Moucha tse-tse

rod hmyzu

Moucha tse-tse (Glossina) či také bodalka nebo bodavka[1] je rod dvoukřídlého hmyzu, známý jako přenašeč spavé nemoci (původcem je Trypanosoma gambiense) a dobytčí nemoci nagana. Je známo kolem 31 druhů, ty se dělí do tří podrodů a většina bodalek žije v rovníkové Africe.[2]

Jak číst taxoboxMoucha tse-tse
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řáddvoukřídlí (Diptera)
Čeleďbodalkovití (Glossinidae)
Theobald, 1903
Rodbodalka (Glossina)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životní cyklusEditovat

Dospělé mouchy sají krev na velkých kopytnících, ale i na ostatních savcích, a to pomocí silného bodákovitého sosáku. V horkých dnech jsou nejaktivnější. Za život saje obvykle moucha tse-tse několikrát. Po kopulaci se samcem se oplodněné vajíčko vyvíjí v její děloze až do třetího stadia larvy, přičemž se vyživuje bílkovinnou hmotou mlékovité konzistence (tzv. adenotrofní viviparie). Po nakladení se larvy rychle zahrabou do půdy a dokončí vývin.[2]

PodrodyEditovat

Velmi často se mouchy tse-tse dělí na tři podrody:[2]

  • podrod Glossina čili „morsitans“ – nejrozšířenější, tzv. glosiny savan
  • podrod Nemorhina čili „palpalis“ – tzv. říční glosiny
  • podrod Austenina čili „fusca“ – tzv. glosiny lesů

Symbiotické bakterieEditovat

V mouše tse-tse byly popsány nejméně tři symbiotické druhy bakterií[3]: obligátní endosymbiont Wigglesworthia glossinidia[4], parazitická Wolbachie[5] a fakultativní komenzální Sodalis glossinidius[6]. Moucha tse-tse je závislá na bakterii Wigglesworthia glossinidia, která jí dodává vitamíny chybějící v nasáté krvi. Wolbachia je schopná manipulovat životaschopností potomstva mouchy skrze mechanizmus cytoplazmatické inkompatibility. Bakterie Sodalis glossinidius vykazuje známky evolučně mladé symbiozy.

ReferenceEditovat

  1. FÖRSTL, Miroslav. BioLib - Glossina (bodavka) [online]. Dostupné online. 
  2. a b c VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. (Vyd. 1). ISBN 978-80-7387-008-9. S. 318. 
  3. ZAIDMAN-RÉMY, Anna; VIGNERON, Aurélien; WEISS, Brian L. What can a weevil teach a fly, and reciprocally? Interaction of host immune systems with endosymbionts in Glossina and Sitophilus. BMC Microbiology. 2018-11, roč. 18, čís. S1, s. 150. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1471-2180. DOI 10.1186/s12866-018-1278-5. PMID 30470176. (anglicky) 
  4. CHEN, Xiaoai; LI, Song; AKSOY, Serap. Concordant Evolution of a Symbiont with Its Host Insect Species: Molecular Phylogeny of Genus Glossina and Its Bacteriome-Associated Endosymbiont, Wigglesworthia glossinidia. Journal of Molecular Evolution. 1999-01, roč. 48, čís. 1, s. 49–58. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0022-2844. DOI 10.1007/PL00006444. (anglicky) 
  5. DOUDOUMIS, Vangelis; ALAM, Uzma; AKSOY, Emre. Tsetse-Wolbachia symbiosis: Comes of age and has great potential for pest and disease control. Journal of Invertebrate Pathology. 2013-03, roč. 112, s. S94–S103. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. DOI 10.1016/j.jip.2012.05.010. PMID 22835476. (anglicky) 
  6. TOH, H. Massive genome erosion and functional adaptations provide insights into the symbiotic lifestyle of Sodalis glossinidius in the tsetse host. Genome Research. 2005-12-19, roč. 16, čís. 2, s. 149–156. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1088-9051. DOI 10.1101/gr.4106106. PMID 16365377. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat