Uherský Ostroh

Uherský Ostroh
	Uherský Ostroh-náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
LAU 2 (obec)	CZ0722 592749
Pověřená obec	Uherský Ostroh
Obec s rozšířenou působností	Uherské Hradiště
Okres (LAU 1)	Uherské Hradiště (CZ0722)
Kraj (NUTS 3)	Zlínský (CZ072)
Historická země	Morava
Zeměpisné souřadnice	48°59′8″ s. š., 17°23′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	4 209 (2021)
Rozloha	26,52 km²
Nadmořská výška	178 m n. m.
PSČ	687 24
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa městského úřadu	Zámecká 24; 68724 Uherský Ostroh ; podatelna@uhostroh.cz
Starosta	Ing. Vlastimil Petřík
	Oficiální web: www.uhostroh.cz
	Uherský Ostroh
Další údaje
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uherský Ostroh (do roku 1846 Ostroh, německy Ungarisch Ostra) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 11 km jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 4 200^[1] obyvatel.

HistorieEditovat

Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.

Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou. V letech 1465–1480 zde sídlil velitel elitních složek armády krále Matyáše Korvína, Petr Haugvic z Biskupic.

Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.

V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.

Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.

Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.

Části městaEditovat

Uherský Ostroh
Kvačice
Ostrožské Předměstí

SportEditovat

Ve městě působí s dlouholetou tradicí fotbalový klub FK Uherský Ostroh (založen 1920) a hokejový klub Hokej Uherský Ostroh (1929). Kromě nich je zde také sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.

PamětihodnostiEditovat

Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.^[2]
Kostel sv. Ondřeje
Fara na náměstí svatého Ondřeje
Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
Pomník padlých 1. světové války
Socha svatého Floriána
Socha svatého Jana Nepomuckého
Socha svatého Libora
Socha svatého Petra z Alkantary
Kříž na náměstí
Židovský hřbitov
Obloukový most přes řeku Moravu

GalerieEditovat

Most přes řeku Moravu
Zámek
Židovský hřbitov
Náměstí svatého Ondřeje
Kříž na náměstí
Domy na náměstí

OsobnostiEditovat

František Bogataj, (1913–1999), odbojář
Otakar Borůvka (1891–1995), matematik
Jan Černý (1874–1959), předseda československé vlády
Helena Fibingerová (* 1949), atletka, mistryně světa ve vrhu koulí
Zdeněk Galuška (1913–1999), spisovatel, malíř a lidový vypravěč
Martin Lecián (1900–1927), zločinec
Rudolf Polzhofer (1849–1919), politik
František Sátora (1893–1973), ekonom, odbojář
Martin Severa (* 1956), novinář a televizní moderátor
Antonín Straka (1906–1945), odbojář
František Vaněk (1931–2020), hokejista
Jan Zajíček (* 1951), hokejista
Blahoslav Smišovský (1931–2011), hudební skladatel

Partnerská městaEditovat

Trenčianske Teplice, Slovensko

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
↑ PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658.

Související článkyEditovat

Římskokatolická farnost Uherský Ostroh

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Uherský Ostroh na Wikimedia Commons
Uherský Ostroh v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[cc5f4a0fa1880a901bdde77e98d3024f4d8edf08-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]

[placek-2] PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658.

[1]

[2]