Otevřít hlavní menu

Moravská brána

geomorfologický celek na Moravě

Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě v oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Tvoří protáhlou sníženinu mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, propojující Hornomoravský úval a Ostravskou pánev.

Moravská brána
Moravská brána a Hostýnské vrchy, výhled nad obcí Veselíčko
Moravská brána a Hostýnské vrchy, výhled nad obcí Veselíčko

Nejvyšší bod 339 m n. m. (Lučická Stráž)
Rozloha 534 km²
Střední výška 263,5 m n. m.

Nadřazená jednotka Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední
jednotky
Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Vyškovská brána
Podřazené
jednotky
Bečevská brána, Oderská brána

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIIIA-4
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Moravská brána

Geomorfologie a geologieEditovat

Tvoří ji plochá pahorkatina vyplněná neogénními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Nejvyšším bodem je Lučická Stráž 339 m n. m.

Součástí Moravské brány je Bečovská brána – nenápadné sedlo mezi říčkou Ludinou a potokem Doubravou, v němž se nachází nejnižší místo rozvodí Baltského a Černého moře – ve výšce jen 316 m n. m.[1] V terénu betonovým památníkem vyznačené místo při silnici I/47 mezi Hranicemi a Bělotínem se nachází ve výšce 337 m n. m.[2]

VodstvoEditovat

Protisměrně jí protékají řeky Bečva (na jihozápad) a Odra (na severovýchod) s přítokem Luhou – prochází tudy hranice jejich povodí, což je současně hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského a Černého moře.

Historický významEditovat

Moravská brána je od pradávna klíčovou komunikační spojnicí Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchieSeverní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí, po rekonstrukci (v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční koridor, jenž je součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou prochází také dálnice D1, evropské silnice E442 a E462, a v plánech jí potenciálně vede i průplav Dunaj-Odra.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

  1. KOBZA, Miroslav. Dálnice procházející Moravskou bránou vede ve stopách pravěkých stezek. Regiony [online]. Český rozhlas, 2015-02-26 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  2. Památník rozvodí - Bělotín. CZeCOT.cz [online]. [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. (česky)