Kelč
Kelč (německy Keltsch) je město v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 11 km západně od Valašského Meziříčí na rozhraní Hané a Valašska v záhorské pahorkatině. Městem protéká řeka Juhyně. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.
Kelč | |
Náměstí v Kelči, východní stranu uzavírá radnice č.p. 5 | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | město |
LAU 2 (obec) | CZ0723 542989 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Valašské Meziříčí |
Okres (LAU 1) | Vsetín (CZ0723) |
Kraj (NUTS 3) | Zlínský (CZ072) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°28′42″ s. š., 17°48′55″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 706 (2020)[1] |
Rozloha | 27,85 km² |
Nadmořská výška | 307 m n. m. |
PSČ | 756 43 |
Počet částí obce | 5 |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 6 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu |
Městský úřad Kelč 756 43 Kelč mesto@kelc.cz |
Starosta | Ing. Karel David |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Kelč | |
Další údaje | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
HistorieEditovat
Město se může chlubit dějinami staršími než dnes výstavnější a větší města v okolí. První písemná zmínka pochází z roku 1131. Přes své stáří je Kelč zároveň také jedním z nejmladších měst České republiky, neboť teprve 1. července 1994 navrátil Parlament České republiky Kelči status města.
Nejstarší stopy pobytu člověka na území dnešní Kelče jsou z mladší doby kamenné. První dočasná sídla neolitických zemědělců vznikala cca 5000 let před naším letopočtem. Souvislé historické osídlení dnešní Kelče začíná někdy kolem roku 1000. V té době již byl na Strážném uložen poklad mincí a zlomkového stříbra, který nasvědčuje, že Kelč ležela na významné obchodní tepně. Kelč patří k významným archeologickým lokalitám okresu Vsetín. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
PamětihodnostiEditovat
- Zámek – renesanční stavba z 80. let 16. století
- Kostel sv. Petra a Pavla
- kostel sv. Kateřiny
- Rodný dům bratří Křičků
- Radnice
- Barokní socha Jana Nepomuckého na náměstí
- Budova základní školy
Kelečský pokladEditovat
''Když nemohl hospodář,musel se mnou náš Jenda.Bylo mu něco přes 14 let a byl malé postavy,že ho za pluhem ani vidět nebylo.Tehdy oral poprvé a těšilo ho,že už může zaskočit za tátu.Já jsem vedla krávy a syn držel pluh.Pln mladého zápalu ryl hluboko.Pojednou pluh na něco narazil.Náš člověk má stále pilno,tak jsem nechtěla zdržovat a táhla jsem pluh dál. Jenda však nedal, zastavil se a šel po příčině."[2]
Na podzim roku 1938 bylo na vrchu Strážné nad Kelčí objeveno při vyorávání brambor 14letým Janem Hradilem a jeho matkou množství stříbrných mincí a jejich fragmentů. Tento nález je označován jako Kelečský poklad. Celkem se jednalo asi o 1500 mincí a jejich částí a úlomků šperků. Váha nálezu byla 433g. Mezi mincemi se nacházely denáry z různých částí Evropy, dirham i Trajanův denár z Římského císařství. Nejmladšími mincemi byly české denáry Boleslava III. Část nálezu si nálezce ponechal, zbytek prodal nebo věnoval muzeím a soukromníkům.
V roce 1964 byl na místě nálezu slavnostně odhalen památník s plaketou s textem "Kelečský poklad 1002-1938".
V letech 1989-1998 byla poblíž místa nálezu objevena další část pokladu[3].
GalerieEditovat
Části městaEditovat
- Kelč (k. ú. Kelč-Staré Město a Kelč-Nové Město)
- Babice (k. ú. Babice u Kelče)
- Komárovice (k. ú. Komárovice)
- Lhota (k. ú. Lhota u Kelče)
- Němetice (k. ú. Němetice)
OsobnostiEditovat
- Vlastimil Bubník (1931–2015), hokejista a fotbalista
- Tomáš Fryčaj (1759–1839), katolický kněz, buditel a spisovatel
- Metoděj Jahn (1865–1942), prozaik a básník
- Vojtěch Jasný (1925–2019), česko-americký scenárista, filmový režisér a vysokoškolský pedagog. V Kelči se odehrává děj jeho oceněného filmu Všichni dobří rodáci.
- Jaroslav Křička (1882–1969), hudební skladatel, dirigent, organizátor, pedagog a publicista
- Petr Křička (1884–1949), středoškolský profesor, knihovník, básník
- František Pastrnek (1853–1940), jazykovědec a slavista
- Leopold Prečan (1866–1947), katolický teolog, kníže - 11. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, asistent papežského trůnu
- Svatopluk Skládal (1926–1992), herec
- František Tomášek (1899–1992), kardinál, katolický kněz, pedagog a teolog, apoštolský administrátor pražské arcidiecéze a 34. arcibiskup pražský a primas český
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ o me. www.duchon.kvalitne.cz [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. K 75. výročí nalezení kelečského pokladu. valassky.denik.cz. 2013-07-30. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. (česky)
LiteraturaEditovat
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- kolektiv autorů: Dějiny města Kelče, Kelč, 2004, ISBN 80-85600-91-9
- Baletka, L.–Zapletal, L.: Okres Vsetín, Ostrava 1987, s. 122–124.
- Bartovský, V.: Hranický okres. Vlastivěda moravská. Brno 1909, s. 204–221. Dostupné online
- Eliáš, J. O.: Stavební vývoj renesančního zámku v Kelči z hlediska pramenů. In: Sborník památkové péče v Severomoravském kraji 4, 1979, s. 76–103.
- Goryczková, N.: Stručná zpráva z dokončeného stavebně historického průzkumu filiálního kostela sv. Kateřiny v Kelči. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 1997, s. 35–40.
- Grůza, A.: Kostel sv. Kateřiny v Kelči z hlediska historických pramenů. In: Sborník Památkového ústavu v Ostravě, Ostrava 1997, s. 41–48.
- Očenášek, J.: Historie starobylého města Kelče. Kelč 1948.
- Rolinc, V.: Příspěvky k historické topografii města Kelče. In: Valašsko včera a dnes. Ročenka Okresního archivu Vsetín. Red. L. Baletka. Vsetín 1987.
- Snopek, F.: Fara kelecká roku 1429, Časopis Matice moravské 36, 1912, s. 391–402.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kelč na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Územně identifikační registr ČR. Obec Kelč v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Kelč na serveru veřejné správy Obce.cz