Wikipedie

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně

knihovna

Krajská knihovna Františka Bartoše, příspěvková organizace se sídlem ve Zlíně je největší veřejnou knihovnou ve Zlínském kraji. Poskytuje návštěvníkům knihovnické a informační služby, pořádá kulturní a vzdělávací akce pro školy a veřejnost. Knihovna zajišťuje metodické, poradenské a další služby knihovnám Zlínského kraje, vydává publikace v Edici Zlínský kraj a časopis ZVUK Zlínského Kraje.

Krajská knihovna Františka Bartoše
František Bartoš Regional Library
Budova Ústřední knihovny
Budova Ústřední knihovny
StátČeskoČesko Česko
PolohaVavrečkova 7040, Zlín, 760 01, Česko (Výrobní budovy areálu Baťových závodů č. 14 a 15)
Souřadnice49°13′30,36″ s. š., 17°39′56,52″ v. d.
Typveřejná knihovna
Založena1885
Počet poboček13
Knihovní fond
Velikost fondu544 491 knihovních jednotek (z toho 496 794 knih)[1]
Povinný výtiskod 2003 (periodika celostátně + ostatní dokumenty vydané ve Zlínském kraji)
Přístupnost pro uživatele
Roční obrat fondu972 954 výpůjček (2008)
Obsluhovaná populaceca 591 000 (Zlínský kraj) / ca 100 000 (Zlín)
Registrovaní uživatelé14 019 (rok 2018)
Další informace
Rozpočetca 30 milionů
ŘeditelIng. Jan Kaňka
Webové stránkyhttp://www.kfbz.cz
SiglaZLG001
IČO70947422 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KKFB je krajskou knihovnou podle knihovního zákona (257/2001 Sb.) a plní také funkci městské knihovny. Zřizovatelem knihovny je Zlínský kraj a na jejím financování se podílí Statutární město Zlín.

Historie editovat

19. století editovat

  • 1885 – založení Čtenářského spolku ve Zlíně
  • 1887 – jmenování Františka Bartoše prvním čestným členem spolku

20. století editovat

  • 1905 – knihovna čtenářského spolku získává název veřejná knihovna
  • 1921 – zřízení městské knihovny, ustanovení Obecní knihovní rady a jmenování J. Batíka prvním městským knihovníkem
  • 1933 – připojení knihovny firmy Baťa
  • 1934 – první (dočasné) působení knihovny v bývalé Komenského škole
  • 1939–1945 – omezení provozu knihovny, 1942 nucené zřízení německé knihovny s německým knihovníkem
  • 1953 – vznik Krajské lidové knihovny v Gottwaldově
  • 1959 – změna názvu i působnosti, vznik Okresní lidové knihovny v Gottwaldově
  • 1960 – knihovně byla přidělena budova bývalé Komenského školy, o její prostory se však nadále dělí s dalšími institucemi
  • 1968 – otevřena nová Obvodní knihovna v Malenovicích – sídlišti
  • 1970 – otevřena nová Obvodní knihovna Družba
  • 1981 – otevřena nová Obvodní knihovna na sídlišti Jižní Svahy
  • 1992 – celá budova bývalé Komenského školy patří knihovně, zahájení automatizovaného výpůjčního procesu
  • 1995 – otevření zvukové knihovny pro nevidomé
  • 1996 – změna názvu na Knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, uzavřena Obvodní knihovna Družba
  • 1997 – připojení knihovny k internetu
  • 1999 – katalog knihovního fondu je vystaven na internetu

21. století editovat

  • 2000 – vznik Informačního a referenčního centra
  • 2001 – vybudování Vzdělávacího centra
  • 2002 – vzniká Krajská knihovna Františka Bartoše, zřizovatelem je Zlínský kraj, knihovna se stává vydavatelem časopisu ZVUK Zlínského kraje
  • 2005 – otevřena nová Obvodní knihovna Díly
  • 2006 – zahájení provozu Digitální knihovny
  • 2008 – WWW stránky knihovny získaly popáté první místo v soutěži Biblioweb Archivováno 10. 5. 2019 na Wayback Machine.
  • 2013 – během léta byla knihovna přestěhována z budovy Komenského školy do 15. budovy Baťovského areálu (v budově nyní sídlí Zlínský klub 204)

Architektura editovat

Původní budova editovat

Bývalá budova Ústřední knihovny patří k nejstarším stavbám ve Zlíně. Byla postavena v roce 1897 podle návrhu architekta Dominika Feye pro účely měšťanské školy (Škola císaře Františka Josefa I., později Komenského škola). V roce 1933 získala škola nové prostory a v budově byla spolu s dalšími institucemi postupně umístěna i knihovna. V roce 2013 byla knihovna přestěhována do 15. budovy továrního areálu (Baťa/Svit).

  •  
    Bývalá budova knihovny – pohled zepředu
  •  
    Bývalá budova knihovny – pohled zboku

Současná budova (14/15) editovat

Bývalé poválečné tovární budovy 14 a 15 od architekta Jiřího Voženílka typově vycházejí ze železobetonového skeletu baťovských továrních budov, tradiční trojtrakt zůstal zachován, jen tradiční modul 6,15 × 6,15 byl zde rozšířen o krajní pole na 7,85 × 6,15 × 7,85. Budovy mají 5 podlaží. Do zvětšených prostor bylo umístěno hygienické zařízení a strojovny klimatizace. K provedení koncových polí budov byly u jedné použity sloupy kulaté a u druhé sloupy hranaté. Obě budovy byly Zlínským krajem zrekonstruovány pro krajskou příspěvkovou organizaci 14I15 Baťův institut. V budovách sídlí kromě Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně i Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Ve výběrovém řízení nakonec zvítězil návrh Juraje Sonlajtnera a jeho studia A.D.N.S Production. Budovy byly opraveny, mezi objekty vznikl nový prostor pro výstavní a kulturní účely – tzv. platforma.[2]

Síť knihoven na území města Zlína editovat

Ústřední knihovna editovat

  • Ústřední knihovna, 15. Budova Svitu

Obvodní knihovny editovat

  • Obvodní knihovna Jižní Svahy, Okružní 4699
  • Obvodní knihovna Malenovice, Mlýnská 845
  • Obvodní knihovna Díly, Díly IV/3691

Ústřední knihovna a obvodní knihovny jsou automatizované a online propojené a sdílejí jednotnou registraci uživatelů.

Pobočky editovat

Na území města se nachází 10 poboček (Lhotka u Tečovic, Louky, Prštné, Mokrá, Letná, Kudlov, Kostelec, Podlesí, Štípa, Velíková). Kromě pobočky na Podlesí, nejsou online propojeny s Ústřední knihovnou a používají oddělenou registraci uživatelů. Všechny pobočky svým uživatelům nabízejí přístup na internet.

Knihovní fond a katalog editovat

KKFB jako veřejná univerzální knihovna soustřeďuje ve svých fondech literaturu ze všech oborů a žánrů. Knihovní fond obsahuje přes 544 000 knihovních jednotek. Základ knihovního fondu představují knihy, noviny a časopisy, zvukové a audiovizuální dokumenty, mapy a hudebniny. Speciální důraz je kladen na získávání regionální literatury. Na základě příjmu povinného výtisku shromažďuje od roku 2003 periodika vydaná na území České republiky a knihy vydané ve Zlínském kraji. Data KKFB jsou zpracovávána v knihovním systému Verbis. Katalog knihovního fondu je dostupný online.[3]

Služby editovat

Regionální funkce editovat

Krajská knihovna Františka Bartoše vykonává poradenskou a konzultační činnost pro knihovny Zlínského kraje, vypracovává metodické plány, vede statistiku knihovnických činností, zajišťuje vzdělávání knihovníků.

Pověřené regionální knihovny v Zlínském kraji

Členství v profesních sdruženích editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ [1]
  2. ↑ JIRI.WOLF@JW.CZ, www.jw.cz -. Home page. www.architekturazlin.cz [online]. [cit. 2016-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-07. 
  3. ↑ Katalogy, soupisy, bibliografie... | Knihovna Zlín. www.kfbz.cz [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ KNIHOVNA. Úvod - Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. www.knihovnabbb.cz [online]. 2014-02-14 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • KOZELKOVÁ, Vlasta. Stoletá historie knihovny a informační průvodce Okresní knihovny v Gottwaldově: 1885-1985. Gottwaldov: Okresní knihovna, 1985. 77 s. 
  • POKLUDA, Zdeněk. Sedm století zlínských dějin. 2., doplněné, rozšířené vyd. Zlín: Esprint, Nadace Tomáše Bati, 2006. 174 s. Dostupné online. ISBN 80-239-7200-6. 
  • VALŮŠEK, David. Od školy ke knihovně: historie budovy Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně: 1896-2006. Zlín: Krajská knihovna Františka Bartoše, 2005. 87 s. (Zlínský kraj; sv. 11). ISBN 80-86886-10-7. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krajská_knihovna_Františka_Bartoše_ve_Zlíně&oldid=23698494“