Velký irský hladomor

Velký hladomor nebo Velký hlad (angl. Great Famine, Great Potato Famine či Great Hunger, irsky An Gorta Mór či An Drochshaol[1]) je označení pro katastrofální hladomor, který postihl Irsko v letech 18451849. Jeho příčinou byla neúroda brambor, které tvořily primární zdroj potravy pro Iry, pokračující pro Irsko zničující britská ekonomická politika a neschopnost nebo neochota Velké Británie Irsku pomoci.[2] Příčinou neúrody bylo velmi vlhké počasí, které podpořilo masivní rozšíření houbových chorob brambor; hlavní roli zde sehrála plíseň bramborová (Phytophthora infestans) původem z Ameriky.[3] Jelikož oproti starším plodinám byly nově dovezené irské brambory vzájemně nepříliš geneticky odlišné, plíseň se rozšířila tak rapidně, že zničila většinu irských zdrojů obživy.[4] Analýza ostatků (zubů) ale ukázala, že vysoká úmrtnost mnohdy nebyla způsobena nedostatkem potravy jako takové (například z USA proudily do Irska dodávky kukuřice), ale nedostatkem přístupu k jídlu, respektive velmi malými porcemi, které chudí lidé dostávali za práci.[5]

Skica zachycující život Bridget O'Donnelové za Velkého irského hladomoru.

Pokles populaceEditovat

 
Pomník obětem hladomoru v irském Dublinu

Odhaduje se, že během hladomoru zemřelo něco mezi půl miliónem a jedním a půl miliónem lidí[6] (z více než 8 miliónové irské populace) a další dva milióny odešly z Irska hledat si obživu jinde ve světě (nejčastěji v USA, Velké Británii, Kanadě či Austrálii, viz též irská diaspora). V roce 1851 činil pokles dříve rychle rostoucí irské populace proti roku 1841 asi 20 %. Zničující efekt hladomoru na irskou populaci a hospodářství přetrvával dlouho poté, co se situace se zásobováním zlepšila (pokles obyvatelstva pokračoval z rozličných důvodů až do 20. století, kdy přesáhl 40 %).

Vztah Irů k Britskému impériuEditovat

 
Ruiny opuštěné vesnice na ostrově Acaill u západního pobřeží Irska

Hladomor též velice negativně ovlivnil již tak nedobrý vztah Irů k Angličanům a Britskému impériu.[7] Irové Angličanům vyčítali především malou snahu Irsku pomoci, výběrovost jejich pomoci (směřovala hlavně do oblastí s vysokým podílem anglického obyvatelstva) a neochotu změnit zákony a obchodní pravidla, která ještě zvýrazňovala dopad katastrofy. Někteří mají dokonce názor, že to byla britská genocida.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. COOGAN, Tim Pat. Ierland since the rising. London: [s.n.], 1966. ISBN 978-0837185606. 
  2. GREEN, E. R. R. Dějiny Irska. 3.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-179-8. S. 190–198. 
  3. http://phys.org/news/2016-12-evidence-movement-potato-famine-pathogen.html - Study provides evidence on movement of potato famine pathogen
  4. KLEISNER, Karel. Biologie ve službách zjevu: K teoreticko-biologickým myšlenkách Adolfa Portmanna. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. 250 s. ISBN 978-80-86818-64-1. 
  5. Teeth offer vital clues about diet during the Great Irish Famine. phys.org [online]. 2019-09-09 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MORGAN, Kenneth O. The Oxford Illustrated History of BRITAIN. New York: OXFORD UNIVERSITY PRESS, 2009. 683 s. ISBN 978-0-19-954475-2. S. 425. 
  7. Emigrace v evropském provedení. Iry vyhnal do světa hladomor a strach. iDNES.cz [online]. 9. října 2018. Dostupné online. 
  8. https://www.irishcentral.com/news/irish-famine-genocide-british - Famine movie on its way but was it genocide by the British?

LiteraturaEditovat

Paul Johnson: Dějiny anglického národa (ISBN 80-85336-36-7), str. 271

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat