Otevřít hlavní menu

Fryšták

město v okrese Zlín ve Zlínském kraji
O českém fotbalistovi pojednává článek Tomáš Fryšták.
Možná hledáte: Fryštát – bývalé město, součást Karviné.

Fryšták (německy Freistadt) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 7 km severně od Zlína, na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel.

Fryšták
Fryštácká radnice
Fryštácká radnice
Znak obce FryštákVlajka obce Fryšták
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0724 585211
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Okres (LAU 1) Zlín (CZ0724)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Zlín
Historická země Morava
Katastrální výměra 24,16 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 697 (2019)[1]
Nadmořská výška 271 m n. m.
PSČ 763 16
Zákl. sídelní jednotky 8
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa městského úřadu Městský úřad Fryšták
náměstí Míru 43
763 16 Fryšták
Starosta Mgr. Lubomír Doležel
Oficiální web: www.frystak.cz
E-mail: mesto.frystak@frystak.cz
Fryšták
Fryšták
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“[2] Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého.

Na konci druhé světové války bylo Fryštácko 6. května 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto:

  1. ČSDSD;
  2. ČSL;
  3. národní socialisté;
  4. KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasu strana lidová.

Hrdelní právo ve FryštákuEditovat

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

  • Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
  • Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
  • Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
  • Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
  • Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.[3]

ZastupitelstvoEditovat

Volební období 2006–2010Editovat

Petr Bezděčík, KSČM - Ing. Jiří Dofek, Pro rozvoj TV a sportu - Mgr. Lubomír Doležel, KDU-ČSL (starosta) - Radomír Dupal, ODS (místostarosta) - Petr Ernest, KDU-ČSL - Ing. Jan Görig, KDU-ČSL - Mgr. Sylva Knedlová, ODS - Ing. Jan Košák, KDU-ČSL - Libor Mikl, ČSSD (radní) - Mgr. Pavel Nášel, KDU-ČSL - Richard Orsava, ČSSD - Mgr. Petr Pagáč, Společně za Fryšták zdravější (radní) - Mgr. Libor Sovadina, ČSSD - Marcela Ševelová, Pro rozvoj TV a sportu - Ing. Stanislav Velikovský, CSc., Pro rozvoj TV a sportu (radní) - Radomír Vyskup, ODS - PhDr. Česlav Zapletal, ČSSD[4][5]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fryštáku.

Školství a vzděláníEditovat

Ve Fryštáku se nachází jedna mateřská škola, jedna základní škola[6] a výchovně vzdělávací zařízení pro mládež Dům Ignáce Stuchlého (tzv. DIS).

Mateřská škola FryštákEditovat

Mateřská škola Fryšták byla otevřena 31. srpna 1979. Stavba školy v akci byla zahájena roku 1977 a stála v té době pět milionů korun. Provoz školy byl zahájen 5. září 1979 pod vedením ředitelky Márie Urbáškové. K 1. července 1992 převzala funkci ředitelky Marcela Ševelová.[7][8]

Od 1994 byla otevřena 4. třída pro zvýšený počet dětí v budově Základní školy ve Fryštáku jako detašované pracoviště. Na školní zahradu děti přecházely do školky. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce školy, při které byly modernizovány koupelny, provedeny nové rozvody vody a topení, též byla vybudována vlastní samostatná plynová kotelna. Úpravami prošla také hospodářská část budovy, která je přízemní a je propojena s dvoupatrovou částí tříd. V této části je umístěna kuchyň školní jídelny a další důležité prostory.

Protože z bezpečnostních a hygienických důvodů nebylo prostředí třídy v ZŠ vhodné a narůstal počet přihlášených dětí do mateřské školy, odsouhlasilo zastupitelstvo města Fryštáku přístavbu třídy ke stávající budově mateřské školy.[9] Přístavba se realizovala během prázdnin 2004 (zahájení stavby 1. července 2004 – ukončení 13. září 2004) a stála 3 472 609 Kč. Od 15. září 2004 Mateřská škola Fryšták funguje již jako čtyřtřídní ve své budově s prostorami pro 120 dětí.

Zřizovatelem mateřské školy je MÚ Fryšták, který se souhlasem Krajského úřadu jmenuje ředitele. Identifikační číslo osoby školky je 75022711.[7][8].V květnu 2007 pracovalo osm pedagogických a šest správních zaměstnanců.

ObyvatelstvoEditovat

Rok 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2009
Počet obyvatel 3 390 3 446 3 299 3 473[10] 3 505 3 540 3 540 3 516[6] 3 501 3 699[11]

OsobnostiEditovat

RodáciEditovat

  • Břetislav Bakala (1897–1958), hudební skladatel a dirigent
  • Dalibor Brázda (1921–2005), česko-švýcarský hudební skladatel a dirigent
  • Hanuš Domanský (* 1944), hudební skladatel
  • Jozef Cholek (1873–2005), slovenský a československý politik[12]
  • Ludvík Jadrníček (1863–1954), akademický malíř a spisovatel; autor knihy „Městečko Fryšták, Horní Ves, Dolní ves, Lukoveček a Vítová.“
  • Josef Januschka (1823–1907), rakouský státní úředník a politik
  • Jaroslav Kvapil (1892–1958), klavírista, hudební skladatel, dirigent a pedagog
  • Karel Pekárek (1911–1966), etnograf, pedagog a znalec Valašska

Osobnosti pobývající ve FryštákuEditovat

Čestní občanéEditovat

  • Břetislav Bakala
  • Petr Fjodorovič Buďko, zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Trofim Filipovič Bašmanov, partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Gennadu Grigorjevič Grečin, velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Alexandr Grigorjevič Giněvskij, velitel sovětského desantu
  • Karel Huňa (in memoriam), poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
  • Ludvík Jadrníček
  • Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara, radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Jurij Vladimírovič Kulikov, náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Jaroslav Kvapil
  • Petr Vasiljevič Moskalenko, velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Dajan Bajanovič Murzin, velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Vasilij Petrovič Nastěnko
  • Nina Jakovlevna Potapenko, zvaná Kozko, členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Václav Renč (in memoriam)
  • Alena Renčová, rozená Sedláková, choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
  • Fedor Vasilijevič Zimin, velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky[13]

Partnerské obceEditovat

Místní částiEditovat

Fryšták má 4[6] místní části:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fryšták na polské Wikipedii.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. BOČEK, Antonín, Josef Chytil,Vincenc Brandl a Bertold Bretholz. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Svazek XV. Olomouc, Brno: [s.n.], 1305, 18361845, 18501903. 15 svazků. Dostupné online. S. 58. (latina, čeština, němčina) 
  3. DRÁBEK, J. Dějiny městečka Fryštáku (a farností, které dříve do Fryštáku náležely: Slušovic, Štípy, Kašavy, Všeminy, Hvozdné, Lukova a Trnavy). Kroměříž: tiskem a nákladem Jindřicha Slováka, 1915. 143 s. S. 27. (čeština) 
  4. Zastupitelstvo města Fryštáku [online]. Město Fryšták [cit. 2007-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-10. (čeština) 
  5. Komunální volby - Fryšták - konečné výsledky - Složení zastupitelstva [online]. iDnes.cz [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  6. a b c MOS - Městská a obecní statistika (Fryšták) [online]. Český statistický úřad, 2004 [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  7. a b Mateřská škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace [online]. Kurzy.cz, 2004-02-28 [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  8. a b Mateřská škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace [online]. Justice.cz, 2004-02-28 [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  9. DOLEŽEL, Lubomír. Ze schůze rady města Fryštáku. Fryštácké listy. 2003, ročník XIII, č. 8, s. 3. 
  10. Počet obyvatel ve Fryštáku v roce 2001 [online]. Český statistický úřad, 2001-03-01 [cit. 2007-06-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  11. Adresy v České republice: FRYŠTÁK [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. 
  12. MIMÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-01]. S. 239. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták: RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s. S. 337. 

LiteraturaEditovat

  • ZAPLETAL, Česlav. Historie města Fryštáku [online]. Město Fryšták [cit. 2006-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22. 
  • ZAPLETAL, Česlav. Kalendárium jubilejního roku 2006. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 2, s. 10. 
  • ZAPLETAL, Česlav. Na prahu dějin. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 4, s. 6. 
  • ZAPLETAL, Česlav. Fryšták středověkým městečkem (Jak to u nás vypadalo před šesti staletími). Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 5, s. 6. 
  • ZAPLETAL, Česlav. Nesklonili šíje před násilím a útrapami doby. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 6, s. 6. 
  • ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták: RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat