Čelčice
Obec Čelčice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Je to středně velká ves, ležící přibližně jedenáct kilometrů severozápadním směrem od Kojetína a asi 9 km jihovýchodně od Prostějova. Žije zde 504[1] obyvatel.
| Čelčice | |
|---|---|
 Kaplička sv. Floriana | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′44″ s. š., 17°11′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 504 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,91 km²[2] |
| Katastrální území | Čelčice |
| Nadmořská výška | 209 m n. m. |
| PSČ | 798 23 |
| Počet domů | 185 (2021)[3][4] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Čelčice 86 798 23 Klenovice na Hané oucelcice@cbox.cz |
| Starosta | Karel Černý |
| Oficiální web: www | |
  Čelčice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589390 |
| Kód části obce | 19313 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název editovat
Název Čelčice vznikl jako pojmenování vesnice lidí Čelkových, původně se k roku 1342 objevuje termín de Czelczycz, v roce 1349 in Czelcizicz. V průběhu let se název měnil a vyvíjel - Celcicz, Celcizicz, Czyelczic, Czelczicze, Czelczicz, Czelcžycz, Cželcžicž, Cželczitz, Cželtschitz, Czelczitz, Czeltschitz, Čelčitz, Čelčice. Během německé okupace se užíval název Tscheltschitz.
Poloha a vybavení obce editovat
Na severozápadní straně sousedí Čelčíce s Čehovicemi, na západě se Skalkou, na jihu s Pivínem, na jihovýchodní straně s Klenovicemi na Hané a na severovýchodě s Ivaní. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 209 m n. m. na svahu posledního výběžku Drahanské vrchoviny, který se mírně svažuje k severovýchodu a přechází v rovinnou krajinu při řece Valové a Moravě.
Podle Statistického lexikonu obcí z roku 2005, odrážející výsledky sčítaní lidu v roce 2001, v obci stálo 175 domů (153 trvale obydlené), ve kterých žilo 558 obyvatel. V současné době není v obci škola, fara, pošta ani zdravotní středisko. Je zde vybudován veřejný vodovod, rozvod plynu a dešťová kanalizace.
Doprava editovat
Vesnice leží na elektrizované železniční trati Nezamyslice–Olomouc, na které leží stejnojmenná zastávka, a na silnici druhé třídy II/367.
Historie editovat
Historická náves tvořena selskými grunty měla tvar podkovy obrácené k východu, otevřené pouze na západní straně. Chalupy se nacházely po obou krajích vsi. Tato orientace byla v minulosti zvolena aby byla ves lépe chráněna před nepřítelem nebo dravou zvěří. Uzavřenost obce ale mnohdy způsobovala nepříjemnosti cizím cestujícím jdoucím směrem k Ivani, Tovačovu nebo Oplocanům, kteří po vstupu do vsi museli hledat východ za humna.
V roce 1754 se v obecním katastru vyskytovaly polní trati Jahelník, Podlučí, Od rybníka, K rybníku, Klín, Ostrovy, Od Skalky, Dlouhá, Od boudy, Slač, K loukám, Plachetka, Obecnice, Za humny, Člup, Bezděkov, Padělky, Karabina, Okroužek a Hrubé díly.
Vesnice si udržovala tradiční vazby na sousední obec Klenovice na Hané, kde se nacházela fara, škola a pošta. Příležitostné bohoslužby se konaly v místní barokní kapli sv. Floriána. Přestože v minulosti patřila obec k politické správě Přerova a do soudního okresu Kojetín, obchodní styk fungoval díky výhodnějšímu dopravnímu spojení spíše s nedalekým Prostějovem. Obcí prochází silnice z Prostějova do Kojetína a nachází se zde také zastávka železnice na trati Nezamyslice - Olomouc, která měla velký význam pro hospodářský rozvoj.
Obyvatelstvo editovat
Struktura editovat
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Čelčice | 391 | 425 | 474 | 474 | 540 | 569 | 667 | 536 | 569 | 527 | 479 | 469 | 558 | 514 |
| Počet domů | část Čelčice | 64 | 79 | 90 | 95 | 100 | 103 | 121 | 137 | 142 | 147 | 141 | 165 | 175 | 181 |
Rodáci editovat
• František Dohnal (31. 7. 1876 Čelčice – 28. 7. 1956 Prostějov),[6] ř. k. kněz vysvěcen 1900, básník, esejista, literární kritik, překladatel, zakladatel a jeden z nejaktivnějších členů a místopředseda olomoucké DLÚ, jež sdružovala v letech 1913-1948 katolické spisovatele.
Pamětihodnosti editovat
- Kaple svatého Floriána na návsi
- Kaplička svatého Jana Nepomuckého za nádražím v polích
- Kříž u polní kaple
Fotogalerie editovat
-
Domy při hlavní ulici, směr Prostějov -
Obecní úřad se sochami svatých Cyrila a Metoděje -
Náves -
Hostinec -
Železniční zastávka
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
- ↑ Čelčice [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Biografický slovník českých zemí 13. Praha 2010, s. 273
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čelčice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čelčice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Čelčice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
