Gabon (dříve také Gabun)[2], oficiálně Republika Gabon (francouzsky République gabonaise) je stát na západním pobřeží Afriky. V roce 2009 zde žilo téměř 1 500 000 obyvatel. Na severozápadě sousedí s Rovníkovou Guineou (322 km), na severu s Kamerunem (279 km) a na západě Republikou Kongo (1523 km). Nezávislost na Francii získal v roce 1960.

Gabonská republika
République gabonaise
vlajka Gabonu
vlajka
znak Gabonu
znak
Hymna: La Concorde
Geografie

Gabon (orthographic projection).svg Poloha Gabonu

Hlavní město: Libreville
Rozloha: 267 667 km² (76. na světě)
z toho 4 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mont Bengoué (1070 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 0°41′0″ j. š., 11°30′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 389 201 (149. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 5 ob. / km² (219. na světě)
HDI: 0,729 (střední) (107. na světě, 2007)
Jazyk: francouzština (úřední), fang, myene, nzebi, bapounou/eschira, bandjabi
Náboženství: křesťané 55 %–75 %, animisté, muslimové méně než 1 %
Státní útvar
Státní zřízení: prezidentská republika
Hlava státu: prezident Ali Bongo Ondimba
Hlava vlády: premiér Emmanuel Issoze-Ngondet
Měna: CFA frank (XAF)
HDP/obyv. (PPP): 20 081[1] USD (61. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 266 GAB GA
MPZ: G
Telefonní předvolba: +241
Národní TLD: .ga
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Obsah

HistorieEditovat

Předtím, než sem roku 1471 začali připlouvat Portugalci, zde bylo několik malých kmenových států. Portugalci byli postupně následováni dalšími Evropany. Ti bohatli z obchodu s otroky, slonovinou a vzácnými druhy dřeva. Od třicátých let 19. století se Gabon postupně stával francouzskou kolonií . Francouzi jej v roce 1886 přičlenili k Francouzskému Kongu, v roce 1910 ho přičlenili k rozsáhlým oblastem Francouzské rovníkové Afriky. V roce 1849 osvobození otroci založili na pobřeží malou osadu Libreville, tato osada se brzy stala cílem misionářů. V srpnu 1960 země vyhlásila nezávislost.

Moderní dějinyEditovat

 
Mapa Gabonu

Poté, co 17. srpna 1960 Gabon získal nezávislost, se do čela země postavil Léon M’Ba, opírající se mocensky o synkretickou náboženskou sektu Bwiti,[3] jejíž členové pocházeli především z nejpočetnějšího etnika Fang[4] Přes určitou dominanci Fangů (tvoří kolem třetiny obyvatelstva), nebyl etnický rozpor v Gabonu nikdy zvláště závažný. Přispívá k tomu skutečnost, že v Gabonu, více než v jiných afrických zemích, jsou hranice etnických skupin velmi neostré.[5] Zvláště oblast jižního Gabonu byla v koloniálním období velmi málo zasažena jinak obecným posilováním významu etnické identifikace.[6] Struktura identit je tak v Gabonu do značné míry blízká předkoloniálnímu stavu. V roce 1964 došlo v Gabonu k puči, který svrhl M’Bu, avšak s pomocí francouzských jednotek se podařilo obnovit předcházející režim. Francouzský zásah přišel o 24 hodin dříve, než o to M’Ba oficiálně požádal. Na zásahu se podílel francouzský kontingent trvale přítomný v Gabonu (sídlila zde část z 13 000 francouzských vojáků rozmístěných v době studené války v Africe).[7] Poté, co M’Ba zemřel v listopadu 1967 v úřadě, nahradil jej plynule viceprezident Albert-Bernard Bongo. Bongův režim jedné strany (Gabonské demokratické strany – PDG; Parti démocratique gabonais) se dá označit za pragmatický a administrativně-hegemonický.[8] Na rozdíl od většiny afrických států neexperimentoval se socialismem či marxismem a uplatňoval relativně liberální ekonomický systém v podobě státního kapitalismu,[9] který do země přilákal zahraniční kapitál. Vzhledem k rozsáhlým nalezištím ropy Gabon v roce 1975 vstoupil do OPEC[10] a v 70. letech zažíval značný ekonomický růst. Přestože se Bongův režim v posledních letech formálně liberalizoval, zůstává pseudodemokratickým a politické směřování země je pevně v Bongových rukou. Své postavení si udržuje především obratným rozdělováním opozice a častou kooptací jejích části do neopatrimoniálního systému.

GeografieEditovat

 
Topografie

Gabon leží na západním pobřeží Afriky u Guinejského zálivu, jednoho z největších zálivů světa. Ze severu sousedí s Rovníkovou Guineou a Kamerunem, na východě a jihu s Republikou Kongo, s níž má nejdelší hranici. 240 km západně od pobřeží leží Svatý Tomáš a Princův ostrov.

Země se rozkládá po obou stranách rovníku. Pobřežní nížina proniká daleko do vnitrozemí, protéká jí 1 200 km dlouhá řeka Ogooué. Její údolí rozděluje plošina na severní a jižní část. Na severu se rozkládá vysočina Monts de Cristal. Na jihu se nachází pohoří Chaillu. V zemi jsou tři krasové oblasti se stovkami jeskyní, z nichž mnohé ještě nebyly prozkoumány. Deštný prales pokrývá 85 % rozlohy země. Na východĕ se nachází nejvyšší hora země Mont Bengoué s nadmořskou výškou 1 070 m n. m.

Podnebí, flóra a faunaEditovat

Podnebí Gabonu je rovníkové a velmi vlhké. Na rozsáhlých územích se rozkládají porosty tropických deštných lesů. Na území Gabonu rostou především ebenovníky, mahagonovníky, máslovníky a rafie, po kterých se pnou různé liány a epifyty. V lesích žije velký počet druhů hmyzu, zmije, krajty, dikobrazi, paviáni a lemuři. Žijí zde ale i ohrožené gorily. Žije zde několik stovek druhů ptáků, např. mnozí papoušci. Na březích řek odpočívají hroši a krokodýli, v hustých travnatých porostech pobíhají antilopy.

Politický systémEditovat

Přehled nejvyšších představitelů státuEditovat

  • 17. 8. 1960 – 21. 2. 1961 – Gabriel Léon M'ba – hlava státu; BDG
  • 21. 2. 1961 – 17. 2. 1964 – Gabriel Léon M'ba – prezident; BDG
  • 17. 2. 1964 – 18. 2. 1964 – Daniel Mbene, Valère Essone, Jacques Mombo, Daniel Mbo Edou – Revoluční výbor
  • 18. 2. 1964 – 19. 2. 1964 – Jean-Hilaire Aubame – hlava prozatímní vlády; voj.
  • 19. 2. 1964 – 28. 11. 1967 – Gabriel Léon M'ba – prezident; BDG
  • 28. 11. 1967 – 8. 6. 2009 – Albert-Bernard Bongo (Omar Bongo, Omar Bongo Ondimba) – prezident; BDG, PDG
  • 6. 5. 2009 – 8. 6. 2009 – Didjob Divungi Di Ndinge – úřadující prezident pro O. Bonga Ondimbu; ADERE
  • 10. 6. 2009 – 16. 10. 2009 – Rose Francine Rogombéová – prozatímní prezidentka; PDG
  • od 16. 10. 2009 – Ali Bongo Ondimba – prezident; PDG

Administrativní děleníEditovat

 
Gabonské provincie
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Gabonu.

Gabon se dělí do 9 provincií, které se dále dělí do 50 departmentů.

Členství v CEMACEditovat

Gabon je členskou zemí organizace CEMAC (Communauté économique et monétaire de l'Afrique centrale), která sdružuje kromě Gabonu i Konžskou republiku, Rovníkovou Guineu, Kamerun, Středoafrickou republiku a Čad. Jedná se o měnovou unii spojenou s regionální spoluprací. V roce 2013 byl předložen návrh o volném pohybu osob v rámci všech členů CEMAC. Návrh byl však vetován Rovníkovou Guineou[11].

EkonomikaEditovat

Zemědělství v Gabonu je velmi málo rozvinuté, orná půda zaujímá pouze 1,1 % rozlohy země, chov dobytka omezuje výskyt mouchy tse-tse. Část potravin se proto musí dovážet. Pro tuto zemi je důležitý zejména průmysl. Velký význam pro tamní hospodářství má těžba ropy. Ta zde byla objevena v roce 1956. Zejména díky jejímu vývozu patří Gabon k nejbohatším zemím Afriky (HDP činilo v roce 2013 11 571,08 USD). I přesto žije většina obyvatel Gabonu v chudobě, třetina dospělé populace je negramotná. Kromě těžby a zpracování ropy se ve vnitrozemí těží železné a manganové rudy, určité příjmy plynou Gabonu i z těžby dřeva.

ZaměstnanostEditovat

Ačkoliv těžba ropy představuje více než 60% příjmů do státního rozpočtu, pouze 5% celkové pracovně schopné populace je zaměstnáno v této oblasti[12]. Podle stejné zprávy nezaměstnanost v zemi dosahuje 20%. Podle jiné zprávy se výroba ropy snížila o 45% od poloviny devadesátých let minulého století[13].

Zemědělství v GabonuEditovat

Zbývajících 95 % práceschopné populace pracuje v primárním sektoru, v těžbě dřeva nebo zemědělství[14]. Zemědělství tvoří jednu dvacetinu příjmů státu. Hlavní zemědělské produkty jsou maniok, banány plantain, podzemnice olejná, kolokázie jedlá, jam, povijnice batátová a kukuřice. Dříve se v Gabonu ve větší míře pěstovala káva i kakaové boby. Nové projekty zaměřené na diverzifikaci gabonské ekonomiky cílí na spolupráci státu a zahraničních investorů, jak je tomu v případě pěstování olejné palmy u Kanga (Olam Gabon)[15].

DopravaEditovat

 
Letiště v Port-Gentil
 
Železnice v Gabonu

První železnice v délce 332 km byla vybudována v letech 1974–1983 mezi přístavem Owendo a vnitrozemským městem Booué. Dalších 357 km bylo postaveno mezi Booué a Franceville v jihovýchodní části země. Třetí etapy výstavby železniční sítě je plánována z Booué do města Belinga na severovýchodě. Výstavba byla důležitá pro přepravu železné rudy, manganu a pro zpracování dřeva z pralesů. Železnice má standardní rozchod 1 435 mm. Sousední Kamerun a Republika Kongo má rozchod užší.

Železnice mezi Owendo a Ndjolé vede podél řeky Ogooué. Mezi nejzajímavější stavby na trati patří 286 metrů dlouhý tunel Juckville u města Lopé. V roce 1999 byla železnice privatizována a uvažuje se o jejím protažení do hlavního města Republiky Kongo Brazzaville. V roce 2006 za podíl na těžbě rudy zavázala Čína na rekonstrukci části železniční sítě.

V roce 2002 bylo v zemi 8 454 km silnic, z toho 838 km se zpevněným povrchem a 30 km rychlostních silnic. Roku 1995 bylo v Gabonu 23 000 osobních automobilů.

Námořní přístav Port-Gentil slouží k vývozu ropy a dovozu důlního zařízení. V roce 1974 byl otevřen další přístav v Owendu při ústí řeky Ogooue. Gabon vlastní dvě obchodní lodě. Z řek je splavných asi 1 600 km, z toho 300 km na největší řece Ogooue. V roce 2004 bylo v Gabonu je 56 letišť, z toho 11 se zpevněným povrchem a tři s mezinárodním provozem: Libreville, Port-Gentil a Franceville. Za rok bylo přepraveno kolem 386 000 cestujících.

ObyvatelstvoEditovat

Populace Gabonu se odhaduje na 1 545 255 obyvatel. Území patří mezi nejřidčeji osídlení v Africe. Naprostá většina obyvatel jsou Bantuové, ale žije zde i nejméně 40 dalších etnických skupin s vlastním jazykem a kulturou. Mísení mezi etniky je běžné a snižuje etnické napětí. Jednotícím prvkem je francouzština, jazyk bývalé koloniální mocnosti. Žije zde také více než 10 000 Francouzů. Největší a hlavní město Libreville má asi 591 000 obyvatel, Port-Gentil 111 000 obyvatel, Masuku 44 000 obyvatel.

Podle odhadů ovládá francouzštinu 80 % obyvatel, v hlavním městě má 30 % obyvatel francouzštinu jako mateřský jazyk. 32 % obyvatel země mluví jazykem fang, který patří mezi bantuské jazyky. V roce 2012 bylo zvažováno zavedení angličtiny jako druhého úředního jazyka.

NáboženstvíEditovat

Dnes se 55–75 % obyvatelstva hlásí ke křesťanství, které je ale silně ovlivňováno místními tradicemi a rituály. 25–44 % populace tvoří animisté. Zbývající 1 % tvoří muslimové. Křesťanem byl i bývalý prezident republiky el-Hadž Omar Bongo Ondimba, v roce 1973 však konvertoval k islámu. Ústava zaručuje svobodu náboženského vyznání a vláda toto právo v praxi respektuje. V Gabonu jsou aktivní zahraniční misionáři. Ve městě Lambaréné je nemocnice, ve které misijně působil nositel Nobelovy ceny za mír Albert Schweitzer v letech 1913–1965. V roce 1968 byla z Československa podniknuta Expedice Lambaréné, díky které sem byly dopraveny léky a zdravotnický materiál.[16] Podobná expedice byla z Prahy vypravena i v roce 1988.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Malá československá encyklopedie. II. svazek D - CH. 1. vyd. Praha: Encyklopedický institut ČSAV 1985. s. 552. bez ISBN
  3. Vliv nejrůznějších náboženských (animisticko-křesťanských) sekt na politiku, především v období těsně předcházejícím získání nezávislosti, byl velký v celé oblasti dolního toku řeky Kongo (obě Konga, Gabon, Kamerun). Zároveň typickým jevem byla úzká propojenost mezi členstvím v jednotlivých sektách a příslušností k určitým etnikům. Jinými slovy, existovaly zde navzájem se posilující náboženský a etnický rozpor.
  4. Le Vine, Victor T. Politics in Francophone Africa. London: Lynne Rienner Publishers, 2004. ISBN 1-58826-249-9. Str. 187.
  5. U.S. Department of State, Bureau of African Affaires, Background Note: Gabon, January 2006,[1], 29.3.2006
  6. Forrest, Joshua B. Subnationalism in Africa: Ethnicity, Alliances, and Politics. London: Lynne Rienner Publishers, Inc., 2004. ISBN 1-58826-227-8. Str. 29.
  7. Thomson, Alex. An Introduction to African Politics. Abingdon, Oxon: Routledge, 2004. ISBN 0-415-28262-4. Str. 157.
  8. Chazan, Naomi et al. Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, Colorado: Lynne Rienner, 1999. ISBN 0-333-69475-9. Str. 144.
  9. Thomson, Alex. An Introduction to African Politics. Abingdon, Oxon: Routledge, 2004. ISBN 0-415-28262-4. Str. 43.
  10. Chazan, Naomi et al. Politics and Society in Contemporary Africa. Boulder, Colorado: Lynne Rienner, 1999. ISBN 0-333-69475-9. Str. 392.
  11. BATASSI, Pierre Eric Mbog. CEMAC : la Guinée Equatoriale rejette le projet de la libre circulation. www.afrik.com [online]. [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 
  12. Gabon’s Unemployment Conundrum: Why Economic Growth is not Leading to More Jobs [online]. [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Gabon - Production de pétrole brut. fr.tradingeconomics.com [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné online. 
  14. L'agriculture | Gabon des services. www.gabon-services.com [online]. [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. 
  15. Gabon : Olam inaugure son usine de transformation d'huile de palme - JeuneAfrique.com [online]. 2015-08-18 [cit. 2016-09-25]. Dostupné online. (francouzsky) 
  16. BOROVIČKA, MIchael. Expedice Lambaréné. Lidé a země [online]. 2010-09-02 [cit. 2015-07-05]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat

  • Gabon (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Gabon [online]. U.S. Department of State, 2011-06-28 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Gabon [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: Gabon [online]. Businessinfo.cz, 2011-06- [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (česky) 
  • GARDINIER, David E, a kol. Gabon [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)