Otevřít hlavní menu

Národní fronta Čechů a Slováků

koalice politických organizací v Československu

Národní fronta Čechů a Slováků bylo sdružení politických stran (později byly do něj přijaty i další organizace), které bylo založeno za účelem převzetí řízení státu po druhé světové válce. V podstatě se jednalo o nejdéle fungující politickou koalici na území Československa.

Národní fronta Čechů a Slováků
Emblem of the National Front of Czechs and Slovaks.svg
Sídlo Praha
Hlavní orgán Ústřední výbor NF
Přidružení
  • Národní fronta České socialistické republiky (1969–1990)
  • Národní fronta Slovenské socialistické republiky (1969–1990)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Exilová vládaEditovat

Ustanovení Národní fronty se datuje od moskevských porad v březnu 1945 při jednání o Košickém vládním programu. Již tehdy se tam ukázalo, že se Benešova exilová vláda neprosadí. Od začátku měla v Národní frontě značný vliv Komunistická strana Československa, která ji využila k usnadnění převzetí moci. Svou moc definitivně posílila 4./5. dubna 1945, kdy se prosadila vůči londýnskému Prozatímnímu státnímu zřízení a dohodla se i na vyhlášení Košického vládního programu.

Jejím předsedou byl Zdeněk Fierlinger (ČSSD) (viz První vláda Zdeňka Fierlingera) od 5. dubna 1945 do 6. listopadu 1945, kdy ji nahradila druhá Fierlingerova vláda.

Poválečná roleEditovat

Exilové vlády ČSR  
 
Propagační poutač národní fronty z roku 1947 (zleva symboly komunistů, lidovců, sociálních demokratů a národních socialistů)

Systém Národní fronty umožňoval kandidovat do voleb v roce 1946 pouze stranám sdruženým v této organizaci. Po volbách, které vyhrála KSČ, byly všechny strany Národní fronty přizvány k podílu na moci (tj. neexistovala žádná povolená opoziční strana).

 
Hlavní úkoly z návrhu volebního programu Národní fronty v hlavním městě Praze 1986-1990

Po únorovém puči 1948 se Národní fronta fakticky stala politickým instrumentem absolutní moci KSČ. Národní fronta byla tzv. obrozena od vedení demokratických stran, která poté působila v exilu. ČSSD byla sloučena s KSČ, ostatní strany byly zbaveny své původní úlohy – staly se pouhými přisluhovači KSČ. Do Národní fronty byly začleněny všechny veřejně působící společenské organizace. Do voleb vstupovala tzv. Jednotná kandidátka Národní fronty – NF jmenovala do každého volebního obvodu jednoho svého kandidáta, kterého pak voliči ve volbách buď potvrdili, nebo nepotvrdili. Pouze kandidát NF se mohl ucházet o mandát v zastupitelských sborech na všech úrovních státního aparátu (rozdíl mezi státní správou a samosprávou neexistoval).

Zákon č. 113/1967 Sb. měl umožnit volit ve volebních obvodech 4–8 poslanců. Tento systém však nebyl nikdy použit.

NF ukončila činnost 7. února 1990.

Seznam složek Národní fronty ČSSREditovat

Seznam složek Národní fronty České socialistické republikyEditovat

Seznam složek Národní fronty Slovenské socialistické republikyEditovat

Předsedové Národní frontyEditovat

LiteraturaEditovat

  • KAPLAN, Karel. Národní fronta 1948 - 1960. Praha: Academia, 2012. 912 s. ISBN 978-80-200-2074-1. 
  • Program prvé domácí vlády republiky, vlády Národní fronty Čechů a Slováků. Praha: Ministerstvo informací, 1945. 48 s. 

Externí odkazyEditovat