Váté písky u Bzence
Váté písky je území chráněné jako národní přírodní památka. Nachází se na Jižní Moravě mezi částí obce Rohatec (Rohatec-kolonie) a železniční stanicí Bzenec-Přívoz v oblasti Bzenecké doubravy (někdy nazývané Moravská Sahara). Rozkládá se z obou stran železniční tratě Přerov–Břeclav v pruhu širokém až 60 m a dlouhém 5,5 km na ploše 94,56 ha.[3] Ze severozápadní strany je rezervace po celé délce lemována borovicovou monokulturou lesa Doubrava, na jihovýchodě sousedí s přírodním parkem Strážnické Pomoraví.
![]() Váté písky | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Váté písky | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. listopad 1990 |
Vyhlásil | Okresní národní výbor Hodonín |
Nadm. výška | 190 m n. m. |
Rozloha | 74,42 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Hodonín |
Umístění | Bzenec, Vracov |
Souřadnice | 48°55′34″ s. š., 17°14′58″ v. d. |
![]() ![]() Váté písky | |
Další informace | |
Kód | 1494 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V budoucnosti může být tato rezervace ovlivněna plánovanou stavbou dálnice D55.
Důvod ochrany
editovatDůvodem ochrany jsou travinné ekosystémy písčitých trávníků a mělkých půd, biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin kavylu písečného (Stipa borysthenica) a kostřavy pochvaté Dominovy (Festuca vaginata subsp. dominii), včetně jejich populací, a biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů: tesaříka Nothorhina muricata, puchýřníka Zonitis flava, slíďáka pískomilného (Alopecosa psammophila) a vřetenušky pozdní (Zygaena laeta), včetně jejich populací.[4]
Geologie
editovatOblast je tvořena sedimenty moře z mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Písek je tak tvořen čistými křemennými zrny s minimem jiných minerálů. Vrstva písku zde dosahuje mocnosti od 10 do 30 m.[5]
Historie
editovatOblast rezervace vátých písků byla zachována díky výstavbě železniční trati tzv. „severní dráhy“ v roce 1840, pro kterou bylo nutno vytvořit bezlesý protipožární pás pro provoz parních lokomotiv.[6] Ten dnes tvoří území přírodní památky. Ostatní oblasti na tzv. Moravské Sahaře byly v 1. pol. 19. století zalesněny lesníkem J. B. Bechtlem. Oblast byla roku 1990 vyhlášena chráněným přírodním útvarem a roku 1992 jako národní přírodní památka.
Flóra a fauna
editovatFlóra
editovatZ rostlin je zde nejvíce rozšířený paličkovec šedavý. Dále se zde vyskytuje např.: kavyl písečný (Stipa borysthenica), smil písečný (Helichrysum arenarium), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), psineček psí (Agrostis canina), kostřava písečná (Festuca psammophila), kostřava pochvatá Dominova (Festuca psammophila subsp. dominii).
Houby
editovatZ hub se na vátých píscích vyskytuje především velmi vzácná outkovka neladná (Dichomitus squalens), která se objevuje už jen na dalších dvou lokalitách v Česku.[7]
Fauna
editovatZ bezobratlých živočichů jsou zde zastoupeny teplomilné nebo i velmi vzácné druhy hmyzu a pavouků, např.: kudlanka nábožná (Mantis religiosa), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius), pakudlanka jižní (Mantispa styriaca), stepník rudý (Eresus kollari Rossi), svižník polní (Cicindela campestris), chroustek opýřený (Anoxia pilosa), pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena). Z obratlovců jsou to např.: ještěrka zelená (Lacerta viridis), užovka hladká (Coronella austriaca), skřivan lesní (Lullula arborea), dudek chocholatý (Upupa epops).
-
Kavyl písečný v květu
-
Stepník rudý, vzácný pavouk
Výstavba dálnice D55 v blízkosti rezervace
editovatMezi lety 2012 až 2015[8] mělo dojít v blízkosti národní přírodní památky k výstavbě dálnice D55. Silnice povede podél národní přírodní památky Váté písky ve vzdálenosti přibližně 60 metrů v celé její délce 5,5 km. Památka bude oddělena od silnice 50m pruhem lesa.[9] Projekt dálnice podél Vátých písků může být proveden v jedné ze 2 možných variant. Rozdíl mezi nimi je v zakrytí či nezakrytí celé dálnice průsvitným materiálem a pletivem. Ministerstvem životního prostředí byla jako jediná přijatelná schválena varianta zakryté dálnice.[10] Podél památky budou přes dálnici vybudovány dvě přemostění a jeden ekomost.[9]
Reference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2005. ISBN 80-7011-717-6. S. 199.
- ↑ Vyhláška č. 284/2019 Sb., Vyhláška ze dne 29. října 2019 o vyhlášení Národní přírodní památky Váté písky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 502.
- ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 504.
- ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 503.
- ↑ HBH Projekt spol. s r. o. Dokumentace k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Brno: [s.n.], 30. 03. 2006. Dostupné online. S. 19.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b HBH Projekt spol. s r. o. Dokumentace k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Brno: [s.n.], 30. 03. 2006. Dostupné online. S. 133–135.[nedostupný zdroj]
- ↑ Ministerstvo životního prostředí. Stanovisko k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Praha: [s.n.], 30. 06. 2006. Dostupné online. S. 19.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Váté písky na Wikimedia Commons
- Váté písky: Moravou i Saharou jedním vrzem iDNES, Marie Homolová 19.9.2006
- Váté písky - Národní přírodní památka Natura Bohemica, Filip Trnka 30.11.2008
- fotogalerie Váté písky - Moravská Sahara