Haná (řeka)

Haná
Základní informace
Délka toku	35,8 km
Plocha povodí	608 km²
Průměrný průtok	2 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-12-02-001
Zdrojnice
	Malá Haná a Velká Haná; 49°17′50,89″ s. š., 16°58′30,26″ v. d.; okolo 260 m n. m.
Ústí
	do Moravy; 49°19′37,14″ s. š., 17°21′51,33″ v. d.; 190 m n. m.
Protéká
	Česko (Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haná je malá řeka na střední Moravě protékající pomezím Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Včetně zdrojnice Velké Hané je dlouhá 57 km, což z ní činí nejdelší pravý přítok řeky Moravy nad soutokem s Dyjí. Nazývá se podle ní moravský kulturní region Haná, jehož rozloha dalece přesahuje povodí řeky Hané.

Původ názvu

Název řeky Hané byl v minulosti bez jakýchkoliv jazykových dokladů odvozován od přídavného jména hajná, tedy řeka protékající háji. Germanista a literární vědec Ernst Schwarz ještě ve 30. letech 20. století odvozoval označení řeky od slovanských slov "ganu" či "goniti" (hon a honiti), ovšem nevylučoval již předslovanský původ tohoto hydronyma. V roce 1961 již Schwarz odvozoval název řeky od germánského výrazu gana ve významu bohatý, hojný. Václav Polák v roce 1942 spojoval označení Hané s předindoevropským slovem gana, kterému přikládal význam řečiště či bystřina a poukazoval na keltský původ tohoto slova. Předslovanský původ výrazu Haná pak připouštěl i jazykovědec Vladimír Šmilauer. Etymologie tohoto slova tak dosud není přesvědčivě uzavřena.^[1]

Průběh toku

Zdrojnicemi Hané jsou říčky Malá Haná a Velká Haná, které pramení na Drahanské vrchovině. Jejich soutokem v obci Dědice (část Vyškova) vzniká tok nazvaný Haná. Teče zhruba východním směrem v rozšiřujícím se údolí a posléze v rovině. Do řeky Moravy se vlévá zprava na území vesnice Postoupky na severozápadním okraji Kroměříže.

Přítoky

zleva – Marchanice, Pustiměřský potok, Brodečka, Žlebůvka, Hraniční potok, Tvorovický potok, Rybniční potok
zprava – Roštěnický potok, Topolanský potok, Lukový potok, Pruský potok, Medlovický potok, Rumza, Švábenický potok, Tištinka, Mořický potok, Pavlůvka, Hlavnice, Vlčidolka

Sídla na toku

Dědice, Vyškov (město), Křečkovice, Topolany, Hoštice-Heroltice, Ivanovice na Hané, Chvalkovice na Hané, Dřevnovice, Nezamyslice, Mořice, Němčice nad Hanou, Vrchoslavice, Měrovice nad Hanou, Křenovice, Kojetín (okrajově), Bezměrov

Vodní režim

Hlásný profil:^[2]

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Q_a)	stoletá voda (Q₁₀₀)
Vyškov	32,40	104,68 km²	0,44 m³/s	40,0 m³/s

Mlýny

Fricův mlýn – Dědice, Vyškov

Odkazy

Reference

↑ ROUBIC, Antonín. Nejstarší zprávy o Hané. Studie Muzea Kroměřížska. 1993, roč. 1992-1993, s. 12–15.
↑ Evidenční list hlásného profilu stanice Vyškov [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-16.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Haná na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Haná ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Haná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Vyškov – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ROUBIC, Antonín. Nejstarší zprávy o Hané. Studie Muzea Kroměřížska. 1993, roč. 1992-1993, s. 12–15.

[2] Evidenční list hlásného profilu stanice Vyškov [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-16.

[1]

[2]