Zlínský kraj

kraj v Česku
Možná hledáte: Gottwaldovský kraj, který v existoval letech 1948–1960.

Zlínský kraj je vyšší územní samosprávný celek, jeden ze 14 krajů České republiky. Vznikl v roce 2000 a jeho sídelním městem je Zlín. Nachází se ve východní až jihovýchodní části České republiky a zároveň i Moravy, jako jediný ze všech krajů Česka leží celý na historickém území Moravy.[p 1] Kraj tvoří území čtyř okresů o rozloze 3963 km², jedná se o okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým krajem, na severu s Moravskoslezským krajem a na východě se Slovenskem (Žilinský a Trenčínský kraj). Ve Zlínském kraji žije přibližně 581 tisíc[2] obyvatel a nachází se zde 307 obcí, z toho 30 měst a 6 městysů.

Zlínský kraj
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Podzámecká zahrada v Kroměříži
Zlínský kraj – znakZlínský kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajeZlín
Region soudržnostiStřední Morava
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ072
ISO 3166-2CZ-72
RZZ
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha3 963,06 km²[1]
Počet obyvatel580 744 (2024)[2]
Hustota zalidnění146,5 obyv./km²
Nejvyšší bodČertův mlýn
(1 206 m n. m.)
Počet okresů4
Počet ORP13
Počet POÚ25
Počet obcí307
z toho 30 měst
a 6 městysů
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
tř. Tomáše Bati 21
761 90 Zlín
podatelna@kr-zlinsky.cz
HejtmanRadim Holiš (ANO)
Oficiální web: www.kr-zlinsky.cz
Zlínský kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje141
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Map
Mapa kraje

Přírodní podmínky

editovat

Horopisně náleží území kraje k Západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem a s Moravskoslezským krajem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1072 m) a posléze Moravskoslezské Beskydy. Zde se nachází i nejvyšší bod Zlínského kraje – hora Čertův mlýn (1206 m), který leží na hranici se sousedním Moravskoslezským krajem. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje.

Území kraje odvodňuje řeka Morava a její přítoky, např. Bečva a Olšava. Morava se vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře. Okrajové části na východě patří do povodí řeky Váh (např. povodí řeky Vlára), který se vlévá do Dunaje. Na území Uherského Ostrohu, kde Morava opouští území kraje, se nachází nejníže položený bod kraje (hladina Moravy, 173 m).[3]

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi šest biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se také nachází množství přírodních rezervací a přírodních památek.

Obyvatelstvo

editovat

Při příležitosti sčítání lidu 2021 se ve Zlínském kraji zjistilo 564 331 osob (při sčítání lidu v roce 2011 579 944 osob). Samostatně nebo v kombinaci se zde k české národnosti přihlásilo 324 192 osob (v roce 2011 339 164), k moravské národnosti se jich přihlásilo celkem 92 213 lidí (v roce 2011 115 604).[4][5]

Administrativní členění

editovat

Území Zlínského kraje je vymezeno územími správních obvodů obcí s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín.

Na území Zlínského kraje se nachází okresy Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

Okres Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[6]
Rozloha[7]
[km²]
Hust. zal. Počet obcí LAU 1
Kroměříž (KM) 105 343 796 132 obyv./km² 79 CZ0721
Uherské Hradiště (UH) 142 226 991 144 obyv./km² 78 CZ0722
Vsetín (VS) 143 334 1 131 125 obyv./km² 59 CZ0723
Zlín (ZL) 191 652 1 045 185 obyv./km² 91 CZ0724

Seznam obcí

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam obcí v Česku#Zlínský kraj.

Ve Zlínském kraji se nalézá 307 obcí, z toho 30 měst a 6 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Zlín.

Seznam měst podle počtu obyvatel

editovat

Ve Zlínském kraji se nachází 30 měst.

Města Počet obyvatel
(1. 1. 2020)[8]
Okres
Zlín 74 935 Zlín
Kroměříž 28 620 Kroměříž
Vsetín 25 974 Vsetín
Uherské Hradiště 25 247 Uherské Hradiště
Valašské Meziříčí 22 306 Vsetín
Otrokovice 17 879 Zlín
Uherský Brod 16 441 Uherské Hradiště
Rožnov pod Radhoštěm 16 398 Vsetín
Holešov 11 579 Kroměříž
Bystřice pod Hostýnem 8 144 Kroměříž
Napajedla 7 171 Zlín
Hulín 6 762 Kroměříž
Staré Město 6 661 Uherské Hradiště
Slavičín 6 386 Zlín
Kunovice 5 579 Uherské Hradiště
Zubří 5 547 Vsetín
Brumov-Bylnice 5 528 Zlín
Luhačovice 5 059 Zlín
Valašské Klobouky 4 946 Zlín
Vizovice 4 857 Zlín
Chropyně 4 853 Kroměříž
Bojkovice 4 382 Uherské Hradiště
Hluk 4 372 Uherské Hradiště
Uherský Ostroh 4 217 Uherské Hradiště
Fryšták 3 684 Zlín
Slušovice 2 968 Zlín
Morkovice-Slížany 2 942 Kroměříž
Koryčany 2 751 Kroměříž
Kelč 2 706 Vsetín
Karolinka 2 529 Vsetín

Historie

editovat

Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev.

Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

 
Pohled na Lidečko a Horní Lideč ve Zlínském kraji

Mezi lety 1949–1959 patřilo celé jeho území ke kraji Gottwaldovskému, který byl podstatně větší než současný Zlínský kraj. Patřilo k němu také celé území nynějšího okresu Hodonín a okrajové oblasti nynějšího okresu Přerov. V roce 1960 pak byl Gottwaldovský kraj zrušen, a jeho území rozděleno mezi Jihomoravský kraj (většina území) a Severomoravský kraj (okres Vsetín a několik obcí v přilehlých částech okresu Přerov). Roku 2000 pak na části územního Jihomoravského kraje (okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště) a Severomoravského kraje (okres Vsetín) vznikl nynější Zlínský kraj. V době vzniku byla prosazována změna názvu kraje na Východomoravský, aby se obyvatelé s tímto krajem více ztotožnili,[9] nakonec však zůstal původní název.

Východní hranice Moravy neměla svůj dnešní tvar odjakživa. Pomineme-li fakt, že všechny hranice byly ve středověku definovány pomyslným středem neobydleného pohraničního hvozdu, jižní část Zlínského kraje patřila ještě koncem 11. století k spornému území. Hranici Moravy tehdy tvořila řeka Olšava. O oblast zvanou Lucká provincie s obcemi Hluk a Kunovice vedli spory vládci Moravy a Uher.

Hospodářství

editovat

Ve Zlínském kraji převažuje průmysl, zemědělství je rozmístěno v nížinách v moravských úvalech.

Průmysl

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Průmysl Zlínského kraje.

Průmysl strojírenský, gumárenský, chemický, dřevozpracující a potravinářský. Ekonomicky patřil Zlínský kraj k těm zaostalejším, mnohé podniky po privatizaci v 90. letech 20. století stagnovaly či krachovaly. K 31. prosinci 2009 nezaměstnanost dosahovala hodnoty 10,83 %.[10] V současnosti (2021) ale patří mezi ekonomicky vyspělé kraje České republiky.

Zemědělství

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Zemědělství Zlínského kraje.

Kromě úrodných nížin v moravských úvalech má kraj nekvalitní půdu, která se hodí spíš pro pastevectví.

Doprava

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Doprava ve Zlínském kraji.

Kultura

editovat

Zlínský kraj v oblasti kultury zřídil tyto příspěvkové organizace:

Krajské zastupitelstvo

editovat

Složení a počty mandátů jednotlivých krajských zastupitelstev:

Politická strana 2020 2016 2012 2008 2004 2000
ANO 2011 9 8
Česká strana sociálně demokratická 4 6 12 18 7 7
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová 9 12 10
6
11

Koalice Svobodní a Soukromníci 4
Komunistická strana Čech a Moravy
4 9
5
8
8
Občanská demokratická strana
5 3 5
11
16
9
Svoboda a přímá demokracie 3 2
Starostové a nezávislí 6 6
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
4



TOP 09 a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj
5



STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ PRO ZLÍNSKÝ KRAJ (NSK a Zlínské hnutí nezávislých)

5


Evropští demokraté a Nezávislí starostové pro kraj


3

Čtyřkoalice (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a ODA)



15
Zlínské hnutí nezávislých



6
Česká pirátská strana 6
Trikolóra, Soukromníci, NEZ 3

Na základě výsledků voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012 a povolebních jednání byla vytvořena většinová koalice ČSSD, komunistů a Zemanovců. Jako výraz nesouhlasu s účastí komunistů v této koalici vznikla výzva proti vládě komunistů ve Zlínském kraji.[11]

Hejtman

editovat

Od roku 2000 zastávali funkci hejtmana tito členové zastupitelstva:

Poznámky

editovat
  1. Přísně vzato kraj zahrnuje ještě několik hektarů území historického Slovenska (resp.Uherska) v osadě Sidonie, předaných České republice roku 1997.

Reference

editovat
  1. Dostupné online.
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  3. Statistická ročenka Zlínského kraje. Statistická ročenka Zlínského kraje [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. 
  4. Tab. 614a Obyvatelstvo podle věku, národnosti a pohlaví. vdb.czso.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  5. Obyvatelstvo podle vybraných národností a krajů [online]. Český statistický úřad [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 
  6. Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  7. Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-06. 
  8. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18. 
  9. Název Zlínský kraj zůstane. iDNES.cz [online]. 2001-03-28 [cit. 2020-05-04]. Dostupné online. 
  10. ČSÚ - Nezaměstnanost ve Zlínském kraji v roce 2009. www.czso.cz [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-08. 
  11. LAPČÍK, Michael. Petice: nechceme KSČM na kraji. Slovácký deník. 2012-11-05. Dostupné online [cit. 2020-05-04]. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat