Otevřít hlavní menu

Vracov

město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji
Tento článek je o moravském městě. O části města Plánice pojednává článek Vracov (Plánice).

Vracov (německy Wratzow, historicky také Pracov) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km jihovýchodně od Kyjova. Žije zde přibližně 4 600[2] obyvatel.

Vracov
Radnice
Radnice
Znak obce Vracov
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0645 586765
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Hodonín (CZ0645)
Obec s rozšířenou působností Kyjov
Pověřená obec Bzenec
Historická země Morava
Katastrální území Vracov
Katastrální výměra 44,50 km²
Domů 1565[1]
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 557 (2019)[2]
Nadmořská výška 183 m n. m.
PSČ 696 42
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu Městský úřad Vracov
náměstí Míru 202, 696 42 Vracov
Starosta Jaromír Repík
Oficiální web: www.mestovracov.cz
Email: muvracov@iol.cz
Vracov
Vracov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Kostel sv. Vavřince

První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 byl vybudován místní kostel; ten byl v roce 1565 přestavěn a v letech 1604 a 1612 doplněn zvony. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství.

V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století – Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. 1. ledna 1967 byl Vracov povýšen na město.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Roku 1656 měl Vracov 114 domů a 740 obyvatel, v roce 2011 zde žilo 4 484 obyvatel v 1 565 domech.[1][3][4]

Rok Domů Obyvatel
1620 134 870[3]
1656 114 740[3]
1670 119 770[3]
1790 302 1 499[3]
1834 404 2 014[3]
1860 524 2 574[3]
1900 690 3 594[3]
1910 ??? 3 923[5]
1921 767 3 826[5]
1930 968 4 001[5]
1960 ??? 4 335[5]
2011 1565 4 484[1]
2015 ??? 4 566[4]

Struktura populaceEditovat

Podle sčítání v roce 2011 žilo ve městě 2 163 mužů a 2 321 žen, tj. v procentech 48% ku 52%. Naprostá většina obyvatel se hlásila k české nebo moravské národnosti, případně národnost neuvedla; nejpočetnější národnostní menšinou byli Slováci v počtu 36 lidí. Asi čtvrtina populace, 1 067 lidí, se přihlásila k náboženské víře. Z toho většinu, 902 lidí, tvořili římští katolíci. Římskokatolická farnost je součástí kyjovského děkanátu. Ze 2 208 ekonomicky aktivních obyvatel jich 666 uvedlo, že dojíždí do zaměstnání do jiné obce.

OsobnostiEditovat

PamětihodnostiEditovat

 
Křížová cesta
  • Kostel svatého Vavřince – raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla.
  • Křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista u kostela sv. Vavřince
  • Radnice postavená v letech 1948–1950 podle návrhu architekta Jiřího Jeřábka. Nad balkonem v prvním patře je barevné sgrafito „Svatební veselí“ od akademického malíře Rudolfa Gajdoše z roku 1950.
  • Stará ulice – nejstarší část města (1604)
  • Baráky – skupina domů ze 16.–17. století
  • Habánské vinné sklepy
  • Husův sbor, kostel Církve československé husitské v Okružní ulici
  • Několik kamenných křížů v různých částech obce

KulturaEditovat

 
Základní škola

Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin.[6] V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka.[7] Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.

Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody „s věncem a káčerem“. Počtem krojovaných (660 v roce 2012) jde o největší hody v České republice.[8] V hodovém průvodu 17. října 2015 byl 566 účastníky ustanoven oficiální český rekord v počtu krojovaných v jedné obci.[9]

Občanská vybavenostEditovat

 
Těžba ropy

Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů. Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou a je tak bez pravidelného programu. Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Mládežnický fotbal zde hraje FKM Morava, společné družstvo FC Vracov a TJ Sokol Vlkoš. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.

OkolíEditovat

 
Rybník

Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.

Dopravní spojeníEditovat

Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. V roce 2017 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných.[10] Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.

Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Výsledky sčítáni lidu, domů a bytů 2011
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  3. a b c d e f g h MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov: Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227. 
  4. a b Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Český statistický úřad, 2015-04-30 [cit. 2016-01-05]. S. 104. Dostupné online. 
  5. a b c d HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69. S. 184. [dále jen Hurt]. 
  6. Přehled zájmových spolků na stránkách města
  7. Soubor Marýnka na stránkách města
  8. RAISKUBOVÁ, Hana. Vracov přivítal rekordních 660 krojů. Mám stoleté boty, smála se stárka. iDNES.cz [online]. 2012-10-21. Dostupné online. 
  9. KOSÍK, Jiří. Vracov má zápis do České knihy rekordů. V hodovém průvodu šlo 566 krojovaných. Hodonínský deník.cz [online]. 2015-10-18 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online. 
  10. Jízdní řád Českých drah 2016/2017

LiteraturaEditovat

  • HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69. 
  • MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov: Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat