Otevřít hlavní menu

Silnice III. třídy

třída silnic v Česku a na Slovensku
Silnice III/23012 u Přebuzi na Sokolovsku
Silnice III/29052 z Příchovic k Desné v Jizerských horách
Tabulky s evidenčním číslem mostů obsahují číslo silnice před pomlčkou, například tento most v Senohrabech je součástí silnice III/6031.
Výjimečný případ, kdy je číslo silnice III. třídy použito na dopravním značení

Silnice III. třídy existují v České republice a na Slovensku v návaznosti na československý systém klasifikace silnic, zavedený na základě silničního zákona č. 135/1961 Sb. V Česku jsou podle zákona o pozemních komunikacích (č. 13/1997 Sb., § 5) určeny k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. Jde o nejnižší kategorii silnic (obecní komunikace od roku 1961 již nespadají do pojmu silnice). Silnice III. třídy (z historických důvodů tradičně nazývané okresní silnice), stejně jako silnice II. třídy, musí v České republice na základě zákona o pozemních komunikacích vlastnit kraj, na jehož území se silnice nachází.[1] Podobný systém kategorizace a právní úprava platí i na Slovensku.

HistorieEditovat

Silnice III. třídy svým významem zhruba odpovídají okresním silnicím v českých zemích a vicinálním silnicím na Slovensku v době Rakouska-Uherska. Správa okresních silnic byla legislativně upravena v roce 1864 v Čechách, v roce 1877 na Moravě a v roce 1887 ve Slezsku. Na Moravě a ve Slezsku neexistovaly zemské silnice, ale okresní silnice měly dvě třídy, první a drohou. Za první republiky bylo na základě tzv. inkameračního programu mnoho okresních silnic převedeno do sítě státních silnic, čímž byla vyrovnána hustota státních silnic v jednotlivých regionech. Zákonem 147/1949 Sb. byly dosavadní zemské, okresní a vicinální silnice (a některé další veřejné silnice a cesty stanovené ministerstvem techniky) zestátněny bez náhrady. Tentýž zákon v § 3 stanovil, že se státní silnice dělí na tři třídy podle důležitosti, kterou mají pro dopravu, a zmocnil ministerstvo techniky, aby zařadilo státní silnice do jednotlivých tříd vyhláškou v Úředním listě, a to v dohodě s ministerstvy národní obrany a dopravy a po slyšení příslušných krajských a okresních národních výborů. V roce 1950 byla vydána vyhláška, která silnice roztřídila do tří tříd a očíslovala, přičemž za základ vzala číslování silnic I. třídy z roku 1946.

V Česku zákonem č. 132/2000 Sb., jímž byl novelizován zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v souvislosti se zřízením samosprávných krajů přešly silnice II. a III. třídy ke dni 1. října 2001 z vlastnictví státu do vlastnictví krajů.[2] Rovněž na Slovensku přešly silnice 2. a 3. třídy do vlastnictví samosprávných krajů.

Číslování a mapováníEditovat

V původním československém číslování se označují čtyřmístným až pětimístným číslem, které je odvozeno z čísla nejbližší silnice I. nebo II. třídy. Číslo silnice může být doplněno indexem malým písmenem.[3] Ve správních dokumentech a jiných textech se obvykle před číslo silnice přidává ještě římské číslo III oddělené lomítkem. Na Slovensku byla původní čtyřmístná a pětimístná označení doplněna na šestimístná, od 1. května 2015 byly kompletně přečíslované na čtyřmístná čísla, příčemž jednotlivým okresům je přiřazen číselný interval. V Česku zůstalo zachováno původní československé číslování.

V původním československém číslování první tři číslice značí, od které silnice vyšší třídy je číslo silnice III. třídy odvozeno, tj. je-li silnice III. třídy přiřazena k některé ze silnic I. třídy, pak její číslo začíná jednou či dvěma nulami, například číslo silnice III/00312 je odvozeno od silnice I/3 nebo číslo silnice III/03514 je odvozeno od silnice I/35. Čtvrtá, případně čtvrtá a pátá číslice označuje pořadové číslo v rámci silnic III. třídy přiřazených ke stejné silnici vyšší třídy, tj. například po silnici III/2409 následuje silnice III/24010 a obě jsou přiřazeny k silnici II/240.

Zatímco čísla dálnic a silnic I. a II. třídy se vždy uvádějí i na dopravních značkách, čísla silnic III. třídy se na dopravním značení v Česku (oproti Slovensku) obvykle neuvádějí. Používají se spíše jen v evidenci, dále například v některých mapách, ve správních rozhodnutích týkajících se dotyčných silnic a podobně. Vyhláškou č. 294/2015 Sb. byly dosavadní dopravní značky pro silnici I. třídy a silnici II. třídy nahrazeny značkou IS16b Číslo silnice, která má shodné provedení, avšak je u ní poznámka, že označení silnic třetí třídy se na značce zpravidla nepoužívá. Na některých místech v Česku se modrá tabulka s neobvykle dlouhou číslicí objevovala už v 90. letech, hlavně v okrese Frýdek-Místek.[zdroj?] Číslo silnice je též součástí identifikačních čísel, jimiž jsou označeny některé objekty na komunikaci (mosty, tunely, železniční přejezdy ap.).

OpenStreetMap zapracoval trasy všech silnic v České republice do února 2009. Zatímco silnice I. a II. třídy importoval odjinud, silnice III. třídy zpracoval úsilím vlastních uživatelů.[4] Slovensko od roku 2016 zahájilo přeznačení silnic III. tříd, jejichž čísla měla do té doby shodný systém jako Česko. Veškerá čísla III. tříd byla zrušena a nahrazena novým číslováním výhradně se čtyřmi číslicemi a vlastní dopravní značkou.

Silniční síť v ČeskuEditovat

K 1. lednu 2013 bylo v České republice evidováno 34 172,3 km silnic III. třídy[5] (k 1. lednu 2005 to bylo 34 128 km[6]).

Délka silnic III. třídy k 1. lednu 2013 podle krajů:[5]

  • hlavní město Praha: 0 km
  • Středočeský kraj: 6248,2 km
  • Jihočeský kraj: 3818,9 km
  • Plzeňský kraj: 3095,8 km
  • Karlovarský kraj: 1354,1 km
  • Ústecký kraj: 2754,6 km
  • Liberecký kraj: 1591,5 km
  • Královéhradecký kraj: 2419,8 km
  • Pardubický kraj: 2219,7 km
  • Kraj Vysočina: 2935,5 km
  • Jihomoravský kraj: 2416,8 km
  • Olomoucký kraj: 2170,1 km
  • Zlínský kraj: 1252,6 km
  • Moravskoslezský kraj: 1894,7 km

Hustota silnic v České republice je 0,7 km silnic na 1 km² plochy území.[5]

Na silnicích III. třídy se k 1. lednu 2013 nacházelo 8075 mostů, 886 podjezdů a 1665 železničních přejezdů.[5]

Právní úprava v ČeskuEditovat

Silniční ochranné pásmo k ochraně silnice III. třídy a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí tvoří prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu – což je shodné vymezení jako u silnic II. třídy a místních komunikací II. třídy.[7]

Působnost silničních správních úřadů je pro silnice III. třídy stanovena shodně jako pro silnice II. třídy. Krajský úřad rozhoduje o zařazení silnice do třídy, se souhlasem ministerstev dopravy a obrany rozhoduje o zrušení silnice II. nebo III. třídy, rozhoduje o zvláštním užívání těchto silnic nadměrnými vozidly apod. v rámci kraje a uplatňuje své stanovisko v územně plánovací dokumentaci a v územním řízení ohledně těchto silnic. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a projednává správní delikty ve věcech silnic.[8]

Běžná prohlídka, kterou se zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti), se na silnicích III. třídy má provádět jednou měsíčně (na silnicích II. třídy dvakrát měsíčně).[9] Pro účely zimní údržby jsou dopravně významné silnice III. třídy zařazeny do II. pořadí (ošetření do 6 hodin od výjezdu sypačů) a ostatní silnice III. třídy do III. pořadí (ošetření do 12 hodin).[10] Jarní čištění musí na silnicích II. a III. třídy proběhnout nejpozději do 31. května, podzimní čištění (zaměřené na průchodnost odvodnění vzhledem ke spadanému listí) do 30. listopadu.[11]

ReferenceEditovat

  1. § 9 odst. 1 zák. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
  2. Údržba silnic, o cestářích a pohrabáčích, Správa silnic Olomouckého kraje, 2010
  3. § 2 odst. 1 vyhlášky 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
  4. Petr Dlouhý: Openstreetmap již obsahuje všechny české silnice, ABC Linuxu, 1. 2. 2009
  5. a b c d Silnice a dálnice v České republice 2013 Archivováno 3. 2. 2015 na Wayback Machine, ŘSD ČR
  6. Silnice a dálnice v České republice 2005 Archivováno 4. 2. 2015 na Wayback Machine, ŘSD ČR
  7. § 30 zákona 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
  8. zákon 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
  9. § 6 odst. 2 vyhlášky 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
  10. § 42 vyhlášky 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
  11. § 47 vyhlášky 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat