Moravské přemyslovské úděly

Moravské přemyslovské úděly je označení historických území na Moravě, kde v 11. a 12. století vládla knížata z rodu Přemyslovců. Stabilně existovaly tři úděly: olomoucký, brněnský a znojemský.

Brněnský, znojemský a olomoucký údělEditovat

Na konci svého života určil roku 1055 kníže Břetislav I., že nejstarší člen rodu Přemyslovců bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát), jeho druhý syn se stane biskupem a nejmladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení státu pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se postupně vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Olomoucko zaujímalo prostor u hranic s Uhrami, kde plnilo úlohu ochrany státu před napadením z východu. Šlo o zdaleka největší úděl, přičemž hranice s Brněnskem tvořilo zhruba povodí řek Svitavy a Svratky.[1] Z vládců Olomoucka se stal českým knížetem už první údělný kníže Vratislav (1061–1085, král 1085–1092), na pražský knížecí stolec usedl také Svatopluk (1107–1109).

Brněnsko zpočátku tvořilo spolu se Znojemskem jeden úděl, kde víceméně spolu vládli Konrád a Ota, jenž se později ujal Olomoucka. Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád, který krátce vládl i jako český kníže (1092). Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.

Znojemsko se rozkládalo u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu. Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu: Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko. Ze znojemských Přemyslovců se stal českým knížetem Konrád Ota (1182 a 1189–1191), v mezidobí moravský markrabě. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191.

Seznam vládců brněnského úděluEditovat

# jméno[2] vláda[2] poznámky[2]
1 Konrád I. Brněnský 1055–1056 Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2 Konrád I. Brněnský 1061–1092 Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3 Oldřich Brněnský 1092–1099 Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5 Oldřich Brněnský 1100–1113 Podruhé.
6 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
7 Ota II. Olomoucký 1123–1125 Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8 Vratislav Brněnský 1125–1129 Syn Oldřicha Brněnského.
9 Vratislav Brněnský 1130–1156 Podruhé.
10 Spytihněv Brněnský 1174–1177 Syn Vratislava.
11 Konrád II. Ota 1177–1182 Také kníže znojemského údělu.

Seznam vládců znojemského úděluEditovat

# jméno[3] vláda[3] poznámky[3]
1 Ota I. Olomoucký 1055–1056 Syn knížete Břetislava I.
2 Konrád I. Brněnský 1061–1092 Syn knížete Břetislava I.
3 Litold Znojemský 1092–1099 Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
4 Bořivoj 1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5 Litold Znojemský 1101–1112 Podruhé.
6 Oldřich Brněnský 1112–1113 Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
7 Soběslav I. 1115–1123 Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
8 Konrád II. Znojemský 1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161) Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.
9 Konrád III. Ota asi 1161–1182 Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Seznam vládců olomouckého úděluEditovat

# jméno[3] vláda[3] poznámky[3]
1 Vratislav 1055–1056 Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
2 Vratislav 1058–1061 Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal knížetem jako Vratislav II.
3 Ota I. Olomoucký 1061–1087 Syn Břetislava I.
4 Boleslav 1090–1091 Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
5 Svatopluk Olomoucký 1091–1107 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.
6 Ota II. Olomoucký 1091–1110 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.
7 Ota II. Olomoucký 1113–1126 Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8 Václav (I.) 1126–1130 Syn Svatopluka Olomouckého.
9 Lupolt Olomoucký 1135–1137 Syn knížete Bořivoje II.
10 Vladislav Olomoucký 1137–1140 Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
11 Ota III. Dětleb 1140–1160 Syn Oty II. Olomouckého.
12 Bedřich 1164–1173 Syn Vladislava II., kníže.
13 Oldřich 1173–1176 Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
14 Václav II. 1177–1178 Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
15 Konrád III. Ota 1180–1182 Syn Konráda Znojemského, budoucí kníže.
16 Vladimír Olomoucký 1185–???? Syn Oty III. Dětleba, úděl mu svěřil Konrád Ota poté, co se stal knížetem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SCHULZ, Jindřich, a kol. Olomouc. Malé dějiny města. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0493-1. S. 31. 
  2. a b c SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  3. a b c d e f SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat