Plumlov
Plumlov (německy Plumenau či Plumau[4]) je město v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel. Spadají pod něj vsi Soběsuky, Žárovice a Hamry.
| Plumlov | |
|---|---|
.jpg) zámek Plumlov | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°27′58″ s. š., 17°0′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 300 (2023)[1] |
| Rozloha | 11,52 km²[2] |
| Nadmořská výška | 308 m n. m. |
| PSČ | 798 03 |
| Počet domů | 846 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Rudé armády 302 798 03 Plumlov ouplumlov@volny.cz |
| Starostka | Gabriela Jančíková |
| Oficiální web: www | |
  Plumlov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589896 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Název města se odvozuje z německého Blumenau (ve středohornoněmecké podobě blumen ouwe), tzn. „květinová mýtina“.[5]
Historie editovat
Osídlení oblasti Plumlova je archeologickými nálezy doloženo již z doby kolem 15 000 let před naším letopočtem. Pravděpodobně kolem poloviny 13. století, za vlády Přemysla Otakara II., je vybudován plumlovský hrad. První písemná zmínka o vsi, která se rozvíjí v podhradí místního hradu, pochází z roku 1311, kdy plumlovské panství kupuje od Mikuláše I., vévody opavského, král Jan Lucemburský. Ten pak roku 1322 panství i s hradem prodává Vokovi I. z Kravař. Na dlouhou dobu pak panství zůstává majetkem Pánů z Kravař.[6] Roku 1384 je povýšena na město, tento status později opět ztrácí. Největšího rozmachu Plumlov dosahuje ze začátku panování Pernštejnů, konkrétně od roku 1495 kdy plumlovské panství (společně s nedalekým Prostějovem) připadlo Vratislavu z Pernštejna. Pernštejnové založili Podhradský rybník, nechávají založit místní pivovar a sladovnu, hospodářský dvůr a sýpky. Místní hrad pod jejich správou zažívá renesanční přestavbu, nicméně v téže době (začátek 16. století) Pernštejnové přesouvají své aktivity do nově budovaného sídla v Prostějově a Plumlov začíná být zanedbáván.[7]
Kvůli finančním problémům majitelů panství Plumlov chátrá, dne 6. června 1586 potom hrad, přilehlé hospodářské budovy i značnou část městečka zachvátil požár. V závěru 16. století je hrad opraven zásluhou nového majitele panství, Karla z Lichtenštejna. Plumlovu zasadily další rány události třicetileté války. Nejprve jej během stavovského povstání (kdy se Karel z Lichtenštejnu dal na stranu císaře Ferdinanda II.) vyplenily vojáci z olomoucké posádky pod vedením stavovského generála Johanna Kryštofa II. z Puchheimu, podruhé při tažení švédského generála Lennarta Torstensona v závěrečné fázi války roku 1643.[8] Památkou na přítomnost Švédů v Plumlově jsou dělové koule zazděné do zdi hřbitova a místního kostela Nejsvětější Trojice. Během válek o rakouské dědictví v 18. století město i hrad několikrát obsadili a vyplenili Prusové.[6]
Již ve druhé dekádě 19. století se v obci začíná vyrábět řepný cukr (městečko Plumlov tak stojí u základů cukrovarnictví na Moravě), ve druhé půli století se postupně formuje občanský život (vznikají místní spolky jako Sokol, sbor dobrovolných hasičů, občanská záložna atd.) a Plumlov se také v polovině 19. století stává sídlem soudního okresu (o tento status přichází v roce 1949, kdy zároveň ztrácí status městyse). Začátkem 20. století pokračuje rozvoj občanských spolků a modernizace městečka (1920 – elektrifikace, 1930 – vybudování vodovodu), otevírají se školy (1913 – první měšťanská škola, 1929 – krejčovská škola). V roce 1913 se také začíná s výstavbou vodní nádrže Plumlov, po jejímž dokončení roku 1933 v obci rozkvétá také turismus a je budováno zázemí pro rekreaci (např. v 60. letech vybudovaný autokempink Žralok). V 70. a 80. letech 20. století jsou rozšiřovány školské kapacity výstavbou ZUŠ, přístavbou základní školy a vybudováním mateřské školy. V rámci Akce Z je v závěru 80. let vybudována obecní prodejna.[9]
V 90. letech 20. století pokračuje rozšiřování vzdělávacích kapacit, městečko je plynofikováno a jsou budovány telekomunikační sítě. Od roku 1996 je opravována zchátralá dominanta městečka, místní zámek.[9]
Od 27. října 2000 je Plumlov městem.
Geografie editovat
Plumlov leží 8 km západně od Prostějova na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Z jihu je městská zástavba ohraničena Podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak Plumlovská přehrada s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice).
Obyvatelstvo editovat
Struktura editovat
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[10][11]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Plumlov | 2217 | 2466 | 2442 | 2432 | 2659 | 2523 | 2753 | 2508 | 2589 | 2452 | 2567 | 2300 | 2268 | 2382 | 2312 |
| Počet domů | část Plumlov | 356 | 392 | 409 | 421 | 452 | 480 | 574 | 673 | 664 | 660 | 643 | 728 | 773 | 823 | |
Společnost editovat
Školství editovat
Základní škola Plumlov sídlí na ulici Rudé armády. Má všech devět ročníků, je bezbariérová s péčí o integrované žáky, ve školním roce 2013/2014 ji navštěvuje 305 žáků ve 14 třídách. Dojíždí sem děti z dvanácti obcí. Obdržela ocenění Zdravá škola, Zelená škola Olomouckého kraje.
Pamětihodnosti editovat
- Zámek Plumlov je dominantou obce a širokého okolí, postaven byl v manýristickém stylu v letech 1680–1688 vedle původního plumlovského hradu. Projektantem stavby byl Karel Eusebius z Lichtenštejna. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se štukovou a freskovou výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku 1801, kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku 1850 je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
- Hrad Plumlov byl založen ve druhé polovině 13. století pravděpodobně českým králem Přemyslem Otakarem II. nebo jeho levobočkem Mikulášem, vévodou opavským. Po roce 1310 prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi Janu Lucemburskému. Ten jej v roce 1322 prodal Vokovi z Kravař. Rod pánů z Kravař drží hrad až do roku 1466, kdy vymírá po meči a hrad přechází na Jana Heralta z Kunštátu, manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka Jiřího z Kravař. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na Vratislava z Pernštejna, manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v Prostějově a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku 1586. Hrad byl zbořen v letech 1801–1805. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.
- Kostel Nejsvětější Trojice pochází ze 16. století. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová deska, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku 1643 švédská vojska útok na městečko a zámek.
Osobnosti editovat
- Anna Marie Šemberová z Boskovic a Černé Hory (1575–1625), kněžna lichtenštejnská
- Vojtěška Baldessari Plumlovská (1854–1934), spisovatelka
- František Skorkovský (1863–1957), obvodní lékař, čestný občan Plumlova za 50 let lékařské činnosti
- Václav Svoboda Plumlovský (1872–1956), básník a spisovatel
- František Sekanina (1875–1958), spisovatel
- František Hýbl (1875–1929), historik a středoškolský profesor[12]
- Alois Vítězslav Procházka (1902–1975), spisovatel, básník, kronikář[13]
- Alois Dvořák (1916–1941), válečný pilot
Galerie editovat
-
Výhled na Plumlov od přírodní památky Za Hrnčířkou, v popředí přírodní památka Brániska -
Zámek Plumlov přes Podhradský rybník -
Hrad Plumlov -
Hráz plumlovské přehrady -
Archeologický výzkum ve vypuštěné přehradě -
Výpusť Podhradského rybníka -
Hrušeň na hrázi Podhradského rybníka -
Svatý obrázek pod zámkem na začátku hráze Podhradského rybníka -
Kříž na hrázi Podhradského rybníka -
Kaplička a kříž na návsi -
Památník obětem 1. a 2. odboje -
Kostel Nejsvětější trojice
.jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 514.
- ↑ Ladislav Hosák, Rudolf Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II M-Ž. Praha, 1980, s. 257.
- ↑ a b Historie Hradu. www.plumlov-zamek.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.
- ↑ FINSTERLOVÁ, Petra. Město Plumlov Vás vítá. Informační tabule města Plumlov, Tyršovo náměstí [cit. 2022-10-30].
- ↑ LODESOVÁ, Magdaléna. Historie města Plumlova (bakalářská práce) [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010-07-23 [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.
- ↑ a b ADMIN. Z historie Plumlova. Město Plumlov [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-30.
- ↑ Plumlov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- ↑ ČSÚ. Malý lexikon obcí ČR. vdb.czso.cz [online]. Český statistický úřad, 2021 [cit. 2022-30-10]. Dostupné online.
- ↑ František Hýbl | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Alois Vítězslav Procházka | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2021-09-03]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Encyklopedické heslo Plumlov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plumlov na Wikimedia Commons - Plumlov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Stránky zámku v Plumlově
