Severní Irsko
Severní Irsko (anglicky Northern Ireland, irsky Tuaisceart Éireann) je součást Spojeného království. Rozkládá se v severovýchodní části ostrova Irsko, na jihu a západě hraničí s Irskou republikou. Má rozlohu 13 843 km² a čítá 1 759 500 obyvatel (2008), hlavním a největším městem je Belfast. Severní Irsko je tvořeno šesti z devíti hrabství historické provincie Ulster a je tak někdy označováno.
| Severní Irsko Northern Ireland Tuaisceart Éireann Norlin Airlann | |
| Geografie | |
|---|---|
|
| |
| Hlavní město | Belfast |
| Rozloha | 13 843 km² |
| Nejvyšší bod | Slieve Donard (849 m n. m.) |
| Časové pásmo | GMT +0 |
| Poloha | 54°41′ s. š., 6°45′ z. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 759 000 |
| Hustota zalidnění | 122 ob. / km² |
| Jazyk | angličtina, irština, ulsterská skotština |
| Národnostní složení | Irové, Angličané |
| Náboženství | protestantství, katolictví |
| Státní útvar | |
| Státní zřízení | konstituční monarchie |
| Vznik | 3. května 1921 () |
| Královna | Alžběta II. |
| První ministr | neobsazeno |
| Měna | libra šterlinků (GBP) |
| HDP/obyv. (PPP) | 19 603 USD |
| Mezinárodní identifikace | |
| Telefonní předvolba | +44 |
| Národní TLD | .uk |
DějinyEditovat
Stejně jako ostatní Irsko byla i tato oblast obývána od starověku Kelty. Ti se v 5. století začali stěhovat do severních oblastí Británie, kde založili svá království, která posléze ovládla celé dnešní území Skotska i další oblasti. V období 9.–11. století Irsko silně zpustošily vikinské nájezdy, ty ale na rozdíl od Anglie nikdy nepřešly v nějaké významné osídlení ostrova.
Od 12. století byla především oblast na severovýchodě ostrova pod vlivem Anglie, sem také od 16. století směřovala silná imigrace anglických, a především skotských presbyteriánů, kteří získali postupně ve čtyřech hrabstvích (Antrim, Armagh, Down a Londonderry) většinu a ve dvou dalších silnou menšinu (Tyrone a Fermanagh); pouze ve třech zbývajících hrabstvích provincie Ulster (Cavan, Donegal a Monaghan) měli nakonec většinu irští katolíci. Unionisté (tedy stoupenci unie s vlastní Británií) pak odmítali autonomii Irska, resp. jeho nezávislost, o níž usilovala většina Irů.
V roce 1922 bylo odmítnuto parlamentem (zřízeným roku 1919 pouze pro prvních šest hrabství) připojení k nově ustanovenému samostatnému Irsku. Severní Irsko tak zůstalo součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, což vláda Irska oficiálně nikdy neuznala (de facto roku 1985). Dodnes tu panuje složitá společenská situace, kterou eskalovaly militantní teroristické skupiny z obou táborů, a teprve roku 1994, resp. 1998 bylo podpisem Belfastské smlouvy vyhlášeno příměří (oběma stranami ovšem porušované) a probíhají další politická jednání.
Geografie a podnebíEditovat
Území Severního Irska bylo po většinu poslední doby ledové kryto ledovcem.
Jezero Lough Neagh je největším sladkovodním jezerem celého irského ostrova a Britských ostrovů vůbec. Jeho rozloha je 392 km². Druhý největší jezerní systém tvoří Horní a Dolní jezero Lough Erne v hrabství Fermanagh. Největším ostrovem Severního Irska je ostrov Rathlin u pobřeží hrabství Antrim. Zátoka Strangford Lough je největší zátokou Britských ostrovů a zaujímá plochu asi 150 km².
Pohoří Sperrin Mountains představuje významnou vrchovinu (pokračování Kaledonských hor) s rozsáhlými zásobami zlata, doplněnou žulovými Mourne Mountains a čedičovou plošinou Antrim. Žádné z těchto pohoří není dramaticky vysoké, nejvyšším bodem Severního Irska je Slieve Donard v pohoří Mournes, s výškou 848 m n. m. Vulkanická činnost, která vytvořila plošinu Antrim, zformovala také sloupy na pobřeží hrabství Antrim, které se nazývají Obrův chodník (Giant's Causeway).
Velmi úrodná oblast se nachází především kolem řek Bann, Foyle a Blackwater. Většina kopcovité oblasti je využívána pro pastevectví.
Údolí řeky Lagan dominuje Belfast, který spolu s okolím zahrnuje jednu třetinu populace severního Irska.
Celé Severní Irsko má mírné přímořské podnebí, které je vlhčí na západě, ačkoliv oblačnost je častá v celé oblasti. Počasí je nevyzpytatelné po celý rok. Vlhké klima a odlesňování v 16. a 17. století zanechaly Severní Irsko pokryté zelenou (konopnou) trávou.
Správní děleníEditovat
Severní Irsko se skládá ze šesti hrabství, ačkoliv pro správní účely se již nepoužívají:
- hrabství Antrim
- hrabství Armagh
- hrabství Down
- hrabství Fermanagh
- hrabství Londonderry (také nazývané jen „Derry“)
- hrabství Tyrone
V současné době se území Severního Irska dělí na 11 distriktů, které mají odlišné hranice než hrabství, dokonce i v případě, že jsou po hrabství pojmenované.
Městský status má v Severním Irsku 5 sídel:
- Armagh
- Belfast
- Londonderry (neoficiálně též „Derry“)
- Lisburn
- Newry
OdkazyEditovat
Související článkyEditovat
LiteraturaEditovat
- HOŠEK, Jiří. Jiná Británie. 1. vyd. Praha: Radioservis, 2018. 173 s. ISBN 978-80-87530-94-8.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Irsko na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Severní Irsko ve Wikislovníku- Průvodce Severním Irskem
