Wikipedie

Fryšták

město v okrese Zlín ve Zlínském kraji
O českém fotbalistovi pojednává článek Tomáš Fryšták.
Možná hledáte: Fryštát – bývalé město, součást Karviné.

Fryšták (německy Freistadt) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 7 km severně od Zlína, na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel.

Fryšták
Fryštácká radnice
Fryštácká radnice
Znak města FryštákVlajka města Fryšták
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecZlín
Obec s rozšířenou působnostíZlín
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°17′7″ s. š., 17°41′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 843 (2024)[1]
Rozloha24,17 km²[2]
Nadmořská výška271 m n. m.
PSČ763 16
Počet domů1 167 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ8
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 43
763 16 Fryšták
mesto.frystak@frystak.cz
StarostaIng. Pavel Gálík
Oficiální web: www.frystak.cz
Fryšták
Fryšták
Další údaje
Kód obce585211
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Původní jméno města bylo Freistadt - "svobodné město". Při převodu jména do češtiny došlo k rozlišení dvou t na t - k (poprvé doloženo 1437). V němčině se od 17. do 20. století používala zdrobnělina Freistadtl (Freistädtl).[4]

Historie

editovat

První zmínka o existenci Fryštáku pochází z poloviny 14. století z doby panování Karla IV. Lucemburského. V písemném dokumentu v diplomatáři Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae z 15. ledna 1356 je uvedeno „… Nicolaus Luce de Freystat clerius Olomoucensis diocesis, publicus auctoritate imperiali notarius …“[5] Původní osídlení Fryštácka má kořeny mnohem starší a existují archeologické nálezy z pravěku, z doby neolitické. Podle listiny z roku 1382 prosperovala ve Fryštáku cechovní výroba a obchod. Název města je možné najít v písemných dokumentech také jako Freistat, Freystat, Frisstak, Freistadtl, Frysstak, atd.

Fryšták jako tržní osada se postupně měnila ve středisko řemesel a obchodu. Zároveň se stal podhradím zeměpanského sídla hradu Lukova a tvořil tak spolu se Slušovicemi důležitý opěrný a ekonomický bod Lukovského panství a tím i obranné linie českého státu. Opevnění města dodnes dokládají názvy městských částí Hrádek, Sichrov, Bašta, Na Valech, Na Purku a Souhrady.

Roku 1841 byl Fryšták zasažen velkým požárem. Po této události bylo celé město přestavěno, čímž se ztratila původní dřevěná zástavba.

V roce 1927 zde vznikl první salesiánský dům v českých zemích, až do násilného zrušení domu v rámci Akce K v roce 1950 zde sídlilo vedení české provincie v čele s Ignácem Stuchlým. Mateřský dům byl obnoven v roce 1996 jako Dům Ignáce Stuchlého. Presbytář kaple, vitráže a architektonické řešení interiéru zrealizoval akademický sochař Daniel Ignác Trubač.

Na konci druhé světové války bylo Fryštácko 6. května 1945 osvobozeno vojsky Československého armádního sboru v SSSR, vedenými generály Karlem Klapálkem a Ludvíkem Svobodou. První poválečné volby roku 1946 dopadly ve Fryštáku takto:

  1. ČSDSD;
  2. ČSL;
  3. národní socialisté;
  4. KSČ (vyhráli pouze v místní části Horní ves), v Lukovečku, v Dolní Vsi a na Vítové získala nejvíce hlasů strana lidová.

Hrdelní právo ve Fryštáku

editovat

Město mělo vedle privilegia vybírat mýto, právo tržní, mílové i várečné, a také mohli radní užívat i právo hrdelního. Hrdelní právo bylo Fryštáku uděleno zvláštním zákonem od Karla V. asi v 16. století, ale toto právo mělo město již dříve, ale neví se od kdy platilo ani kolikrát bylo použito. Teprve v 18. století byly zaznamenány tyto případy:

  • Roku 1711 byla Anna Lištěna odsouzena a potrestána ke stětí mečem a v hrobě probití srdce kůlem, protože se opakovaně dopustila smilstva a zabila své vlastní dítě.
  • Roku 1719 byl člověk, jehož jméno není známo, sťat mečem za krádež včel a za jiné krádeže.
  • Roku 1729 fryštácký soudce odsoudil k meči Karla Joanidese za zločin, který není znám. Tento rozsudek byl však změněn pražskou apelací na dvouletou obecní nebo panskou nucenou práci.
  • Roku 1739 byl vydán rozsudek proti Jiříkovi Čaníkovi, který se dobrovolně přiznal k ukradení jednoho pytlíku peněz z kasy hradu Lukova. Byl popraven oběšením.
  • Poslední poprava ve Fryštáku byla provedená mečem roku 1739 na delikventovi Janu Sekulovi. Opět není známo za jaký zločin. Jsou zde však uvedeny výlohy spojené s popravou. Fryšták zaplatil za kata a právní výlohy 54 zlatých.

