Dolní Dunajovice

obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji

Obec Dolní Dunajovice (německy Unter Tannowitz, resp. Untertannowitz[2]) se nachází v okrese BřeclavJihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel. Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Ořechová hora, Pod Slunným vrchem, Dunajovský kopec, Kraví hora, Mlýnská, Zimní vrch, Plotny). V Dolních Dunajovicích se dne 14.12.1870 narodil rakouský kancléř a později rakouský prezident Karl Renner (1870–1950).

Dolní Dunajovice
Kostel sv. Jiljí
Kostel sv. Jiljí
Znak obce Dolní DunajoviceVlajka obce Dolní Dunajovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0644 584428
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Mikulov
Okres (LAU 1) Břeclav (CZ0644)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 697 (2020)[1]
Rozloha 17,94 km²
Katastrální území Dolní Dunajovice
Nadmořská výška 183 m n. m.
PSČ 691 85
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Zahradní 613
691 85 Dolní Dunajovice
obec@dolni-dunajovice.cz
Starosta Josef Hasník
Oficiální web: www.dolni-dunajovice.cz
Dolní Dunajovice
Dolní Dunajovice
Další údaje
Kód části obce 28967
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Selské barokní stavení

Staré Dunajovice – První vesnické sídliště se nacházelo západně od nynější obce na návrší pod Slunečnou, Jánskou horou a Liščím kopcem. Toto místo bylo zvoleno především z bezpečnostních důvodů. Předpolí sídliště bylo močálovité. V roce 1920 byly odkryty tzv. liščí díry, které sloužily v době války jako bezpečný úkryt pro ženy, děti a staré muže. Staré Dunajovice zanikly s největší pravděpodobností v polovině 10. století.[3] Obec tak musela být podobně jako jiné obce a města v Sudetech nově osídlena.

Hrabě Rudolf Tieffenbach zrušil v obci robotu. Na jeho počest nechávali občané jednou týdně vyzvánět kostelními zvony. Když se jednou rozhodli konšelé zvyk zrušit, zvony zvonily samy od sebe. Tento zvyk zanikl až ve 20. století.

ObyvatelstvoEditovat

StrukturaEditovat

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1700  obyvatel. Z nich bylo 849  mužů a 851 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,7 % let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2011 v obci žilo 1687  obyvatel. Nejvíce z nich bylo (16 %) osob ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 13,4 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,9 %. Z celkem 1461  občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,5 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 6,1 % a bez vzdělání bylo naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 861 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,9 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 67 % patřilo mezi zaměstnance, 1,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 46,8 % občanů nebylo ekonomicky aktivních (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[4] Úhrnem 792 obyvatel obce (což je 46,9 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 382 obyvatel bylo Moravanů a 21 Slováků. Celých 395 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[4]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec uvádí tabulka níže.[5]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel část Dolní Dunajovice 2473 2568 2664 2571 2690 2573 2778 1689 1819 1779 1791 1704 1705 1687
Počet domů část Dolní Dunajovice 518 428 533 518 566 596 656 416 408 409 455 528 551 588
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Náboženský životEditovat

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Dolní Dunajovice. Ta je součástí děkanátu Mikulov - Brněnské diecézeMoravské provincii.[6]Při censu prováděném v roce 2011 se 396 obyvatel obce (23%) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 280 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 225 obyvatel k římskokatolické církvi (13% ze všech obyvatel obce), dále 2 k Církvi československé husitské a 4 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 518 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 773 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[4]

Významný rodákEditovat

V Dolních Dunajovicích se 14. prosince 1870 narodil rakouský sociálně-demokratický politik Karl Renner, první kancléř Rakouské republiky (1918 – 1920) a první její prezident po druhé světové válce (1945 – 1950). Na místě jeho rodného domku byl v letech 1999 - 2000 vybudován polyfunkční dům, jehož název je "Dům Dr. Karla Rennera, Fórum pro česko-rakouský dialog". Objekt byl vybudován z finančních prostředků, které byly získány ve formě darů od rakouských obcí, spolkových zemí, ale také od různých soukromých osob a institucí, a po dostavbě byl darován Obci Dolní Dunajovice. Slavnostní otevření objektu se uskutečnilo za účasti prezidenta České republiky Václava Klause a prezidenta Rakouské republiky Heinze Fischera.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolních Dunajovicích.
  • Kostel svatého Jiljí
  • Pranýř
  • Boží muka
  • Socha Immaculaty
  • Socha svatého Marka
  • Sousoší svatého Cyrila a Metoděje
  • Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
  • Fara

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 245. 
  3. Břeclavsko. Brno 1969, s. 390.
  4. a b c Dolní Dunajovice (okres Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 
  5. Dolní Dunajovice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online. 
  6. Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna, aneb Průvodce po magických místech Československa. 1. vyd. Praha: Paseka, 463 s. 1991. ISBN 80-85192-08-X

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat