Unitární stát
Unitární stát (nebo jednotný stát) je ve státovědě označení pro stát s jednotnou soustavou státních orgánů, s jednotným právním řádem a nedělitelným územím. Jedná se o pojmový protiklad federace.[1][2]
Unitární povaha státu nevylučuje vnitřní decentralizaci (například existence krajů v České republice) ani územní autonomii jedné z částí (například postavení Skotska v rámci Spojeného království),[1] takový stát je pak označen jako unitární stát s místní autonomií. Vymezení pravomocí místních orgánů i autonomního území je stanoveno v ústavě a je zde uplatněn princip subsidiarity.[1]
Charakteristické prvky unitárního státu
editovat- nedílná státní suverenita – v mezinárodních vztazích je unitární stát reprezentován jen svými nejvyššími orgány, samosprávné a místní orgány se nepodílejí na výkonu pravomocí nejvyšších orgánů ani ve vnitrostátních otázkách
- územní svrchovanost – území státu je nedělitelné
- jednotný charakter právního řádu – vrchní orgány mají plnou kompetenci v zákonodárství, místní orgány mohou vytvářet normy jen na základě a v mezích zákona (často jako prováděcí či doplňkové normy), tzv. secundum et intra legem
- hierarchie státních orgánů – nejvyšší stupeň soustavy tvoří jediná soustava nejvyšších orgánů (zákonodárných, výkonných i soudních)
- jednotné státní občanství – v unitárním státě neexistuje možnost dvojího občanství (místní autonomní celky nemají vlastní občanství jako ve federaci)
Příklady unitárních států
editovat- Česká republika
Unitární povaha České republiky je vyjádřena hned v Čl. 1 Ústavy České republiky: „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát [...]“. Článek 11 pak zakotvuje nedělitelnost území: „Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“[3] Další články Ústavy a další zákony pak stanovují principy územního členění, hierarchie orgánů (existence pouze jednoho nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu).
Mapa
editovat
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c PAVLÍČEK, Václav. Ústavní právo a státověda, 1. díl Obecná státověda. [s.l.]: Linde Praha, 1998 (dotisk 2007). 368 s. ISBN 80-7201-141-3. Kapitola V. Struktura státu, s. 115 až 121.
- ↑ GRINC, Jaroslav. Právo pro politology. [s.l.]: Grada, 2010. 160 s. ISBN 80-247-2921-0. Kapitola 1. Stát.
- ↑ Ústavní zákon č. 1/1993 sb., Ústava České republiky. [cit. 2013-11-11]. Dostupné online.
