Otevřít hlavní menu

Bystré (okres Svitavy)

město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji

Město Bystré se nachází v okrese SvitavyPardubickém kraji, zhruba 12 km jihovýchodně od Poličky. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou.

Bystré
Pohled na Bystré od Hartmanic
Pohled na Bystré od Hartmanic
Znak obce BystréVlajka obce Bystré
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0533 577928
Kraj (NUTS 3) Pardubický (CZ053)
Okres (LAU 1) Svitavy (CZ0533)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Polička
Historická země Čechy
Katastrální výměra 14,09 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 540 (2019)[1]
Nadmořská výška 604 m n. m.
PSČ 569 92
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu nám. Na podkově 2
Bystré
56992 Bystré u Poličky
Starosta Mgr. Jan Neudert
Oficiální web: www.bystre.cz
Email: bystre@bystre.cz
Bystré
Bystré
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Historický obrázek vpravo kostel, vlevo zámek Bystrá, (1815, Jiří František Čermák, vymaloval Joann Venuto, sbírka Rakouské národní knihovny / Österreichische Nationalbibliothek)

První písemná zmínka o městě Bystré pochází z roku 1200. V Kronice české od Václava Hájka z Libočan, kterou nelze brát jako věrohodný pramen, je v roce 1021 zmiňována tehdejší osada ležící asi kilometr na západ od dnešního města v místě zvaného U kostelíčka. Název pochází od názvu potoka, na kterém osada ležela – Bystrý.

Po vypálení původní osady byla na Trstenické stezce postavena nová trhová ves Bystré (zmiňována roku 1349) ve tvaru podkovy. Prvními majiteli obce Bystré byly páni z Mokošína. Od roku 1213 ves patřila ke svojanovskému panství. Za vlády Karla IV. byla povýšena na město. V pozdějších dobách získalo město řadu privilegií – např. vybírání mýta, právo týdenního trhu a jiné. V 16. století se novým majitelem města stal Jan Bezdružický z Kolovrat, jenž nechal přestavět místní tvrz. Roku 1604 umírá a je pohřben v hrobce v místním kostele. Následujícími majiteli byli páni z Martinic, kteří zahájili v Hamrech (dnes část Bystrého) těžbu železné rudy. Za třicetileté války bylo město zpustošeno; v roce 1624 tudy táhl Albrecht z Valdštejna. V roce 1686 koupil bysterské panství Leopold z Valderode, ovšem roku 1707 jej ve veřejné dražbě kupuje Jakub Hanibal, hrabě z Hohenemsu, který nechal ve městě postavit radnici. Za jeho syna František Rudolfa byl položen základní kámen ke kostelu a založeny nedaleké lázně Balda. Roku 1869 rod Hohenemsů vymírá a bysterské panství tak připadlo císaři, resp. státu, který ho vlastnil až do vzniku Československa v roce 1918.

Znak a praporEditovat

ZnakEditovat

Znak města zobrazuje lovce, který na pokraji lesa zabil kopím medvěda. Pověst vypráví, že v době, kdy bylo Bystré spojeno se Svojanovem, byly daně z Bystrého a připojených obcí odváděny do Svojanova. Tam je odnášel výběrčí – snad jeden z konšelů. V hlubokých lesích mezi Hartmanicemi a Svojanovem jej přepadl medvěd, kterého muž oštěpem zabil. Tento znak je i na pečeti města.

PraporEditovat

Prapor města má temně červené pozadí na němž jsou dva vlnité pruhy – zlatý a černý, které symbolizují, že město bylo založeno nad dvěma potoky – Zlatým a Bysterským. Prapor byl vysvěcen v roce 1998.

PamětihodnostiEditovat

 
Radnice
 
Kostel sv. J. Křtitele
 
Sochařská výzdoba na náměstí
Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Bystrém (okres Svitavy).
Z bohaté obrazové výzdoby stojí za zmínku např. příběhy ze života Kristova, 11 obrazů apoštolů, obrazy křížové cesty. Nad hlavním oltářem se nachází obraz sv. Jana Křtitele, který doplňují sochy jeho rodičů – Alžběty a Zachariáše.
  • Zámek Bystré - renesanční budova z roku 1585; za Františka Rudolfa z Hohenembsu barokně upraven
  • Radnice – První radní dům postavený v roce 1560 byl zčásti zděný a zčásti dřevěný a součástí byla městská šatlava. V roce 1716 se rozhodnutím Jakuba Hanibala z Hohenemsu začalo s výstavbou nové radnice, na jejíž výstavbu věnoval 330 kmenů dříví a 39 700 ks cihel. Dokončena byla o tři roky později. Budova byla zděná se sedlovou střechou a cibulovitou věží s hodinovým strojem. V radnici byla také tehdy šatlava.
Roku 1844 byla radnice opravena, ovšem o 55 let později poškozena požárem. Další opravy byly provedeny ve 20. století. Roku 1947 byly vyměněny původní krovy a jako krytina zvolena namísto šindele břidlice. V letech 19741975 byly provedeny úpravy obřadní síně. Zatím poslední rekonstrukce byly provedeny v letech 2002 a 2004.
  • Socha Panny Marie Sedmibolestné na náměstí Na podkově
  • Socha svatého Prokopa
  • Socha svatého Šebestiána
  • Pomník obětem 2. světové války
  • Sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého na mostě
  • Fara - barokní budova z let 1692-1697
  • Bývalá církevní škola s reliéfem Panny Marie
  • Sokolovna
  • Vápenka u bývalé střelnice Svazarm
  • Brtounova chalupa

Části městaEditovat

ZajímavostiEditovat

 
Reliéf Panny Marie na budově ZUŠ

Režisér Vojtěch Jasný si Bystré a jeho okolí vybral pro svůj film Všichni dobří rodáci, který byl natočen roku 1968, a pro jeho volné pokračování Návrat ztraceného ráje, které bylo natočeno roku 1999.

Partnerská městaEditovat

V roce 1999 podepsali zástupci výše uvedených obcí "Chartu vesnic". Projekt partnerství je zaměřen na hlavní myšlenku "Charty", že Evropu netvoří pouze města, že je tvořena i vesnicemi. V roce 2012 bylo město Bystré hostitelskou obcí festivalu "Kultura evropského venkova Bystré 2012".

OsobnostiEditovat

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat