Wikipedie

Bronisław Malinowski

polský antropolog, sociolog a etnograf

Bronisław Kasper Malinowski (7. dubna 1884 Krakov – 16. května 1942 New Haven, USA) byl polský a britský antropolog, sociolog a etnograf, zakladatel funkcionalistické školy ve společenských vědách a tvůrce teorie potřeb.

Bronisław Malinowski
Narození7. dubna 1884
Krakov
Úmrtí16. května 1942 (ve věku 58 let)
New Haven, Connecticut, USAUSA USA
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníConnecticut
Evergreen Cemetery
Povoláníantropolog, vysokoškolský učitel, sociolog, etnograf, fotograf, sociální antropolog a etnolog
Alma materJagellonská univerzita
Londýnská škola ekonomie
Lipská univerzita
Jan III Sobieski High School in Kraków
Tématakulturní antropologie
OceněníMessenger Lectures (1932)
Honorary Fellow of the Royal Society Te Apārangi
Manžel(ka)Elsie Massonová (1919–1935)
Valetta Malinowska (1940–1942)
RodičeLucjan Malinowski
VlivyÉmile Durkheim
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Někdy je považován za zakladatele metody zúčastněného pozorování, tuto metodu však pouze rozvinul. Jako první ji totiž použil Frank Hamilton Cushing.[1]

Život editovat

Malinowski se narodil v Krakově, kde dospíval v prostředí tamější polské inteligence (velké přátelství s Stanisławem I. Witkiewiczem "Witkacym", kamarádství s Leonem Chwistkiem, Tadeuszem Szymberským a Kazimierou Żuławskou). Jeho otec Lucjan Malinowski, tvůrce polské dialektologie a proslulý folklorista, působil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Zde také Malinowski zahájil svá vysokoškolská studia. Pozornost zpočátku soustředil na matematiku a fyziku, postupně však rozšířil spektrum zájmů o filozofii, výtvarné umění a literaturu.

Zájem o antropologii v něm probudila kniha Jamese G. Frazera Zlatá ratolest, jejíž druhé vydání (1900) náhodou zahlédl v jednom z krakovských antikvariátů. Koncem roku 1909 zahájil Malinowski své studijní cesty po Evropě. Ve Vídni navštěvoval přednášky Ernsta Macha, v Lipsku se stal posluchačem Karla Büchera a Wilhelma M. Wundta. V Paříži se zájmem sledoval přednášky Émile Durkheima, jehož kniha Společenská dělba práce (1893) měla zásadní vliv na vznik jeho teorie funkcionalismu. V roce 1910 Malinowski přijel do Anglie, kde pokračoval ve studiu etnologie a sociologie na London School of Economics (1910-1914) pod vedením Edvarda Westermarcka a Ch. S. Seligmana. V této době navázal kontakty s předními britskými antropology: Jamesem G. Frazerem, Alfredem C. Haddonem, Williamem H. R. Riversem a Graftonem E. Smithem. Na kongresu v Melbourne se osobně setkal se zakladatelem strukturálně funkcionalistické školy - Alfredem R. Radcliffe-Brownem.

V roce 1914 Malinowski odcestoval na výzkum do Melanésie (Tichomoří), který financoval Robert Monde. Zde byl jeho prvním cílem ostrov Toulon, ležící u jihovýchodního pobřeží Nové Guineje, kde zahájil svůj první terénní výzkum kmene Mailu. Po šesti měsících se přesunul na Trobriandské ostrovy, asi 160 km severovýchodně od Nové Guineje. Zde v průběhu let 1915 až 1918 strávil dvacet šest měsíců intenzivní práce mezi domorodci. Svůj stan si postavil uprostřed malé domorodé vesničky. Život zde byl pro něj z počátku velmi těžký. Vypovídající hodnotu o tomto období má deník, který si vedl do smrti své matky (1918), jejíž skon ho velmi zasáhl. Zdravotní problémy měl již od narození, v novém klimatickém prostředí byl však až příliš často nemocen. Z počátku také neznal místní jazyk, ovšem ihned si našel tlumočníka a po šesti měsících zvládl základy zdejšího jazyka do té míry, že již tlumočnické služby nepotřeboval. Kromě práce s informátory Malinowski využíval při sběru dat především metodu zúčastněného pozorování. Aktivně se zapojil do každodenního života. Přitom zaznamenával zdejší zvyky a pozorně naslouchal vyprávěním mýtů, anekdot, vtipů i místních klepů. Výsledky tohoto terénního výzkumu publikoval ve čtyřech zásadních monografických pracích, jež jej proslovily v odborných kruzích i mezi laickou veřejností: Argonauti západního Pacifiku (1922), Zločin a zvyk v divošské společnosti (1926) Sexuální život divochů v jihozápadní Melanésii (1929) a Korálové zahrady a jejich magie (1935).

V roce 1919 se Malinowski (6. března v Melbourne) oženil s Elsie Rosaline Massonovou, dcerou profesora chemie na univerzitě v Melbourne. Spolu měli tři dcery - Jozefu, Wandu a Helenu[2]. V roce 1924 však byla Elsie diagnostikována roztroušená skleróza a toto onemocnění vedlo k její smrti v roce 1935.[3]

Mezitím úspěch Argonautů západního Pacifiku Malinowskému doslova otevřel bránu akademické kariéry. V roce 1920, po svém návratu z Melanésie, začal opět pracovat na London School of Economics and Political Science, současně přednášel v Ženevě, Vídni, Římě a Oslu. V roce 1927 se stal vedoucím katedry sociální antropologie na Londýnské univerzitě, kterou tam pro něj vytvořili. Mezí účastníiky jeho přednášek a seminářů patřili později proslulí antropologové jako byli Edmund R. Leach, Raymond W. Firth, Mayer Fortes a další.

V roce 1938 Malinowski odjel na studijní dovolenou do USA. Když se měl vrátit do Evropy, vypukla druhá světová válka a Malinowski na doporučení přátel zůstal v Americe. Jeho knihy byly zapsány na Goebbelsově indexu zakázaných děl. Vedle výuky na Yale University zahájil výzkumy mezí indiány v Arizoně i mexické Oaxace. Znovu se oženil. Jeho manželkou se stala Anna Valetta Hayman-Joyce, malířka známá pod uměleckým jménem Valetta Swann. Ta mu pomáhala s výzkumy v Mexiku a motivovala ho k napsání poslední knihy.[4] Posmrtně vydaná knížka nese název Svoboda a civilizace (1941). Malinowski měl velké plány a připravoval další výzkumy na americké půdě. V tom mu však zabránila v roce 1942 náhlá smrt.

Dílo editovat

Práce Argonauti západního Pacifiku se stala manifestem funkcionalismu. Jejím centrálním tématem je analýza výměnného systému kula. Obřadný obchod kula praktikovali domorodci obývající prstenec ostrovů v blízkosti východního cípu Nové Guineje. Účastníci slavnosti se na kánoích plavili od ostrova k ostrovu, na vzdálenost mnoha mil, a vezli s sebou červené lasturové náhrdelníky "soulava" a náramky z bílých mušlí "mwali". Tradiční pravidla vyžadovala, aby náhrdelníky kolovaly po směru hodinových ručiček, zatímco náramky proti směru hodinových ručiček. Při setkání docházelo k slavnostní výměně těchto předmětů. Malinowski odhalil, že ekonomický význam obchodu Kula není tím nejdůležitějším. Důležitou úlohu v této instituci zaujímá magie.

Teorie potřeb editovat

Východiskem Malinowského koncepce člověka, společnosti a kultury je teorie potřeb. Malinowski zpočátku rozlišoval tři typy nebo úrovně potřeb. Existují ve všech kulturách a proto je lze považovat za univerzální.

  1. První úroveň tvoří základní (biologické) potřeby,
  2. druhý typ představují potřeby instrumentální a
  3. třetí typ reprezentují potřeby symbolické a integrativní.

Celé schéma má hierarchický charakter, ve kterém zaujímají klíčovou pozici základní potřeby a procesy jejich uspokojování.

Mezí základní potřeby zahrnuje biologické požadavky lidského organismu, jako je metabolismus, reprodukce, tělesné pohodlí, bezpečnost, odpočinek, pohyb a růst. Jednotlivým biologickým potřebám odpovídají kulturní reakce: zásobování, příbuzenské systémy, úkryt a oblečení, ochrana a obrana, organizovaný odpočinek a zábava, školení v dovednostech. Uspokojování základních potřeb prostřednictvím kultury vyvolalo vznik sekundárních kulturních potřeb a lidské chování tak bylo podrobeno novým imperativům a determinancím. Instrumentální potřeby vznikly z nutnosti dále rozvíjet výrobu, zabezpečit udržení společenského pořádku, zajistit předání kulturní tradice další generaci a udržovat mocenskou autoritu. Kulturní reakce odpovídající těmto imperativům a mají podobu ekonomiky, sociální kontroly, výchovy a politické organizace. Symbolické a integrativní potřeby vyplývají z existence systému myšlení a víry a způsobů jejich předávání. Odpověď na tyto potřeby poskytují věda, náboženství, magie, uměni, hry, obřady.

Malinowski později modifikoval teorii potřeb a vynechal symbolickou a integrativní úroveň. Podle modifikované teorie existují jenom dva typy potřeb: základní (biologické) a instrumentální (kulturní).

Malinovského pojem instituce editovat

Podle Malinowského je uspokojování potřeb realizováno prostřednictvím organizovaných činností, které se sdružují v celé systémy - instituce. Malinowski jako jeden z prvních rozpracoval problematiku studia institucí v společenských vědách. Pokud zkoumáme sociokulturní realitu prostřednictvím institucionální analýzy, pak kultura vystupuje jako systém, který se skládá z částečně autonomních a částečně koordinovaných institucí. V tomto pojetí kultury tedy instituce vystupují jako část celku, jako základní prvky kulturního systému.

Bibliografie editovat

  • 1915 - Wierzenia pierwotne i formy ustroju społecznego (Krakov: nakładem Akademii Umiejętności)
  • 1922 - Argonauts of the Western Pacific: An Account of Native Enterprise and Adventure in the Archipelagoes of Melanesian New Guinea (Londýn: G. Routledge)
  • 1926 - Crime and Custom in Savage Society (Londýn: Kegan Paul)
  • 1926 - Myth in Primitive Psychology (Londýn - New York: Psyche Miniatures)
  • 1927 - The Father in Primitive Psychology (Londýn - New York: Psyche Miniatures)
  • 1927 - Sex and Repression in Savage Society (Londýn - New York)
  • 1929 - The Sexual Life of Savages in North-Western Melanesia (Londýn: G. Routledge)
  • 1935 - Coral Gardens and their Magic: A Study of Tilling the Soil and Agricultural Rites in the Trobriand Islands, 2 svazký (Londýn: Allen and Unwin)
  • 1944 - Freedom and Civilization (New York: Roy Publishers)
  • 1945 - The Dynamics of Culture Change (New Hawen: Yale University Press)
  • 1948 - Magic, Science and Religion (Boston: Beacon)
  • 1962 - Sex, Culture, and Myth (New York: Harcourt, Brace and World)
  • 1967 - A Diary in the Strict of the Term (Londýn: G. Routledge)
  • 1980-2004 - Dzieła, 13 svazků (Varšava: Państwowe Wydawnictwo Naukowe)
  • 1998-1999 - Dzienniki, v: „Polska Sztuka Ludowa. Konteksty“ 1-4 / 1998, 1-4 / 1999

česky

  • 1968 - Vědecká teorie kultury (přeložil Bohuslav Kunc, předmluvu a poznatky o autorovi napsal Ivo Možný, Brno: Krajské kulturní středisko, orig. 1944)
  • 2007 - Sex a represe v divošské společnosti (přeložili Martin Hříbek a Markéta Trojanová, Praha: Sociologické nakladatelství, edice MOST; orig. 1927)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ SOUKUP, Martin. Terénní výzkum v sociální a kulturní antropologii. Praha: Karolinum, 2017. ISBN 9788024625737. 
  2. ↑ MURDOCK, George Peter. BRONISLAW MALINOWSKI. American Anthropologist. 1943-07-09, roč. 45, čís. 3, s. 441–451. Dostupné online [cit. 2019-10-12]. ISSN 1548-1433. DOI 10.1525/aa.1943.45.3.02a00090. (anglicky)  Archivováno 12. 10. 2019 na Wayback Machine.
  3. ↑ Elsie Rosaline (Masson) Malinowski (1890-1935) | WikiTree FREE Family Tree. www.wikitree.com [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Bronisław Malinowski | Polish-born British anthropologist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • Firth, Raymond W. (ed.): Man and Culture. An Evolution of the Work of Bronisław Malinowski (Londýn: 1957).
  • Flis, Mariola - Paluch, Andrzej K. (ed.): Antropologia społeczna Bronisława Malinowskiego (Varšava: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1985).
  • Paluch, Andrzej K.: Malinowski (Varšava: Wiedza Powszechna, 1981).
  • "Polska Sztuka Ludowa. Konteksty" 2000 rok LIV nr 1-4 (248-251).
  • Soukup, Václav: Dějiny kulturní a sociální antropologie (Praha: Karolinum, 1996).
  • Soukup, Václav: Přehled antropologických teorií kultury (Praha: Portál, 2000).
  • Soukup, Václav: Dějiny antropologie (Encyklopedický přehled dějin fyzické antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie) (Praha: Karolinum, 2004).
  • Waligórski, Andrzej: Posłowie, v: Argonauci Zachodniego Pacyfiku (Varšava: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1967).

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bronisław_Malinowski&oldid=23084879“