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervaci menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast, přičemž také stanoví bližší ochranné podmínky. Zákon stanovuje také zákazy a omezení některých činností v přírodních rezervacích. Podle § 34 Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích odst. 1 je na celém území přírodní rezervace zakázáno:
a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch,
b) používat biocidy,
c) povolovat a umisťovat nové stavby,
d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,
e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů,
f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.
Také výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud je výkon v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace.

Zákon 123/2017 Sb.Editovat

Zákon v § 37 Ochranná pásma zvláště chráněných území stanoví: (1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.
(2) K umisťování, povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.

Přírodní rezervace podle zemíEditovat

Kategorie s názvem „přírodní rezervace“ existuje v řadě států světa, ovšem ne všude se tím míní podobná kategorie ochrany jako v ČR. Například v některých středoafrických státech odpovídá kategorie spíše českým národním parkům, v Nizozemsku jsou přírodní rezervace vyhlašovány na rozdíl od jiných kategorií na soukromé půdě aj.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • ČESKO. Zákon č. 123 ze dne 1. března 2017, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR. 2017, částka 44, s. 1258–1288. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-123
  • ČESKO. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992, o ochraně přírody a krajiny. Sbírka zákonů ČR. 1992, částka 28, s. 666–692. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-114
  • BALÁK, Ivan et al. Přírodní památky, rezervace a parky. Praha: Olympia, 2004. 186 s. Edice Navštivte... ISBN 80-7033-826-1. [Přírodní rezervace, národní přírodní rezervace, přírodní památky a národní přírodní památky (včetně naučných stezek), které nejsou součástí národních parků a chráněných krajinných oblastí.]
  • Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Přírodní rezervace Maštale: turistické okruhy & naučné stezky. Proseč: Sdružení obcí Toulovcovy Maštale, [2017], ©2017. 28 nečíslovaných stran.
  • Dívčí Kámen: přírodní rezervace a historický vývoj osídlení: sborník příspěvků ze semináře dne 26. září 2002 v Regionálním muzeu v Českém Krumlově. Křemže: Obec Křemže, 2004. 103 s. ISBN 80-239-2251-3.
  • VÁVRA, Jiří. Motýlí fauna, vegetační poměry a návrh pěstební péče přírodní rezervace Čepičná u Sušice. Plzeň: Západočeské muzeum, 2004. 38 s. Sborník Západočeského muzea v Plzni. Příroda, 104. ISBN 80-7247-038-8.
  • BÜRGER, Petr, ed. Příspěvky k zoologickému výzkumu přírodní rezervace Vrbenské. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2002. 118 s. ISBN 80-86260-22-4.
  • OBERMAJER, Jaroslav. Přírodní rezervace Záplavy. Kladno: Referát životního prostředí Okresního úřadu, 2000. [12] s.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat