Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov
Železniční trať Hranice na Moravě – Púchov (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 280 na českém území a 125 na slovenském území) je dvoukolejná mezistátní elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín se slovenskou hlavní tratí Bratislava–Žilina. Trať vede z Hranic přes Valašské Meziříčí, Vsetín a Horní Lideč, dále pak přes státní hranici se Slovenskem do Púchova. Na trati se nachází jeden tunel.
Hranice na Moravě – Púchov | |
---|---|
Trať v úseku Teplice nad Bečvou – Hranice na Moravě město | |
Stát | Česko |
Číslo | Česko: 280 Slovensko: 125 |
Provozovatel dráhy | Správa železnic / ŽSR |
Technické informace | |
Délka | 90 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Traťová třída | D4 |
Napájecí soustava | 3 kV DC |
Maximální sklon | 18 ‰ |
Počet kolejí | 2 |
Maximální rychlost | 70-155 km/h |
Mapa trati | |
Externí odkazy | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Průběh trati | |
Legenda | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trať byla vybudována ve čtyřech etapách mezi lety 1884–1937. V úseku Hranice na Moravě – Valašské Meziříčí byl zahájen provoz 1. listopadu 1884, v úseku Valašské Meziříčí – Vsetín 1. července 1885, Vsetín – Horní Lideč 21. října 1928 a Horní Lideč – Púchov 2. května 1937. Dne 15. května 1938 byla zprovozněna přeložka tratě v Hranicích na Moravě.[1]
Elektrizace byla provedena v roce 1960 a trať pak sloužila jako kratší alternativa nákladní železniční tepny vedoucí přes celé Československo (starší trať vede přes Ostravu a Bohumín).
V období září 2011 až září 2015 byla provedena rekonstrukce kolejového svršku a rekonstrukce tunelu úseku km 21,085 (státní hranice ČR/SR) do 27,271 pro kolej č. 1 včetně zabezpečovacího zařízení a zřízení nového nástupiště v zastávce Střelná, a km 22,480 do 23,750 pro kolej č. 2 včetně oprav a vybudování propustků a mostů a sanace tunelu a předportálových zdí.[2] V tunelu byla položena pevná jízdní dráha systému ÖBB-PORR, tento systém byl poprvé použit v ČR.[3][4]
V červnu a červenci roku 2016 proběhla rekonstrukce úseku Teplice nad Bečvou – Hustopeče nad Bečvou, která se týkala výměny zabezpečovacího zařízení (mimo Hustopeče n. B), informačního systému pro cestující, železničního svršku a prostor zastávek Černotín, Špičky, Milotice nad Bečvou.[zdroj?]
V letech 2019–2020 probíhala rekonstrukce úseku Hustopeče nad Bečvou – Valašské Meziříčí. Účelem stavby bylo zvýšení rychlosti až na 160 km/h a rekonstrukce stanice Lhotka nad Bečvou.[5]
Dráha presidenta Masaryka a dráha gen. M. R. Štefánika
editovatTato trať je zčásti totožná s dráhou prezidenta Masaryka spojující Vsetín s Bylnicí, která byla uvedena do provozu dne 21. října 1928. Železniční trať spojující Horní Lideč a Púchov, která byla uvedena do provozu 2. května 1937, se také nazývá železnice gen. M. R. Štefánika nebo dráha československé vzájemnosti.[6][7]
Obvyklé spoje
editovatPo trati pravidelně jezdí osobní vlaky dopravce České dráhy, které obvykle jezdí z Přerova přes Hranice na Moravě a Valašské Meziříčí až do Vsetína, v úseku mezi Vsetínem a Střelnou pak osobní vlaky dopravce ARRIVA vlaky. Několikrát denně po trati také projíždějí dálkové vlaky EuroCity s názvem Valašský expres, spojující Prahu s Púchovem, respektive Žilinou.[8]
Od 9. června 2024 se vrátí i přeshraniční zastávkové vlaky. Ze začátku půjde o 5 párů vlaků vedených motorovou jednotkou 813. Od prosince 2024 se přidá Arriva a v budoucnu se počítá s nasazením elektrických souprav.[9]
Stanice a zastávky
editovat-
Hranice na Moravě
-
Hranice na Moravě město
-
Teplice nad Bečvou
-
Černotín (AHr)
-
Milotice nad Bečvou
-
Hustopeče nad Bečvou
-
Lhotka nad Bečvou
-
Valašské Meziříčí
-
Brňov
-
Bystřička
-
Jablůnka
-
Vsetín
-
Leskovec
-
Valašská Polanka
-
Horní Lideč
-
Střelná
-
Púchov
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. Praha: NADAS, 1991. ISBN 80-7030-061-2. S. 266.
- ↑ MACHÁČEK, Tomáš. Zřízení pevné jízdní dráhy systémů ÖBB‑PORR ve Střelenském tunelu. old.silnice-zeleznice.cz [online]. 29.10.2011 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ MIKULÁŠEK, Petr. Rekonstrukce Střelenského tunelu. Tunel [online]. 2014 [cit. 2020-10-26]. Ročník 23, čís. 1. Dostupné online.
- ↑ MIKULÁŠEK, Petr. Rekonstrukce Střelenského tunelu [online]. ABS, 2013-03-15 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Zvýšení traťové rychlosti v úseku Valašské Meziříčí – Hustopeče nad Bečvou [online]. Správa železnic, rev. 2019-11-03 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
- ↑ Hledání ztraceného času: Ze Vsetína do Bylnice ve 20 minutách. Česká televize [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
- ↑ PUCHOVODEDICSTVO. PUCHOVO DEDIČSTVO [online]. 2012-03-15 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Jízdní řád 2023. [s.l.]: Správa železnic, 2022. Dostupné online. S. 794–803. Archivováno 19. 12. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ SŮRA, Jan. Návrat přeshraničních vlaků mezi Zlínským a Trenčianským krajem. První vyjedou v červnu [online]. 2024-03-08 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Hranice na Moravě – Púchov na Wikimedia Commons
- [1] na ZelPage.cz
- [2] Historie železničních tratí