Věznice Pankrác

věznice v Praze

Vazební věznice Praha Pankrác, je věznice v Praze. Je umístěna jižně od centra Prahy v Nuslích na Pankráci, nedaleko stanice pražského metra Pražského povstání a přímo navazuje na budovu Vrchního soudu v Praze na Náměstí Hrdinů.

Vazební věznice Praha Pankrác
Pankrác, věznice, vjezd.jpg
Základní údaje
Otevření1889
Kapacita1 105
Poloha
AdresaNusle, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Vazební věznice Praha Pankrác
Vazební věznice Praha Pankrác
Kód památky44487/1-1796 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vjezd na nároží u tramvajové smyčky Vozovna Pankrác
Pohled směrem od ulice Na květnici

HistorieEditovat

 
Gilotina v Pankrácké sekyrárně, používaná nacistickými Němci proti členům českého odporu
 
Věžička

Věznice byla postavena v letech 18851889, aby nahradila zastaralou Svatováclavskou trestnici, která stála mezi Karlovým náměstím a Vltavou. Místo pro novou věznici se v době její stavby nacházelo mimo území hlavního města, uprostřed polí za předměstím Nuslemi. Nicméně během několika desetiletí rozšiřující se Praha věznici zcela obklopila. V 30. letech 20. století byla k zařízení přistavěna velká budova soudu. Ve věznici bylo do roku 1939 popraveno celkem 6 osob.

Během nacistické okupace v letech 1939–1945 tu byly drženy ve vazbě tisíce Čechů, od členů odboje až po účastníky černého trhu předtím, než byli posláni k popravě, do jiné věznice v Německu nebo do koncentračního tábora. Na jaře 1943 začali nacisté vykonávat popravy přímo v zařízení samotném, kde k tomuto účelu byly přizpůsobeny tři cely. Mezi 15. dubnem 1943 a 26. dubnem 1945 přišlo na Pankráci gilotinou o hlavu celkem 1079[1] lidí a celkově bylo popraveno 1087 osob.[2] Tři místnosti užívané pro tento krvavý účel (nazývané Pankrácká sekyrárna) jsou chráněny (včetně popravčího nástroje) a slouží jako památka, která je příležitostně přístupná školám a veřejnosti.

Po druhé světové válce bylo pak na základě velkého retribučního dekretu v letech 19451948 ve věznici popraveno 147 osob. Dalších 348 osob bylo ve věznici popraveno do zrušení trestu smrti v roce 1990, převážně oběšením. Celkem bylo v pankrácké věznici popraveno 1580 osob.[3]

SoučasnostEditovat

Podle oficiální zprávy Vězeňské služby slouží v současné době pankrácká věznice jako vazební dům pro obviněné muže a ženy a jako věznice pro odsouzené muže a ženy. Věznění je typu s dohledem, dozorem a ostrahou, v menší míře se zvýšenou ostrahou. Kapacita zařízení je pro 1 202 vězňů, při 4 m² na vězněnou osobu.[4] Vězni jsou ubytováni v místnostech s průměrnou kapacitou tři postele, největší obsahuje deset postelí.[zdroj?] V prostorách věznice se nachází také nemocnice Vězeňské služby ČR, s kapacitou 111 lůžek, stejně jako pankrácký památník zahrnující výstavu Vězeňské služby. V roce 2006 zde bylo 568 vězeňských zaměstnanců.

Někteří lidé věznění nebo popravení na PankráciEditovat

Protinacistický odbojEditovat

  • gen. Josef Bílý (popraven v Ruzyňských kasárnách 28. 9. 1941)
  • gen. Hugo Vojta (popraven v Ruzyňských kasárnách 28. 9. 1941)
  • gen. Alois Eliáš (vězněn 1941–1942, popraven na Kobyliské střelnici 19. 6. 1942)
  • gen. Bedřich Homola (vězněn 1941–1942, popraven 5. 1. 1943 v Berlíně–Plötzensee)
  • gen. Jaroslav Lisý (vězněn 1941–1942, popraven 20. 1. 1943 v Berlíně–Plötzensee)
  • Vladislav Vančura (vězněn 1942, popraven na Kobyliské střelnici 1. 6. 1942)
  • Julius Fučík (vězněn 1942–1943, popraven 8. 9. 1943 v Berlíně–Plötzensee)
  • Rudolf Karel (vězněn 1943–1945, umučen 6. 3. 1945 v Terezíně)
  • Karel Jaroslav Obrátil (zemřel ve vězeňské nemocnici 5. dubna 1945)
  • JUDr. Jaroslav Drábek, vězení přežil a po osvobození vedl žalobu proti německým válečným zločincům.

Pachatelé válečných zločinů a nacističtí kolaborantiEditovat

Oběti komunistických čistekEditovat

Oběti komunistické zvůleEditovat

 
Vazební fotografie Ctibora Nováka

OstatníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pankrác Prison na anglické Wikipedii.

  1. Spořilovské noviny – Pankrácká sekyrárna
  2. VS ČR, Pankrác. pankrac.vscr.cz [online]. [cit. 2009-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-28. 
  3. LIŠKA, Otakar, a kol. Vykonané tresty smrti, Československo 1918-1989. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2000. Dostupné online. (český) [nedostupný zdroj]
  4. Vazební věznice Praha Pankrác [online]. Vězeňská služba ČR, 2016-03-03 [cit. 2017-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-13. 
  5. Radio Praha, Zprávy, 02-06-2004. www.radio.cz [online]. [cit. 27-02-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-03-2010. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat