Váté písky u Bzence

národní přírodní památka v Česku

Váté písky je území chráněné jako národní přírodní památka. Nachází se na Jižní Moravě mezi částí obce Rohatec (Rohatec-kolonie) a železniční stanicí Bzenec-Přívoz v oblasti Bzenecké doubravy (někdy nazývané Moravská Sahara). Rozkládá se z obou stran železniční tratě Přerov - Břeclav v pruhu širokém až 60 m a dlouhém 5,5 km na ploše 94,56 ha.[3] Ze severozápadní strany je rezervace po celé délce lemovaná borovicovou monokulturou lesu Doubrava, na jihovýchodě sousedí s přírodním parkem Strážnické Pomoraví.

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Váté písky
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Váté písky
Váté písky
Základní informace
Vyhlášení1. listopad 1990
VyhlásilOkresní národní výbor Hodonín
Nadm. výška190 m n. m.
Rozloha74,42 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresHodonín
UmístěníBzenec, Vracov
Souřadnice
Váté písky
Váté písky
Další informace
Kód1494
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

V budoucnosti může být tato rezervace ovlivněná plánovanou stavbou dálnice D55.

Důvod ochranyEditovat

Důvodem ochrany jsou travinné ekosystémy trávníků písčin a mělkých půd, biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin kavylu písečného (Stipa borysthenica) a kostřavy pochvaté Dominovy (Festuca vaginata subsp. dominii), včetně jejich populací, a biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů: tesaříka Nothorhina muricata, puchýřníka Zonitis flava, slíďáka pískomilného (Alopecosa psammophila) a vřetenušky pozdní (Zygaena laeta), včetně jejich populací.[4]

GeologieEditovat

 
V blízkosti rezervace se nachází velká pískovna.

Oblast je tvořena sedimenty moře z mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Písek je tak tvořen čistými křemennými zrny s minimem jiných minerálů. Vrstva písku zde dosahuje mocnosti od 10 do 30 m.[5]

HistorieEditovat

 
Železniční trať z Břeclavi do Přerova se zapříčinila o vznik vátých písků.

Oblast rezervace vátých písků byla zachována díky výstavbě železniční trati tzv. „severní dráhy“ v roce 1840, pro kterou bylo nutno vytvořit bezlesý protipožární pás pro provoz parních lokomotiv.[6] Ten dnes tvoří území přírodní památky. Ostatní oblasti na tzv. Moravské Sahaře byly v 1. pol. 19. století zalesněny lesníkem J. B. Bechtlem. Oblast byla roku 1990 vyhlášená chráněným přírodním výtvorem a roku 1992 jako národní přírodní památka.

Flóra a faunaEditovat

FlóraEditovat

Z rostlin je zde nejvíce rozšířený paličkovec šedavý. Dále se zde vyskytuje např.:

HoubyEditovat

Z hub se na vátých píscích vyskytuje především velmi vzácná outkovka neladná, která se ještě objevuje jen na dalších dvou lokalitách v Česku.[7]

FaunaEditovat

Z bezobratlých živočichů jsou zde zastoupeny teplomilné nebo i velmi vzácné druhy hmyzu a pavouků, např.:

Z obratlovců je to např.:

 
Schéma umístění D55 u NPP Váté písky (původně označované jako rychlostní silnice R55)

Výstavba dálnice D55 v blízkosti rezervaceEditovat

Mezi lety 2012 až 2015[8] mělo dojít v blízkosti národní přírodní památky k výstavbě dálnice D55. Silnice povede podél národní přírodní památky Váté písky ve vzdálenosti přibližně 60 metrů v celé její délce 5,5 km.[9]. Památka bude oddělena od silnice 50m pruhem lesa.[9] Projekt dálnice podél Vátých písků může být proveden v jedné ze 2 možných variant. Rozdíl mezi nimi je v zakrytí či nezakrytí celé dálnice průsvitným materiálem a pletivem. Ministerstvem životního prostředí byla jako jediná přijatelná schválena varianta zakryté dálnice.[10] Podél památky budou přes dálnici vybudovány dvě přemostění a jeden ekomost.[9]

ReferenceEditovat

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2005. ISBN 80-7011-717-6. S. 199. 
  4. Vyhláška č. 284/2019 Sb., Vyhláška ze dne 29. října 2019 o vyhlášení Národní přírodní památky Váté písky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
  5. Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 502.
  6. Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 504.
  7. Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 503.
  8. HBH Projekt spol. s r. o. Dokumentace k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Brno: [s.n.], 30. 03. 2006. Dostupné online. S. 19. [nedostupný zdroj]
  9. a b c HBH Projekt spol. s r. o. Dokumentace k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Brno: [s.n.], 30. 03. 2006. Dostupné online. S. 133–135. [nedostupný zdroj]
  10. Ministerstvo životního prostředí. Stanovisko k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Praha: [s.n.], 30. 06. 2006. Dostupné online. S. 19. [nedostupný zdroj]

Externí odkazyEditovat