Horní Lideč

Horní Lideč
	Centrum obce
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Horní Lideč
Obec s rozšířenou působností	Vsetín; (správní obvod)
Okres	Vsetín
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°10′52″ s. š., 18°3′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 308 (2024)
Rozloha	7,22 km²
Katastrální území	Horní Lideč
Nadmořská výška	465 m n. m.
PSČ	756 12
Počet domů	354 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Horní Lideč 292; 75612 Horní Lideč ; obec.hornilidec@tiscali.cz
Starosta	Josef Tkadlec (KDU-ČSL)
	Oficiální web: www.hornilidec.cz
	Horní Lideč
Další údaje
Kód obce	542725
Kód části obce	43354
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Lideč (německy Ober Litsch) je obec v okrese Vsetín ve Zlínském kraji, 6 km severovýchodně od Valašských Klobouk na říčce Senici. Žije zde přibližně 1 300^[1] obyvatel. Je zde křižovatka silnice a železnice ve směrech Zlín/Vsetín, Púchov a Brumov-Bylnice (až Trenčín).

Název

Nejstarší podoba jména vesnice byla Ludča a byla odvozena od osobního jména Ludek (což byla domácká podoba některého jména obsahujícího Lud-, např. Ludslav). Význam místního jména byl "Ludkova ves". Po provedení pravidelných hláskových změn u > i a a > ě > e po měkkých souhláskách (počáteční L- bylo měkké) vznikla podoba Lidče, které byl podle tvarů nepřímých pádů (např. Lidči) vytvořen nový tvar Lideč. V nářeční mluvě Lidče a okolí se používaly tvary Lidča, Lidče (středního rodu), Lič (ženského rodu), Lidče (ženského rodu v množném čísle). Německé jméno vzniklo z nářečního Lič. Přívlastek Horní je už v nejstarších dokladech ze 16. století a sloužil k odlišení od sousední Dolní Lidče (Lidečka).^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1518. Majitelé se často střídali. K roku 1521 se jako majitel Lidče uvádí pan Vilém z Víckova, který sídlil v Petrovské Lhotě (dnes Francova Lhota) a který ji prodal panu Mikuláši ze Zástřizl. O rok později je ves znovu prodána panu Filipovi z Víckova. V roce 1526 se majitelem Lidče stal Tristan Franc z Háje. Bydlel ve Lhotách, byla po něm později nazvána ves Francova Lhota. Ovšem už roku 1573 Horní Lideč koupil pan Zdeněk Říčanský Kavka z Říčan a v roce 1601 ves získal jeho dědic, Jan Říčanský Kavka.

Blízkost uherské hranice měla za příčinu, že v letech 1605 a 1606 vesnice čelila surovým vpádům Bočkajových vojáků. Roku 1659 Horní Lideč připadla Evě Forgáčové z Gymeše, provdané za hraběte z Erdödy. Ves tak byla opět v maďarských rukou. Následovaly v roce 1663 nájezdy Turků a Tatarů a o dvacet let později byla Horní Lideč přepadena a vypálena Tökölyho povstalci. To ale ještě nebyl konec válečným útrapám, 9. března 1707 do Horní Lidče a Lidečka vpadl Ondřej Vajda s oddílem čítajícím asi tisíc kuruců. Obě obce byly vypleněny.

Škola

Horní Lideč roku 1709 od hraběnky Rakoczyové odkoupili svobodní páni bratři Antonín a Ignác Bohumírovy z Walldorfu a roku 1723 Bohumír Antonín postoupil svou polovinu Bohumíru Ignácovi. V roce 1739 obec Horní Lideč přešla z panství brumovského do panství hošťálkovského. Bez úředního schválení zde byla roku 1788 zřízena nouzová obecní škola a až v roce 1825 byla v prostorách nynější pošty založena jednotřídní škola.

Pro dějiny obce významnou událostí bylo v roce 1862 založení pobočky nábytkářské továrny ve Vsetíně na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva firmy Jakub a Josef Kohn. O tři roky později zde byl zřízen poštovní úřad. V roce 1866 za prusko-rakouské války prošla Horní Lidčí část pruského vojska, aniž však způsobila škody. Byla zde vztyčena socha Matky milosrdenství a o rok dříve, roku 1873, byla zřízena samostatná škola, šlo o místnost 6 m dlouhou a 4 m širokou, v níž se učilo přes 100 dětí. Nevyhovující podmínky byly napraveny v letech 1876–1877, kdy byla postavena (v místech, kde v současné době stojí kostel) nová škola, již zděná budova za 12 000 zlatých, a o dva roky později bylo povoleno vyučování ve dvou třídách.

Továrna na výrobu nábytku firmy Jakub a Josef Kohn v roce 1882 vyhořela, její činnost byla zastavena a likvidační práce trvaly několik let. To mělo na vývoj v obci značně negativní dopady. Řada občanů byla nucena svá menší hospodářství odprodat a nastala vystěhovalecká vlna do Ameriky. V roce 1890 byla založena školní kronika a roku 1906 byla budova obecné školy rozšířena přístavbou. Bylo také zrušeno mýto, které se vybíralo při silnici na Vsetín (dnešní křižovatka ve středu obce). Roku 1918 byl dokončen a předán dopravě železniční betonový most, který se začal stavět už na začátku první světové války. Po vzniku republiky se 15. června 1919 uskutečnily obecní volby podle nového volebního řádu do obcí. Dne 16. února 1921 bylo provedeno sčítání lidu, napočteno 538 osob (253 mužů, 285 žen).

Základ pro později významnou místní železniční dopravu byl položen na podzim roku 1922, kdy byla vyměřena trať pro dráhu Vsetín – Bylnice (první vlak se zde rozjel 21. října 1928) a o dva roky později byla zahájena stavba železniční dráhy Horní Lideč – Bylnice. Současně byla v obci zřízena knihovna, byla umístěna v obecní kanceláři (obec vynakládala ročně na provoz knihovny částku 500 korun, což byl téměř dvojnásobný obnos tehdy stanovený zákonem). Koncem roku 1925 měla obecní knihovna 63 knih. Téhož roku byl pod „Dílem“ otevřen kamenný lom, byl též postaven nový betonový most u pošty a 31. prosince byla založena kronika obce. Prvním kronikářem se stal řídící učitel Jan Evangelista Trávníček. Materiál byl sbírán podle ústního vyprávění a podle dostupných pramenů. V prosinci následujícího roku byl na tehdejším poštovním úřadě byl zřízen telefon. 7. září 1929 na památku tisícího výročí smrti sv. Václava se obec postavit rozhodla Jubilejní kapličku. Stavba pokračovala rychle, zhruba byla hotová již 28. září téhož roku. Dne 2. května 1937 zprovozněna trať gen. M.R. Štefánika do Púchova, čímž v Horní Lidči vznikl regionální železniční uzel.

Až do roku 1960 obec Horní Lideč spadala do okresu Gottwaldov (Zlín), poté přešla do okresu Vsetín. Roku 1966 byla zahájena výstavba nové základní školy s kapacitou 18 tříd, dokončena byla o dva roky později. V roce 1974 byla ještě v obci otevřena zvláštní škola.

Pamětihodnosti

Rekonstrukce na dřevěné zvonici v roce 2018

Kostel svatého Václava
Dřevěná zvonice z roku 1771
Pískovcový kříž
Památník obětem nesvobody z let 1948–1989
Památník osvobození 1918–1945
Památník padlým rumunským vojákům (3. 5. 1945)
Pomník Jana Evangelisty Trávníčka
Kamenný kříž
Roubená sýpka z poloviny 19. století
Pískovcová socha Matky milosrdenství
Staré dřevěné domky a kovárna v místní části Kočičina
Jubilejní kaplička se zvonicí
Dub v části obce Horňansko starý přes 500 let

Osobnosti

Jan Machač (kněz) (1915–2009), římskokatolický kněz, vězeň komunistického režimu

Doprava

Vesnice leží na železničních tratích Hranice na Moravě – Púchov, Horní Lideč – Bylnice na nich se nachází stejnojmenná stanice a silnicích první třídy I/49, I/57.

Další fotografie

Křižovatka
Nádraží
Kříž jižně od nádraží
Říčka Senice v obci
Dolní lačnovský rybník

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 528.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Lideč na Wikimedia Commons
Horní Lideč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
http://www.hornilidec.cz/ Oficiální stránky
https://web.archive.org/web/20100429015150/http://zskola.hornilidec.indos.cz/ Základní škola

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 528.

[1]

[2]

[3]

[4]