Uherský Ostroh

město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji

Uherský Ostroh (německy Ungarisch Ostra, maďarsky Magyarsárvár) je městookrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji. Leží jedenáct kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště na řece Moravě. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.

Uherský Ostroh
Náměstí
Náměstí
Znak města Uherský OstrohVlajka města Uherský Ostroh
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecUherský Ostroh
Obec s rozšířenou působnostíUherské Hradiště
(správní obvod)
OkresUherské Hradiště
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 209 (2025)[1]
Rozloha26,53 km²[2]
Nadmořská výška178 m n. m.
PSČ687 24
Počet domů1 409 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduZámecká 24
687 24 Uherský Ostroh
podatelna@uhostroh.cz
StarostaVlastimil Kuřimský
Oficiální web: www.uhostroh.cz
Uherský Ostroh
Uherský Ostroh
Další údaje
Kód obce592749
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno města je totožné s obecným jménem ostrohsrázný skalní výčnělek. Až do 19. století bylo město nezřídka nazýváno i Ostrov, neboť leželo na ostrově uprostřed řeky Moravy. V nejstarších dokladech (do 14. století) se používalo i jméno Stenice, případně Stanice, jehož původ a význam je nejasný. Přívlastek Uherský se objevil až v polovině 19. století napodobením jména Uherského Hradiště (v letech 1960–1968 se tento přívlastek nepoužíval).[4]

Historie

editovat

Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.

Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou. V letech 1465–1480 zde sídlil velitel elitních složek armády krále Matyáše Korvína, Petr Haugvic z Biskupic.

Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.

V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.

Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.

Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 409 3 683 3 945 4 429 4 737 4 739 4 338 4 394 4 614 4 705 4 717 4 451 4 519 4 334 4 097
Počet domů 586 623 697 774 848 879 1 034 1 134 1 134 1 190 1 215 1 357 1 340 1 399 1 409

Městská správa

editovat

Části města

editovat

Městské symboly

editovat

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[7]

Ve městě působí s dlouholetou tradicí fotbalový klub FK Uherský Ostroh (založen 1920) a hokejový klub Hokej Uherský Ostroh (1929). Kromě nich je zde také sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Uherském Ostrohu.
  • Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.[8]
  • Kostel svatého Ondřeje
  • Fara na náměstí svatého Ondřeje
  • Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
  • Pomník padlých první světové války
  • Socha svatého Floriána
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svatého Libora
  • Socha svatého Petra z Alkantary
  • Kříž na náměstí
  • Židovský hřbitov
  • Obloukový most přes řeku Moravu

Osobnosti

editovat

Galerie

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 203–204. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Udělené symboly – Uherský Ostroh [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  8. PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Uherský Ostroh, s. 655–658. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat