Váté písky u Bzence
Váté písky je území chráněné jako národní přírodní památka. Nachází se na Jižní Moravě mezi částí obce Rohatec (Rohatec-kolonie) a železniční stanicí Bzenec-Přívoz v oblasti Bzenecké doubravy (někdy nazývané Moravská Sahara). Rozkládá se z obou stran železniční tratě Přerov - Břeclav v pruhu širokém až 60 m a dlouhém 5,5 km na ploše 94,56 ha.[3] Ze severozápadní strany je rezervace po celé délce lemovaná borovicovou monokulturou lesu Doubrava, na jihovýchodě sousedí s přírodním parkem Strážnické Pomoraví.
 Váté písky | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Váté písky | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. listopad 1990 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Hodonín |
| Nadm. výška | 190 m n. m. |
| Rozloha | 74,42 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Hodonín |
| Umístění | Bzenec, Vracov |
| Souřadnice | 48°55′34″ s. š., 17°14′58″ v. d. |
  Váté písky | |
| Další informace | |
| Kód | 1494 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V budoucnosti může být tato rezervace ovlivněná plánovanou stavbou dálnice D55.
Důvod ochrany Editovat
Důvodem ochrany jsou travinné ekosystémy trávníků písčin a mělkých půd, biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin kavylu písečného (Stipa borysthenica) a kostřavy pochvaté Dominovy (Festuca vaginata subsp. dominii), včetně jejich populací, a biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů: tesaříka Nothorhina muricata, puchýřníka Zonitis flava, slíďáka pískomilného (Alopecosa psammophila) a vřetenušky pozdní (Zygaena laeta), včetně jejich populací.[4]
Geologie Editovat
Oblast je tvořena sedimenty moře z mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Písek je tak tvořen čistými křemennými zrny s minimem jiných minerálů. Vrstva písku zde dosahuje mocnosti od 10 do 30 m.[5]
Historie Editovat
Oblast rezervace vátých písků byla zachována díky výstavbě železniční trati tzv. „severní dráhy“ v roce 1840, pro kterou bylo nutno vytvořit bezlesý protipožární pás pro provoz parních lokomotiv.[6] Ten dnes tvoří území přírodní památky. Ostatní oblasti na tzv. Moravské Sahaře byly v 1. pol. 19. století zalesněny lesníkem J. B. Bechtlem. Oblast byla roku 1990 vyhlášená chráněným přírodním výtvorem a roku 1992 jako národní přírodní památka.
Flóra a fauna Editovat
Flóra Editovat
Z rostlin je zde nejvíce rozšířený paličkovec šedavý. Dále se zde vyskytuje např.:
- kavyl písečný
- smil písečný
- divizna brunátná
- psineček psí
- kostřava písečná
- kostřava pochvatá Dominova
Houby Editovat
Z hub se na vátých píscích vyskytuje především velmi vzácná outkovka neladná, která se objevuje už jen na dalších dvou lokalitách v Česku.[7]
Fauna Editovat
Z bezobratlých živočichů jsou zde zastoupeny teplomilné nebo i velmi vzácné druhy hmyzu a pavouků, např.:
- kudlanka nábožná
- ploskoroh pestrý
- mravkolev běžný
- pakudlanka jižní
- stepník rudý
- svižník polní
- chroustek opýřený
- pestrokřídlec podražcový
Z obratlovců je to např.:
-
Kavyl písečný v květu
-
Stepník rudý, vzácný pavouk
Výstavba dálnice D55 v blízkosti rezervace Editovat
Mezi lety 2012 až 2015[8] mělo dojít v blízkosti národní přírodní památky k výstavbě dálnice D55. Silnice povede podél národní přírodní památky Váté písky ve vzdálenosti přibližně 60 metrů v celé její délce 5,5 km.[9]. Památka bude oddělena od silnice 50m pruhem lesa.[9] Projekt dálnice podél Vátých písků může být proveden v jedné ze 2 možných variant. Rozdíl mezi nimi je v zakrytí či nezakrytí celé dálnice průsvitným materiálem a pletivem. Ministerstvem životního prostředí byla jako jediná přijatelná schválena varianta zakryté dálnice.[10] Podél památky budou přes dálnici vybudovány dvě přemostění a jeden ekomost.[9]
Reference Editovat
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2005. ISBN 80-7011-717-6. S. 199.
- ↑ Vyhláška č. 284/2019 Sb., Vyhláška ze dne 29. října 2019 o vyhlášení Národní přírodní památky Váté písky a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. [cit. 2020-02-09]. Dostupné online.
- ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 502.
- ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 504.
- ↑ Mackovčin P., Jatiová M., Demek J., Slavík P. a kol. (2007): Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, svazek IX. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 932 pp, Strana 503.
- ↑ HBH Projekt spol. s r. o. Dokumentace k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Brno: [s.n.], 30. 03. 2006. Dostupné online. S. 19.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c HBH Projekt spol. s r. o. Dokumentace k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Brno: [s.n.], 30. 03. 2006. Dostupné online. S. 133–135.[nedostupný zdroj]
- ↑ Ministerstvo životního prostředí. Stanovisko k MZP088 - Rychlostní silnice R55 v úseku Moravský Písek - Rohatec. Praha: [s.n.], 30. 06. 2006. Dostupné online. S. 19.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Váté písky na Wikimedia Commons - Váté písky: Moravou i Saharou jedním vrzem iDNES, Marie Homolová 19.9.2006
- Váté písky - Národní přírodní památka Natura Bohemica, Filip Trnka 30.11.2008
- fotogalerie Váté písky - Moravská Sahara