Kata si město půjčovalo i s příslušenstvím a biřici z Uherského Hradiště (instalace lešení, přeprava , vlastní úkon i pobyt katovy družiny stály městskou kasu nemalé peníze). Popraviště se nacházelo u rozcestí na Lukoveček a Martinice tam, kde se tomu říkávalo a dodnes říká Dům hrůzy. Dodnes se traduje, že na polích u tohoto místa je špatná úroda.[6]

Zastupitelstvo

editovat

Volební období 2006–2010

editovat

Petr Bezděčík, KSČM - Ing. Jiří Dofek, Pro rozvoj TV a sportu - Mgr. Lubomír Doležel, KDU-ČSL (starosta) - Radomír Dupal, ODS (místostarosta) - Petr Ernest, KDU-ČSL - Ing. Jan Görig, KDU-ČSL - Mgr. Sylva Knedlová, ODS - Ing. Jan Košák, KDU-ČSL - Libor Mikl, ČSSD (radní) - Mgr. Pavel Nášel, KDU-ČSL - Richard Orsava, ČSSD - Mgr. Petr Pagáč, Společně za Fryšták zdravější (radní) - Mgr. Libor Sovadina, ČSSD - Marcela Ševelová, Pro rozvoj TV a sportu - Ing. Stanislav Velikovský, CSc., Pro rozvoj TV a sportu (radní) - Radomír Vyskup, ODS - PhDr. Česlav Zapletal, ČSSD[7][8]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fryštáku.


Presbytář kaple, vitráže a architektonické řešení interiéru zrealizoval akademický sochař Daniel Ignác Trubač.

Galerie

editovat
  •  
    Pohled na Fryšták
  •  
    Náměstí Míru-Hrubá hospoda
  •  
    Náměstí Míru-socha sv. Jana Nepomuckého
  •  
    Kostel sv. Mikuláše
  •  
    Fara a Dům Ignáce Stuchlého SKM, salesiánské středisko mládeže
  •  
    Kaple sv. Antonína Paduánského

Školství a vzdělání

editovat

Ve Fryštáku se nachází jedna mateřská škola, jedna základní škola[9] a výchovně vzdělávací zařízení pro mládež Dům Ignáce Stuchlého (tzv. DIS).

Mateřská škola Fryšták

editovat

Mateřská škola Fryšták byla otevřena 31. srpna 1979. Stavba školy v akci byla zahájena roku 1977 a stála v té době pět milionů korun. Provoz školy byl zahájen 5. září 1979 pod vedením ředitelky Marie Urbáškové. K 1. července 1992 převzala funkci ředitelky Marcela Ševelová.[10][11]

Od 1994 byla otevřena 4. třída pro zvýšený počet dětí v budově Základní školy ve Fryštáku jako detašované pracoviště. Na školní zahradu děti přecházely do školky. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce školy, při které byly modernizovány koupelny, provedeny nové rozvody vody a topení, též byla vybudována vlastní samostatná plynová kotelna. Úpravami prošla také hospodářská část budovy, která je přízemní a je propojena s dvoupatrovou částí tříd. V této části je umístěna kuchyň školní jídelny a další důležité prostory.

Protože z bezpečnostních a hygienických důvodů nebylo prostředí třídy v ZŠ vhodné a narůstal počet přihlášených dětí do mateřské školy, odsouhlasilo zastupitelstvo města Fryštáku přístavbu třídy ke stávající budově mateřské školy.[12] Přístavba se realizovala během prázdnin 2004 (zahájení stavby 1. července 2004 – ukončení 13. září 2004) a stála 3 472 609 Kč. Od 15. září 2004 Mateřská škola Fryšták funguje již jako čtyřtřídní ve své budově s prostorami pro 120 dětí.

Zřizovatelem mateřské školy je MÚ Fryšták, který se souhlasem Krajského úřadu jmenuje ředitele. Identifikační číslo osoby školky je 75022711.[10][11].V květnu 2007 pracovalo osm pedagogických a šest správních zaměstnanců.

  •  
    Budova MŠ Fryšták
  •  
    Přístavba MŠ Fryšták
  •  
    Zahrada MŠ Fryšták

Obyvatelstvo

editovat
Rok 1970 1980 1991 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2009
Počet obyvatel 3 390 3 446 3 299 3 473[13] 3 505 3 540 3 540 3 516[9] 3 501 3 699[14]

Osobnosti

editovat

Rodáci

editovat
  • Břetislav Bakala (1897–1958), hudební skladatel a dirigent
  • Dalibor Brázda (1921–2005), česko-švýcarský hudební skladatel a dirigent
  • Hanuš Domanský (1944–2021), hudební skladatel
  • Jozef Cholek (1873–1928), slovenský a československý politik[15]
  • Ludvík Jadrníček (1863–1954), akademický malíř a spisovatel; autor knihy „Městečko Fryšták, Horní Ves, Dolní ves, Lukoveček a Vítová.“
  • Josef Januschka (1823–1907), rakouský státní úředník a politik
  • Jaroslav Kvapil (1892–1958), klavírista, hudební skladatel, dirigent a pedagog
  • Karel Pekárek (1911–1966), etnograf, pedagog a znalec Valašska

Osobnosti pobývající ve Fryštáku

editovat

Čestní občané

editovat
  • Břetislav Bakala
  • Pjotr Fjodorovič Buďko, zástupce velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Trofim Filipovič Bašmanov, partyzán 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Gennadij Grigorjevič Grečin, velitel čety 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Alexandr Grigorjevič Giněvskij, velitel sovětského desantu
  • Karel Huňa (in memoriam), poručík výzvědného oddílu Čs. armádního sboru v SSSR, padl na Dukle
  • Ludvík Jadrníček
  • Sofie Konstantinova Koletová, zvaná Tamara, radistka štábu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Jurij Vladimírovič Kulikov, náčelník rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Jaroslav Kvapil
  • Petr Vasiljevič Moskalenko, velitel oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Dajan Bajanovič Murzin, velitel 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Vasilij Petrovič Nastěnko
  • Nina Jakovlevna Potapenková, zvaná Kozko, členka rozvědky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky
  • Václav Renč (in memoriam)
  • Alena Renčová, rozená Sedláková, choť V. Renče, členka mezinárodní organizace politických vězňů
  • Fjodor Vasiljevič Zimin, velitel partyzánského oddílu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky[16]

Partnerské obce

editovat

Místní části

editovat

Fryšták má 4[9] místní části:

Od 15. července 1976 do 31. prosince 2000 k městu patřil i Lukoveček.[17]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fryšták na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 225.
  5. ↑ BOČEK, Antonín, Josef Chytil,Vincenc Brandl a Bertold Bretholz. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. Svazek XV. Olomouc, Brno: [s.n.], 1305, 1836–1845, 1850–1903. 15 svazků. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-21. S. 58. (latina, čeština, němčina)  Archivováno 21. 7. 2015 na Wayback Machine.
  6. ↑ DRÁBEK, J. Dějiny městečka Fryštáku (a farností, které dříve do Fryštáku náležely: Slušovic, Štípy, Kašavy, Všeminy, Hvozdné, Lukova a Trnavy). Kroměříž: tiskem a nákladem Jindřicha Slováka, 1915. 143 s. S. 27. 
  7. ↑ Zastupitelstvo města Fryštáku [online]. Město Fryšták [cit. 2007-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-10. 
  8. ↑ Komunální volby - Fryšták - konečné výsledky - Složení zastupitelstva [online]. iDnes.cz [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c MOS - Městská a obecní statistika (Fryšták) [online]. Český statistický úřad, 2004 [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Mateřská škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace [online]. Kurzy.cz, 2004-02-28 [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Mateřská škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace [online]. Justice.cz, 2004-02-28 [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. ↑ DOLEŽEL, Lubomír. Ze schůze rady města Fryštáku. Fryštácké listy. 2003, ročník XIII, č. 8, s. 3. 
  13. ↑ Počet obyvatel ve Fryštáku v roce 2001 [online]. Český statistický úřad, 2001-03-01 [cit. 2007-06-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  14. ↑ Adresy v České republice: FRYŠTÁK [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2010-01-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ MIMÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-01]. S. 239. Dostupné online. (slovensky) 
  16. ↑ ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták: RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s. S. 337. 
  17. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 308. 

Literatura

editovat
  • ZAPLETAL, Česlav. Historie města Fryštáku [online]. Město Fryšták [cit. 2006-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-22. 
  • ZAPLETAL, Česlav. Kalendárium jubilejního roku 2006. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 2, s. 10. 
  • ZAPLETAL, Česlav. Na prahu dějin. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 4, s. 6. 
  • ZAPLETAL, Česlav. Fryšták středověkým městečkem (Jak to u nás vypadalo před šesti staletími). Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 5, s. 6. 
  • ZAPLETAL, Česlav. Nesklonili šíje před násilím a útrapami doby. Fryštácké listy. 2006, ročník XVI, č. 6, s. 6. 
  • ZAPLETAL, Česlav, a kol. Město Fryšták 1945-1995. Fryšták: RGP - Miroslav Pagáč, 1996. 395 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fryšták&oldid=24240243“