Severní průliv

Severní průliv nebo Severní kanál (anglicky North Channel, ir. a skot. Sruth na Maoile) je průliv mezi ostrovy Irsko a Velkou Británií. Tvoří hranici mezi Severním Irskem a Skotskem. Průliv spojuje Irské moře s Atlantským oceánem. Průliv začíná u ostrova Man a končí ústím do Hebridského moře.

Severní průliv
Severní průliv
Maximální hloubka 272 m
Šířka 40 km
Délka 170 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celek Atlantský oceán
Sousední celky Irské moře
Světadíl Evropa
Stát Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Mys Torr Head u Cushendunu v Severním Irsku, v pozadí silueta skotského poloostrova Mull of Kintyre

Jižní hranici průlivu tvoří spojnice Mull of Galloway a Ballyquintin Point. Severní hranice tvoří spojnice Portnahaven s Benbane Head. Nejužší část průlivu je mezi Mull of Kintyre a Torr Head. Nejhlubší místo je Beaufort's Dyke.

Dálkové plaváníEditovat

Severní průliv je výzvou pro dálkové plavce. Ačkoli překonávají podobnou vzdálenost jako u kanálu La Manche (kolem 40 km podle aktuálních vodních proudů), v případě Severního průlivu musejí po více než 10 hodin bez neoprenu čelit teplotě vody mezi 12 a 14 stupni (teplota kanálu La Manche je cca 19 stupňů). Situaci plavcům ztěžují mnohočetná požahání od medúz.

Severní průliv je proto považován za nejobtížnější přeplavbu ze série 7 průlivů zvané Oceans Seven. Oceans Seven je pro dálkové plavce obdobou horolezeckého projektu Koruna planety, která zahrnuje nejvyšší hory sedmi kontinentů.

Zatímco kanál La Manche již překonalo 1881 plavců,[1] Severní průliv pouze 81 (k r. 2020).[2] Jako první toho v roce 1947 dosáhl Angličan Tom Blower (15:26), první ženou byla v roce 1988 jeho krajanka Alison Streeter (9:53). Tento průliv překonali také dva Češi – v roce 2017 to byla Abhejali Bernardová (10:23), v roce 2018 Jaroslav Chytil (16:04).[3]

ReferenceEditovat