Dolnomoravský úval

geomorfologický celek Jihomoravské pánve

Dolnomoravský úval je geomorfologický celek nacházející se v nejjižnější části Moravy na jihovýchodě Česka (s přesahem na Slovensko), na dolním toku řek Moravy a Dyje. Jedná se o plochou nebo jen mírně zvlněnou nížinu o převažující nadmořské výšce 150–200 metrů. Je to jediný výběžek Panonské pánve zasahující na české území a patří v jeho rámci k nejteplejším, nejsušším a nejúrodnějším oblastem, se specifickou přirozenou flórou a faunou (zejména hmyzem) na zbytcích zachovalých přírodních stanovišť.

Dolnomoravský úval
Výhled z rozhledny Travičná
Výhled z rozhledny Travičná

Nejvyšší bod 322 m n. m. (Žerotín)

Nadřazená jednotka Jihomoravská pánev
Sousední
jednotky
Chvojnická pahorkatina, Borská nížina, Moravské pole, Mikulovská vrchovina, Kyjovská pahorkatina, Vizovická vrchovina
Podřazené
jednotky
Valtická pahorkatina, Dyjsko-moravská niva, Dyjsko-moravská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
Horniny sedimenty
Povodí Morava
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky XA-1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Jde o tektonickou, fluviálně výrazně přemodelovanou sníženinu, která spadá do Jihomoravské pánve (jejíž je v Česku jediným celkem) a tvoří severní výběžek Vídeňské pánve. Kvartérními tektonickými poklesy je tento úval na severovýchodě propojen s Hornomoravským úvalem skrz Napajedelskou bránu (průlom Moravy), na severozápadě přes Věstonickou bránuDyjskosvrateckým úvalem (průlom Dyje). Hlavní osu úvalu tvoří v severojižním směru řeka Morava a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka Dyje.

Krajina je zde charakteristická, mimo jiné, říčními meandry, neogenními nánosy na říčních terasách s porosty lužních lesů (nejrozsáhlejšími v Česku) a nivních luk. Mezi jihomoravskými městy Bzenec a Hodonín se nalézá oblast vátých písků, která je charakteristická přesypy a písečnými dunami s porosty borových lesů (NPP Váté písky, les Doubrava na tzv. Moravské Sahaře). Na slovenské straně pak na tuto plochou krajinu na jihu navazuje podobná Borská nížinaZáhoří. Jde o velmi úrodnou oblast černozemních půd, která patří mezi nejteplejší regiony v Česku.

Nejvyšší vrcholyEditovat

Obyvatelstvo a historieEditovat

Dolnomoravský úval patří k nejstarším sídelním prostorům na českém území, a je tedy až na výjimky vysoce kulturní, dlouhodobě intenzivně zemědělsky využívanou krajinou. Osídlení je doloženo od mladého paleolitu (pavlovien), v 9. století zde leželo jádro Velkomoravské říše. Od té doby se vždy jednalo o slovanské území, pouze na jihozápad kolem Dyje se v pozdním středověku rozšířilo osídlení německé. V moderní době se zde nachází těžiště etnografického regionu Slovácko.

Úval je poměrně hustě zalidněn a je zde typické osídlení koncentrované do velkých kompaktních sídel s několika tisíci obyvatel, menší sídla se vyskytují jen zřídka. Největšími městy v úvalu jsou Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště (všechna okolo 25 tisíc obyvatel).

Úval má tradičně velký dopravní význam (i díky návaznosti na Moravskou bránu), vedla tudy pravděpodobně jedna z větví Jantarové stezky, byly tudy vedeny první železnice na českém území a nyní jeho osami vede první a druhý železniční koridor, dálnice D2 a páteřní silnice I/55.

Externí odkazyEditovat