Otevřít hlavní menu

František Pastrnek

český etnograf, lingvista, literární historik, profesor, publicista, překladatel, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

František Pastrnek (4. října 1853 Kelč[1]17. února 1940 Praha[2]) byl český jazykovědec, slavista, paleoslovenista, bohemista, slovakista, literární historik, etnograf, dialektolog, publicista, editor staroslověnských a církevněslovanských literárních památek, bibliograf a vysokoškolský pedagog.

Prof. PhDr. František Pastrnek
Prof. František Pastrnek
Prof. František Pastrnek
Narození 4. října 1853
Kelč
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. února 1940 (ve věku 86 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání pedagog, překladatel a etnograf
Národnost Češi
Alma mater Vídeňská univerzita
Témata filologie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Středoškolská studia absolvoval na gymnáziích v Olomouci a Uherském Hradišti (maturita 1873), po krátké vojenské službě studoval klasickou filologii na Vídeňské univerzitě (absolutorium 1881).[3]Souběžně vykonával funkci prefekta v Löwenburském konviktu (1875–1878),[4]v letech 18781885[4]byl gymnaziálním profesorem ve Vídni-Josephstadtu a docházel na slavistické přednášky profesorů Vatroslava Jagiće a Franja Miklošiče.[3]

V roce 1886 získal na vídeňské univerzitě doktorát filozofie,[3] o dva roky později (1888) zde v oboru slovanská filologie habilitoval.[3]Na univerzitě ve Vídni přednášel jako soukromý docent od roku 1888 do 1895,[4]mimořádným profesorem Filozofické fakulty UK v Praze se stal v roce 1895,[5]řádným profesorem slovanské filologie byl ustanoven roku 1902 a v této pozici působil až do svého odchodu na odpočinek (1924).[4]Ve funkčním období 19041905 byl děkanem FF UK, v čele univerzity jako její rektor stál v letech 19231924.

Vedle své badatelské, akademické, publikační a editorské činnosti byl významným organizátorem českého vědeckého života mj. jako ředitel slovanského semináře (od 1907), stál u zrodu Kanceláře Slovníku jazyka českého,[5]v níž od třicátých let 20. století vznikal Příruční slovník jazyka českého. Od roku 1906 byl prvním a dlouholetým předsedou Svazu osvětového[6] a členem řady českých i zahraničních vědeckých společností, včetně ruské a bulharské akademie věd,[3] výrazně se zapojil do činnosti Klubu moderních filologů, Národopisné společnosti, Učené společnosti Šafaříkovy a Matice slovenské.[7]

Jeho zásluhy o vědní obor slovanská filologie byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění (dopisující člen od 2. 12. 1893, mimořádný 1. 7. 1904, řádným členem zvolen 3. července 1908)[4]a Královské české společnosti nauk (mimořádný 10. 1. 1900, řádný od 12. ledna 1910). V letech 19151916 a 19231940 zastával funkci předsedy III. třídy ČAVU pro jazykozpyt a literární historii,[4]významné bylo rovněž jeho redakční angažmá v Listech filologických, Národopisném věstníku českoslovanském[7]a Věstníku slovanských starožitností.[5]

Rodinný životEditovat

Dne 3. října 1884 se ve Vídni oženil s Marií Cehákovou (1849–??); František Pastrnek byl v té době suplujícím gymnaziálním proferosem.[8] Ve Vídni se manželům Pastrnekovým narodily dcery Marianna (1888–??) a Johanna (1889–??). Od roku 1895 žila rodina v Praze.[9]

DíloEditovat

Vědecké dílo prof. Františka Pastrnka sice bylo převážně zaměřeno na paleoslovenistiku (staroslověnské a církevněslovanské písemnictví různých redakcí, cyrilometodějská problematika, hláskosloví, skladba a zejména morfologie staroslověnského jazyka),[10]průkopnicky však také přispěl k rozvoji české (v oblasti moravských dialektů) a slovenské dialektologie i národopisu. Zabýval se rovněž vztahem slovenštiny jako celku k češtině i k jejím sousedním nářečím polským a rusínským, okrajově se dotkl některých problémů komparistiky slovanských jazyků a staročeské lexikografie.[3]Byl též uznávaným bibliografem oboru.

PublikaceEditovat

  • Beiträge zur Lautlehre der slovakischen Sprache in Ungarn (Vídeň 1887)
  • Bibliographische Übersicht über die slavische Philologie 1876–1891 (Berlín 1892)
  • Chrvatsko-hlaholský rukopis Sienský (1900)
  • Dějiny slovanských apoštolů Cyrilla a Methoda s rozborem a otiskem hlavních pramenů (1902, 1903)
  • Slovanská legenda o sv. Václavu (1903)
  • Mluvnice jazyka staroslověnského : úvod a hláskosloví (190-)
  • Mluvnice jazyka staroslověnského : skladba (1908)
  • Tvarosloví jazyka staroslověnského : s úvodem a ukázkami (1909, 1912)
  • Kmenosloví (1915)

SborníkyEditovat

  • Jan Kollár 1793–1852 : sborník statí (1893)
  • Národopisný sborník českoslovanský (jednotlivé svazky vycházely v letech 1897–1905)

Studie, články a statěEditovat

Vycházely v odborných časopisech i neperiodických tiskovinách Archiv für slavische Philologie (Berlín), Časopis Musea království Českého, Časopis Matice moravské, Listy filologické, Slovenské pohľady (Turčiansky sv. Martin), Věstnících ČAVU a v tiscích vydávaných Svazem osvětovým.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Národní politika, 18.2.1940, s.4, Český jazykozpytec Fr. Pastrnek zemřel
  3. a b c d e f Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, s. 487
  4. a b c d e f Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 226
  5. a b c Český biografický slovník XX. století II, s. 522
  6. Svaz osvětový [online]. Databáze českého amatérského divadla. Dostupné online. (česky) 
  7. a b Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, s. 488
  8. Matrika oddaných, Vídeň sv. Štěpán, snímek 182
  9. Soupis pražských obyvatel: Pastrnek František
  10. Staroslověnská etapa českého písemnictví, s. 129

LiteraturaEditovat

  • ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 487–489. 
  • Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 587. 
  • Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 683.
  • KUDĚLKA, Milan, a kol. Česká slavistika od počátku 60. let do roku 1918. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 1997. 477 s. ISBN 80-85268-69-8. S. 60–61, 101, 194–198, 364–365. 
  • KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469 s. S. 137. 
  • KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 362–363. 
  • Lidová kultura : národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. sv. Praha : Mladá fronta, 2007. 284 s. ISBN 978-80-204-1711-4. S. 166.
  • Prof. dru Fr. Pastrnkovi, předsedovi Svazu osvětového v Praze k sedmdesátým narozeninám. Praha : Svaz osvětový, 1923. 41 s.
  • Slavica Pragensia ad tempora nostra : sborník statí z mezinárodní vědecké konference ke 150. výročí založení stolice slovanské filologie na Univerzitě Karlově Praha 8.–10. června 1998. Praha : Euroslavica, 1998. 319 s. ISBN  

80-85494-42-6. S. 15–19. 

  • Slovanský sborník věnovaný jeho magnificenci Františku Pastrnkovi, rektoru university Karlovy k sedmdesátým narozeninám : 1853–1923 (ed. Miloš Weingart). Praha : Klub moderních filologů, 1923. 387 s.
  • ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. 
  • VEČERKA, Radoslav. Staroslověnská etapa českého písemnictví. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 176 s. ISBN 978-80-7422-044-9. 
  • VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 208. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Rektoři Univerzity Karlovy
Předchůdce:
Cyril Horáček
19231924
František Pastrnek
Nástupce:
Otakar Kukula