Wikipedie

Železniční trať Přerov–Břeclav

železniční trať v Česku
(přesměrováno z Železniční trať Přerov - Břeclav)

Železniční trať Přerov–Břeclav (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 330) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2. koridoru. Trať vede z Přerova do Břeclavi přes Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště, Moravský Písek, Rohatec a Hodonín. Provoz na trati byl zahájen v roce 1841.

Přerov–Břeclav
nádraží Hulín
nádraží Hulín
Stát ČeskoČesko Česko
Číslo 330
Provozovatel dráhy Správa železnic
Technické informace
Délka 100,3 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava 3 kV DC + 25 kV, 50 Hz AC
Maximální sklon 4 ‰
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 160 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
směr Bohumín (tratě 271, 001)
směr Česká Třebová (tratě 270, 001)
 187,960
5,580  		Hr. Lýsky
4,116 Výh. Předmostí (do 29. 11. 1974)
 186,775
0,000  		Výh. Dluhonice
Bečva
II436 II434 (peáž)
183,453 Přerov osobní nádraží
vlečka Přerovské strojírny
182,300 Přerov pravé přednádraží
181,700 Přerov levé přednádraží vj. sk.
směr Brno (trať 300)
180,400 Přerov levé přednádraží odj. sk.
Terminál kontejnerové přepravy Přerov
179,780 Horní Moštěnice
Moštěnka
178,425 Hr. Dobrčice[1]
D1 (ve výstavbě)
175,758 Říkovice
 ↑3 kV DC
↓25 kV, 50 Hz AC  (od 15. 7. 2022)
I55
172,410 Břest (dříve Hr.)[1]
D1
směr Kojetín (trať 303)
Rusava (přítok Moravy)
II432
168,512 Hulín
směr Valašské Meziříčí (trať 303)
165,535 Záhlinice
164,712 Hr. Kurovice[1]
164,688 AHr. Kurovice[1]
úzkorozchodka do Křemenné
161,142 Tlumačov
158,140 Hr. Skalka[1]
I55
Dřevnice
vlečka Barum a TOMA (dříve areál Baťa)
154,942 Otrokovice
směr Vizovice (trať 331)
Morava
151,925 Hr. Žlutava[1]
149,500 Napajedla
D55 (plánováno 2029)
147,039 Spytihněv (dříve Hr.)[1]
143,275 Huštěnovice
přivaděč D55
140,117 Hr. Jalubí[1]
Salaška
138,015 Staré Město u Uherského Hradiště
vlečka KovoZoo Staré Město
50H (spojka I50 I55)
směr Kunovice (tratě 340, 341)
I50
135,544 Hr. Kostelany[1]
134,647 Kostelany nad Moravou
Dlouhá řeka
132,005 Nedakonice
 ↑3 kV DC
↓25 kV, 50 Hz AC  (do 13. 6. 2022)
II427
129,627 Hr. Salajka[1]
128,282 AHr. Salajka[1]
II427 P8158
126,718 Hr. Chladíkov[1]
126,270 Moravský Písek zastávka
I54
124,425 Moravský Písek
Syrovinka
směr Bzenec (trať 342)
trať Brno – Vlárský průsmyk (trať 340)
121,600 Hr. Bzenecký Bor[1]
II426
119,522 Bzenec přívoz
117,467 Hr. U jámy[1]
114,654 Hr. Soboňky[1]
směr Veselí nad Moravou (trať 343)
vlečka býv. důl Tomáš, Ratíškovice
111,255 Rohatec
I55
109,461 Rohatec zastávka
107,552 Hr. Pánov[1]
II432
směr Zaječí (trať 255)
II431
104,144 Hodonín
I51
směr Holíč nad MoravouSlovensko (trať 332)
Kyjovka
101,403 Hr. Nesytý[1]
98,918 Lužice
vlečka býv. důl Mír, Mikulčice
96,692 Hr. Mikulčice[1]
94,552 Moravská Nová Ves
II424
91,624 Hr. Týnec[1]
91,279 Hrušky zastávka
88,131 Výh. Hrušky
D2
I55 (plánováno 2029)
směr Brno (trať 252, 002)
84,424 Břeclav přednádraží
83,131 Břeclav
II425
Dyje
I55 (plánováno 2029)
směr KútySlovensko (tratě 252, 002)
směr Znojmo (trať 246)
směr VídeňRakousko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trať byla elektrizována v letech 1981–1985. Na trati jsou provozovány trakční soustavy 3 kV DC + 25 kV, 50 Hz AC. Styk soustav se nachází na hulínském zhlaví stanice Říkovice, v provozu od 15. července 2022.[2] Předchozí styk soustav se nacházel v Nedakonicích, v provozu do 13. června 2022.[zdroj?]

Řízení provozu

editovat

Strana provozu

editovat

Trať byla – jako součástí páteřní tratě Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) – postupně v letech 1858 až 1873 zdvoukolejněna. Podobně jako na ostatních rakouských tratích zde byl původně zaveden pravostranný provoz, ale k 16. dubnu 1872 byl i na této trati, podobně jako na ostatních dvoukolejných tratích KFNB, zaveden levostranný provoz. Pro české území neobvyklý levostranný provoz byl na trati Přerov–Břeclav (a dále do Bohumína) zachován až do 8. 12. 2012.[3]

Levostranný provoz mezi Huštěnovicemi a Přerovem ze dne 8.7. 2012. Lokomotiva EU45 společnosti PKP Cargo.

Od 9. 12. 2012 se provoz změnil po 140 letech opět na pravostranný.[4]

Zabezpečovací zařízení

editovat

V rámci modernizace trati Přerov–Břeclav, která probíhala v letech 1997 až 2002,[5] byla ve stanicích instalována elektronická stavědla (ESA 11 a ESA 22), jako traťové zabezpečovací zařízení je použit elektronický soustředěný obousměrný automatický blok ABE-1. Díky obousměrnému automatickému bloku lze operativně vést vlaky jak ve správném směru (tj. vpravo ve směru jízdy), tak proti správnému směru (tj. vlevo ve směru jízdy vlaku). Samotný provoz na trati již není řízen výpravčími z jednotlivých stanic, ale dálkově z centrálního dispečerského pracoviště v Přerově řídicím dispečerem I (pro úsek Přerov – Staré Město u Uherského Hradiště) a řídicím dispečerem II (pro úsek Nedakonice–Břeclav).[6]

Stanice a zastávky

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 46. 
  2. ↑ Posun styku trakčních soustav na trati Břeclav - Přerov. Praha: Správa železnic, 2022-07-14. 
  3. ↑ KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 21. 
  4. ↑ SŮRA, Jan. Vlaky z Břeclavi do Bohumína čeká změna. Po 140 letech pojedou vpravo [online]. iDnes.cz, 2012-06-27 [cit. 2012-07-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ BONEV, Jan. Břeclav st.hr. - Břeclav - Přerov. k-report.net [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zabezpečovací a sdělovací technika pro železniční koridory ČR. Silnice Železnice [online]. 2009-09-11 [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. ISSN 1803-8441. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Přerov–Břeclav&oldid=24762885“