Kyjovská pahorkatina

geomorfologický celek Středomoravských Karpat

Kyjovská pahorkatina je geomorfologický celek na jihu Moravy v okolí města Kyjov, na přechodu mezi Dolnomoravským úvalem na jihu a Chřiby a Ždánickým lesem na severu. Má pahorkatinnývrchovinný ráz a rozlohu 482 km². Nejvyšším bodem je Babí lom (417 m n. m.), střední výška je 235 m n. m. a střední sklon 3°30'.

Kyjovská pahorkatina
Babí lom, pohled z Bukovanského mlýna

Nejvyšší bod417 m n. m. (Babí lom)
Rozloha482 km²
Střední výška235,2 m n. m.

Nadřazená jednotkaStředomoravské Karpaty
Sousední
jednotky
Chřiby, Ždánický les, Dolnomoravský úval
Podřazené
jednotky
Kudlovická pahorkatina, Mutěnická pahorkatina, Vážanská vrchovina, Věteřovská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIXB-4
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vnější Západní Karpaty, Kyjovská pahorkatina vyznačena červeným polem

GeomorfologieEditovat

Kyjovská pahorkatina je částí geomorfologické oblasti Středomoravských Karpat, které jsou částí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty.

Dělí se na čtyři geomorfologické podcelky:

GeologieEditovat

Podloží je různorodé, v severní části je převážně tvořeno paleogénními jílovci a pískovci račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v západní a jihozápadní části paleogenními jílovci a pískovci ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. V jižní části, hlavně na hranicích s Dolnomoravským úvalem, je tvořeno především sarmatskými a pannonskými sedimenty Vídeňské pánve.

Nadloží je tvořeno spraší a sprašovými hlínami. Dna údolí jsou tvořeny fluviálními a delovfluviálními písčitohlinitými sedimenty.

Těžba nerostných surovinEditovat

Těžba lignituEditovat

V minulosti, od roku 1824 až do 90. let 20. století, se v Kyjovské pahorkatině, kde se nachází kyjovská sloj jihomoravské lignitové pánve těžil lignit. Sloj je 15 km dlouhá a 4 km široká, její mocnost je 3–6 m. V některých částech byl lignit vytěžen malodoly již na konci 19. století.[1]

Důl Julius u Šardic byl otevřen roku 1911, začátkem 40. let 20. století byla roční produkce 55 000 tun lignitu, v roce 1960 byl přejmenován na Důl 9. května. Do června roku 1978, kdy byl uzavřen, se v něm vytěžilo celkem 3 689 200 tun lignitu.[2]

Důl Dukla u Šardic byl otevřen roku 1965, 9. června roku 1970 zde po průtrži mračen došlo k zaplavení dolu, což si vyžádalo 34 obětí. Důl byl uzavřen v 21. prosince 1992 při roční průměrné produkci 550 000–600 000 tun lignitu.[3][4]

Těžba ropy a zemního plynuEditovat

V jižní části Kyjovské pahorkatiny u obcí Starý Poddvorov, Nový Poddvorov a Dolní Dunajovice se těží ropa a zemní plyn.

HydrologieEditovat

Oblast je odvodňována Kyjovkou, Trkmankou, Dlouhou řekou a Salaškou, které se vlévají do Dyje a Moravy.

Ještě do poloviny 19. století se zde nacházela poměrně velká jezera ledovcového původu, Kobylské a Čejčské jezero. Postupně se zanášela sedimenty a v první polovině 19. století byla uměle vysušena a přeměněna na ornou půdu. V dávnější minulosti zde existovala i další menší jezera.

Na Kyjovce je vybudována kaskáda

Klima a vegetační stupněEditovat

Kyjovska pahorkatina klimatologicky patří k teplé oblasti.[5]

Oblast leží v 1. a ve 2. vegetačním stupni.[6]

Zemědělství a lesnictvíEditovat

V Kyjovské pahorkatině se daří vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů, jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt i oskeruše.

Lesy jsou většinou dubové pařeziny, přirozené dubohabřiny nebo borové porosty s dubem.

Místy se vyskytují stepní trávníky

Ochrana přírodyEditovat

V oblasti bylo vyhlášeno 17 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž je 1 národní přírodní památka,2 přírodní rezervace a 14 přírodních památek.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat