Otevřít hlavní menu

Hostýnské vrchy

geomorfologický podcelek Hostýnsko-vsetínské hornatiny

Hostýnské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 291 km² a střední výšce 506 m n. m.[1] Jsou tvořený flyšovými souvrstvími s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat, do podcelku Západních Beskyd. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Značná část Hostýnských vrchů je zalesněna. Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník (864 m n. m.). Dalším významným vrcholem je Hostýn (735 m n. m.), který je nejvýznamnějším poutním místem mariánského kultu v České republice a pohoří dal jméno.

Hostýnské vrchy
Rusavská hornatina, pohled z jihozápadního úbočí Hostýna
Rusavská hornatina, pohled z jihozápadního úbočí Hostýna

Nejvyšší bod 864 m n. m. (Kelčský Javorník)
Rozloha 291 km²
Střední výška 506 m n. m.

Nadřazená jednotka Hostýnsko-vsetínská hornatina
Sousední
jednotky
Rožnovská brázda, Vsetínské vrchy, Vizovická vrchovina, Hornomoravský úval, Podbeskydská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Rusavská hornatina, Hošťálkovská vrchovina, Liptálské hřbety, Lukovská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IXE-1A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Z hlediska geologické stavby náleží oblast Hostýnských vrchů ke karpatské soustavě. Skládá se z několika dílčích pásem, která jsou na vnější straně lemovaná pruhem vněkarpatských sníženin. Součástí těchto sníženin jsou Moravská brána a Hornomoravský úval. Horský oblouk Vnějších Západních Karpat je z převážně složen z mnohonásobně se střídajících vrstev pískovců, slepenců, jílovců, jílovitých, místy i vápenitých břidlic a slínovců.

V severovýchodní části, nedaleko Loučky, leží vrch Skalka (481 m n. m.); v okolí Bystřice pod Hostýnem pak vrchy Kozinec (479 m n. m.), Bedlina (455 m n. m.) a Chlum (418 m n. m). Jihozápadním směrem se sklání Kelčská pahorkatina do Hornomoravského úvalu. Zde je povrch ještě plošší – Holešovská plošina. Severovýchodní část Hostýnských vrchů je poněkud nižší. Tato oblast je vymezena údolími Juhyně a Ratibořky. Rozsochy sestupují až k údolí Vsetínské Bečvy. Západní a jižní část Hostýnských vrchů se výrazně člení na pásma hřbetů, rozdělena údolími Juhyně, Moštěnky, Rusavy a Dřevnice na kratší úseky. Nejvýraznější je pásmo severozápadní, kde také leží nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (864 m n. m.).

Severozápadní pásmo Hostýnských vrchů začíná Hradem (612 m n. m.) a pokračuje přes vrchol Kelčského Javorníku, součástí tohoto pásma je i Čerňava (844 m n. m.). Na západ od Čerňavy se nalézá puklinová jeskyně Smrdutá. Další úsek okrajového hřbetu leží mezi údolími Moštěnky a Rusavy. Zde leží bájná hora Hostýn (735 m n. m.). Pro jižní pásmo jsou typické velice úzké, často i skalnaté hřbety, jako je na východě ležící Drastihlava, Humenec, Ondřejovsko. Střední pásmo je odděleno severozápadního sedlem Tesáku (688 m n. m.).

Dne 29. června 1989 byl jako klidová oblast zřízen Přírodní park Hostýnské vrchy.


Nejzápadnější cíp Hostýnských vrchů z pohledu od Holešova.
Nejzápadnější cíp Hostýnských vrchů z pohledu od Holešova.

GeologieEditovat

Podloží Hostýnských vrchů je vybudováno především z flyšových hornin račanské jednotky magurské skupiny příkrovů, v úzkém pruhu před čelem magurského příkrovu se vyskytují horniny předmagurské jednotky vnější skupiny příkrovů.

GeomorfologieEditovat

HydrologieEditovat

Hostýnské vrchy jsou pramennou oblastí Dřevnice, Juhyně, Moštěnky a Rusavy, které jsou levostrannými přítoky Moravy.

PrůmyslEditovat

Těžba dřevaEditovat

Díky vysoké lesnatosti (přes 50 %) území, se zde nachází četné pily, např. v Ratiboři, Lukově, Liptále, atd.

Nábytkářský průmyslEditovat

V roce 1861 postavil v Bystřici pod Hostýnem Michael Thonet továrnu na ohýbaný nábytek Thonet, od roku 1953 TON (Továrna ohýbaného nábytku), svého času největší továrna na ohýbaný nábytek na světě.

Výroba dřevěného uhlíEditovat

Dřevěné uhlí se dosud (rok 2016) tradičně pálí v milířích (kopách) u obce Držková[2] a v Rajnochovicích se vyrábí v pecích.[3]

Výroba sklaEditovat

V roce 1785 byla v Držkové založena Františkem Schreinerem, sklářským mistrem z Rychnova založena skelná huť.[4] Spolu s ním se přistěhovalo i asi dvacet německých rodin sklářů a dělníků. Výroba skla trvala však jen krátce, huť zanikla v roce 1793, protože bylo nuté suroviny nákladně dovážet.

Výroba keramikyEditovat

Bystřice pod Hostýnem V roce 1790 byla otevřena výroba jemné kameniny. Po smrti majitele v roce 1804 výroba zaniká.[5]

Rajnochovice Jeden z propuštěných dělníků, František Löbel s svým bratrem založil roku 1809 v Rajnochovicích továrnu na výrobu keramiky Steingutfabrik (Továrna na kameninové zboží).[5] Provoz prosperoval a později byly zřízeny i další dílny v Bílové, Lázech, Mikulůvce a v Loukově. Továrna byla uzavřena v roce 1896, protože výrobkům z keramiky silně konkurovalo zboží z porcelánu či smaltovaného plechu.

Výroba železaEditovat

Již od 17. století probíhala v Rajnochovicích pomocí hamrů výroba železa. Roku 1711 byla výroba obnovena a s přestávkami probíhala až do konce 18. století.[6] V roce 1799 je uváděna vysoká pec a hamr. V 19. století výroba zaniká.

ZemědělstvíEditovat

Tradičně zde převládal pasekářský způsob hospodaření, chov ovcí na pastvninách vymýcených v lese. Pastevci (bačové) přes léto bydleli v salaších. V kolibách se zpracovávalo ovčí mléko na sýr.

K osídlení vyšších poloh přispělo také pěstování brambor, které nejsou tak náročné jako obilí a snášejí vyšší nadmořskou výšku.

Časté bylo chování včel v klátech, vydlabaných dřevěných špalcích.

LesnictvíEditovat

Lesy v Hostýnkých vrších pokrývají 52 % území. Nyní se zde pěstují především monokultury smrku ztepilého (41 %), dále buk lesní (21 %), dub letní (10 %), borovice lesní (5 %) a jedle bělokorá (4 %). Přirozená skladba stromů je: buk lesní (59 %), jedle bělokorá (30 %) a dub letní (7 %).[7] Místy se vyskytují přirozené bukové a jedlobukové porosty (např.: Kelčský Javorník, Vela, Ondřejovsko).

Klima a vegetační stupňovitostEditovat

Hostýnské vrchy náleží do mírně teplé až chladné klimatické oblasti.[8]

Oblast leží ve 3. - 5. vegetačním stupni, s maximální rozlohou ve 4. stupni

Průměrné roční teploty jsou 6,7 - 8,7 °C, souhrnné roční srážky činí 646 - 1100 mm, délka vegetační doby je 140 - 173 dní.[7]

Ochrana přírodyEditovat

Na území Hostýnských vrchů se nachází přírodní park Hostýnské vrchy o celkové rozloze &0000000000020400.00000020 400 ha. Kroměřížská část na ploše &0000000000009800.0000009 800 ha byla vyhlášena jako oblast klidu v roce1989, přehlášena na přírodní park v roce 1995. Zlínská část na ploše &0000000000010600.00000010 600 ha byla vyhlášena v roce 1993.[9]

Maloplošná chráněná územíEditovat

Na území Hostýnských vrchů bylo vyhlášeno 29 maloplošných zvláště chráněných území (7 přírodních rezervací a 22 přírodních památek)

Chráná území soustavy Natura 2000Editovat

Na území Hostýnsých vrchů se nachází 9 chráněných území soustavy Natura 2000, jedna Ptačí oblast (PO) a 8 Evropsky významných lokalit (EVL).[10]

Turistické zajímavostiEditovat

HradyEditovat

ZámkyEditovat

Další turistické zajímavostiEditovat

FotogalerieEditovat


ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat