Georges Brassens
Georges Brassens (22. října 1921 Sète – 29. října 1981 Saint-Gély-du-Fesc) byl francouzský písničkář.
Georges Brassens | |
---|---|
Georges Brassens, 1964; foto: Erling Mandelmann | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Georges Charles Brassens |
Narození | 22. října 1921 Sète, Francie |
Úmrtí | 29. října 1981 Saint-Gély-du-Fesc, Francie |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Hřbitov Le Py |
Žánry | šanson |
Povolání | písničkář |
Nástroje | kytara, zpěv |
Aktivní roky | 1951–1981 |
Vydavatelé | Philips, Universal |
Ocenění | Cena Vincenta Scotta (1963) Velká cena poezie (1967) Premio Tenco |
Podpis | |
Web | [1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dílo
editovatGeorges Brassens napsal více než 200 písní. Asi 130 z nich je zaznamenáno v jeho vlastním provedení na sérii 14 dlouhohrajících alb. Dále zhudebňoval a interpretoval také starší francouzské básníky (např. F. Villona, P. Verlaina, V. Huga nebo L. Aragona), za jejichž přímého pokračovatele je považován.
Svými jízlivými texty napadal pokrytectví, upjatost a zpátečnictví francouzské společnosti. Jako člověk se sklonem k anarchistickému hnutí zvlášť s oblibou mířil proti násilí, institucionalizaci a vykonavatelům moci všeho druhu (církev, byrokracie, soud, tisk). Jeho kritika je však nepřímá, často využívá kontrastu, květnatého jazyka a černého humoru. Tak i písně zabývající se pochmurnými tématy vyznívají nakonec vesele.
Tomu napomáhá také jednoduchý, celkovou harmonii podpírající hudební doprovod (většinou pouze doprovodná kytara a kontrabas), převážně durové melodie a Brassensův vlastní přednes.
Brassensovo dílo se dodnes těší výjimečné popularitě. Již za své aktivní kariéry (50.–70. léta) přímo inspiroval celou generaci písničkářů a šansoniérů. Roku 1967 byl vyznamenán Velkou cenou Francouzské akademie za poezii.
Jsou mu věnovány desítky disertačních prací, po celém světě se stále dobře prodávají jeho nahrávky, stále se objevují nové a nové interpretace a – i přes mimořádnou obtížnost – existují překlady jeho písní do více než 20 jazyků.
U nás Brassense překládá a interpretuje především Jiří Dědeček. Věnoval mu EP Špatná pověst (1989), CD Žalozpěv pro lehký holky (1998) a výběr z textů Klejme píseň dokola (1988).
Literatura
editovat- BRASSENS, Georges. Klejme píseň dokola. Praha: Panton, 1988. 165 s. Přeložil, životopisem a předmluvou doplnil Jiří Dědeček. Obsahuje 50 vybraných textů v českém překladu..
- HAVRDOVÁ FATHI, Mai. Překlad a recepce francouzského šansonu. Praha, 2011. Diplomová práce. Karlova univerzita, Ústav translatologie. Vedoucí práce Jovanka Šotolová.
- KOPTA, Pavel. Lov motýlů. Francouzské šansony ve výběru, přebásnění a parafrázích Pavla Kopty. Praha: Odeon, 1980.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Georges Brassens na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Stránky věnované laické analýze Brassensových textů