Ždánický les

Ždánický les
	Přírodní rezervace Mušenice u Rašovic
Nejvyšší bod	438 m n. m. (U Slepice)
Rozloha	470 km²
Střední výška	270,7 m n. m.
Nadřazená jednotka	Středomoravské Karpaty
Sousední; jednotky	Litenčická pahorkatina, Kyjovská pahorkatina, Dolnomoravský úval, Dyjsko-svratecký úval
Podřazené; jednotky	Boleradická vrchovina, Dambořická vrchovina, Hustopečská pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Souřadnice	49°6′ s. š., 17°2′56″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IXB-1
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ždánický les je plochá vrchovina s rozlohou 470 km², nejvyšším vrcholem U Slepice 438 m n. m., střední výškou 270,7 m n. m. a středním sklonu 4° 54´.

Nachází se na jihovýchodní Moravě v okresech Hodonín, Břeclav, Brno-venkov a Vyškov v Jihomoravském kraji. Sousedí s Litenčickou pahorkatinou, Dyjsko-svrateckým úvalem, Dolnomoravským úvalem a Kyjovskou pahorkatinou.

GeomorfologieEditovat

Geomorfologický celek Ždánický les je částí geomorfologické oblasti Středomoravské Karpaty, které jsou součástí geomorfologické subprovincie Vnější Západní Karpaty, jež jsou částí geomorfologické provincie Západní Karpaty.

Samotný Ždánický les se dělí na tři geomorfologické podcelky:

GeologieEditovat

Podloží Ždánického lesa je tvořeno především paleogenní sedimenty ždánické a pouzdřanské jednotky vnější skupiny příkrovů. Velmi rozšířené jsou mohutné překryvy kvartérních spraší a sprašových hlín.

Těžba ropy a zemního plynuEditovat

Z oblasti Ždánického lesa pochází lehká, parafinická ropa. V roce 1973 bylo otevřeno ložisko ropy u Ždánic (maximum těžby v roce 1980 &0000000000005641.0000005 641 tun). V roce 1986 bylo objeveno u Dambořic jedno z největších ložisek v ČR. Jeho denní těžba představuje 55 % produkce v ČR, v širší oblasti Dambořice – Uhřice – Žarošice se těží 88 % produkce ropy ČR, která v roce 2007 činila &0000000000246200.000000246 200 tun).^[1]

HydrologieEditovat

Ždánický les je odvodňován Litavou, která se vlévá do Svratky, a Trkmankou, jež se vlévá do Dyje.

Klima a vegetační stupněEditovat

Ždánický les patří do oblasti s velmi teplým, suchým klimatem.^[2]

Pahorkatina leží ve 1. až 2. vegetačním stupni.

Zemědělství a lesnictvíEditovat

Mandloňový sad u Hustopečí

Nižší polohy oblasti jsou pro své velmi úrodné půdy využívány k zemědělství, daří se zde vinohradnictví a sadařství teplomilných druhů jako jsou meruňky a broskvoně, lze zde nalézt oskeruše či mandloně.

Souvislejší lesní porosty se vyskytují především v Dambořické vrchovině. Jsou zde jak teplomilná společenstva panonských a karpatských dubohabřin, tak i společenstva bučin ve vyšších oblastech.

Také se zde vyskytují lesostepní a stepní společenstva.

Ochrana přírodyEditovat

Ve Ždánickém lese bylo vyhlášeno celkem 22 maloplošných zvláště chráněných území: 1 národní přírodní památka (NPP), 9 přírodních rezervací (PR) a 12 přírodních památek (PP).

Dále zde ještě byl vyhlášen Přírodní park Ždánický les

NPP Kukle

PR Mušenice

Turistické zajímavostiEditovat

Tvrz Bošovice: gotická tvrz z 15. stol.
Židovský hřbitov v Dambořicích: založen na počátku 17. stol., dochovalo se kolem 400 náhrobních kamenů, nejstarší z nich z roku 1700.
Zámek Diváky: barokní zámek z konce 17. století, roku 1747 přestavěn a rozšířen.^[3]
Lichtenštejnův památník u Zlatého jelena, Heršpice: kamenný památník ke 40. výročí vlády Johanna II. Josefa Františka z Lichtenštejna z 12. listopadu 1898.
Památník na boj u hájenky Zlatý jelen, Heršpice, který zde proběhl 6. února 1945 mezi partyzánským oddílem Olga a nacistickým Jagdkommandem.
Zámek Klobouky u Brna: se začal budovat v roce 1589 jako renesanční, po roce 1820 interiéry přestavěny klasicistně.^[4]
Větrný mlýn v Kloboucích u Brna: kulturní a technická památka.
Kostel svatého Jana Křtitele v Kurdějově: opevněný pozdně gotický kostel, jedná se o jeden z největších a nejzachovalejších opevněných kostelů v Česku.
Zámek Těšany: barokní zámek z konce 17. stol.
Kovárna v Těšanech: ve stylu selského baroka, vybavení z přelomu 19. a 20. stol.
Zámek Ždánice: původně tvrz vybudovaná po roce 1500, v 60. letech 16. stol. Přebudovaná na renesanční zámek a v letech 1762–1789 přestavěna v barokním slohu.