Otevřít hlavní menu

Jiřina Šejbalová

česká dabérka, divadelní herečka, filmová herečka, herečka, operní pěvkyně, televizní herečka, profesorka a vysokoškolská pedagožka

Jiřina Šejbalová (17. září 1905 Smíchov[1]23. srpna 1981 Praha) byla česká operní pěvkyně, herečka a divadelní pedagožka.

Jiřina Šejbalová
Jiřina Šejbalová jako Lisaura v Goldoniho komedii Zpívající Benátky (1932)
Jiřina Šejbalová jako Lisaura v Goldoniho komedii Zpívající Benátky (1932)
Narození 17. září 1905
Smíchov, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. srpna 1981 (ve věku 75 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Pražská konzervatoř
Aktivní roky 19271980
Oficiální web Jiřina Šejbalová v databázi Archivu Národního divadla
Podpis
Jiřina Šejbalová – podpis
Umělecké ceny
zasloužilá umělkyně (1958)
národní umělkyně (1965)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházela z úřednické rodiny, nicméně oba rodiče byli velmi hudbymilovní a kulturně založení lidé. Po studiích na Pražské konzervatoři, kde studovala nejprve operní zpěv (1920–1925), teprve později i dramatický obor (1925–1927), nastoupila jako pěvkyně do operního souboru Státního divadlaBrně. Současně hostovala v pražském Národním divadle. V letech 19271928 si zahrála v avantgardním divadelním studiu Dada režiséra Jiřího Frejky. Od roku 1928 až do doby svého odchodu do důchodu v roce 1971[2] byla členkou činohry Národního divadlaPraze.

Ve filmu působila více než 50 let od roku 1929 až do roku 1980, zahrála si celou řadu pozoruhodných rolí, z nichž patrně nejznámější byla hlavní role ve filmu Vlčí jáma nebo o mnoho let pozdější film Zlatá svatba.

Na pražské HAMU vyučovala od roku 1967 jevištní řeč a hereckou výchovu, v roce 1968 byla jmenována profesorkou.[3]

Měla velmi charakteristický a nezaměnitelný hluboký hlas, jakož i osobitý civilní herecký projev. Byla velmi výraznou hereckou osobností. Pracovala rovněž v rozhlase, televizi a v dabingu.

V roce 1958 jmenována zasloužilou umělkyní a v roce 1965 národní umělkyní.[2]

CitátEditovat

Nezapomenutelné bývaly sešlosti na druhém břehu Sázavy na chatě Jiřiny Šejbalové. Atmosféra, kterou dovedla vytvořit Jiřinka se svým manželem Járou Pipkem, se přenášela na všechny návštěvníky. A proslulá Jiřinčina kuchyně korunovala dílo. Však také její trampská kuchařka, kterou s láskou sepsala, byla okamžitě rozebrána.
— Vlasta Fabianová[4]

FilmografieEditovat

Filmové roleEditovat

Televizní roleEditovat

  • Magdalena Dobromila Rettigová (TV film, 1961)
  • Začátek konce (TV film, 1961)
  • Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec (TV film, 1962)
  • Promiňte, omyl (TV film, 1963)
  • Slzy, které svět nevidí (TV film, 1963)
  • Dobrodružství Huckleberryho Finna – Jak jsme osvobozovali Jima (TV film, 1966)
  • Dobrodružství Huckleberryho Finna – Král a vévoda (TV film, 1966)
  • Láska jako trám (TV film, 1967)
  • Obrácení Ferdyše Pištory (TV film, 1967)
  • Ženitba (TV film, 1967)
  • Sňatky z rozumu (TV seriál, 1968)
  • Spravedlnost pro Selvina (TV film, 1968)
  • Tchyně (TV film, 1969)
  • Hříchy mládí (TV film, 1971)
  • Taková normální rodinka (TV seriál, 1971)
  • Jana Eyrová (1972)
  • Košilka (TV film, 1974)
  • Růžová sobota (TV film)
  • Vilém Rozkoč (TV film, 1975)
  • Muž na radnici (TV seriál 1976)
  • Uragán Donna (TV film, 1977)
  • Babička je ráda (TV film, 1978)
  • Nezralé maliny (TV film, 1980)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archivní katalog, matrika narozených farnosti Smíchov, 1903–1906. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online. 
  2. a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 484.
  3. Český film : herci a herečky III, s. 332.
  4. Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 194, ISBN 80-207-0419-1

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat