Další významy jsou uvedeny na stránce Autonomie (rozcestník).

Autonomní území nebo jen autonomie je územní celek, spravovaný odlišně a s vyšším rozsahem samosprávy. Autonomní územní je součástí unitárního státu a není subjektem federace, i když může být jejím předstupněm.

Právní rámec editovat

Autonomie je stav, kdy mají orgány některých administrativně-územních jednotek širší výkonné nebo zákonodárné pravomoci, než orgány ostatních územních jednotek na stejné hierarchické úrovni. Důvody k autonomii mohou být etnické, náboženské, prostorové (např. odlehlá území) nebo historické (tradiční územní jednotky). V těchto případech může být pro centrální orgány státu efektivnější předat dané autonomní jednotce řešení specifických otázek spjatých s její odlišností od zbytku státu, než je náročně zohledňovat v celostátním měřítku. Autonomie se nikdy nevztahuje na všechny sféry činnosti státu, ale zpravidla jen na řešení konkrétního výčtu otázek (např. kulturních, školských a jazykových záležitostí). Unitární státy, které mají na svém území autonomní útvary, se označují jako diferencované státy.[1] V jednom státě se může existovat více autonomních území s různým rozsahem autonomních pravomocí a působnosti, například silnější postavení Skotska než Walesu v Británii.

Příklady editovat

Příklady autonomních území:

V období 1920-1938 mělo Československo také své autonomní části Podkarpatská Rus[2] (fakticky až od 1938)[3] a Slovensko v období 1938–1939 a 1945–1968.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. FŇUKAL, Miloš. Politická geografie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-244-3901-3. 
  2. Ústavní zákon č. 121/1920 Sb., Ústavní listina Československé republiky. In: Sbírka zákonů. 1920, částka XXVI. PDF online. Dostupné online. [cit. 2022-04-27] § 3. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  3. Ústavní zákon č. 328/1938 Sb. z. a n., o autonomii Podkarpatské Rusi

Související články editovat

Externí odkazy editovat