Wikipedie

Sodalis

rod bakterií
Možná hledáte: Sodalis (motolice), rod ploštěnců z čeledi Echinostomatidae.

Sodalis je rod bakterií z čeledi Pectobacteriaceae. Tento rod obsahuje několik zástupců hmyzích endosymbiontů a také volně žijící skupinu. Je studován kvůli své symbioze s medicínsky významným přenašečem patogenů mouchou tse-tse. Pro evoluční biology je symbióza bakterie Sodalis a hmyzu významná díky svému evolučně nedávnému vzniku.

Jak číst taxoboxSodalis
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
ŘíšeBacteria
KmenProteobacteria
TřídaGammaproteobacteria
ŘádEnterobacterales
ČeleďPectobacteriaceae
RodSodalis
Dale and Maudlin 1999
Druhy
  • Sodalis glossinidius
  • Candidatus Sodalis melophagi
  • Candidatus Sodalis pierantonius
  • Sodalis praecaptivus
  • Sodalis ligni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt a vlastnosti

editovat

Výskyt bakterie Sodalis byl popsán v mouše ptakotrudce (Craterina melbae, Dvoukřídlí)[1], v ploštici (Cantao ocellatus, Polokřídlí)[2], v péřovce (Columbicola columbae, Phthiraptera)[3] a v dalších ektoparazitech vodních savců (Proechinophthirus fluctus, Phthiraptera).[4]

Samostatný druh Candidatus Sodalis melophagi byl popsán v kloši (Melophagus ovinus, Dvoukřídlí).[5]

Druh Candidatus Sodalis pierantonius str. SOPE známý jako endosymbiont nosatce (Sitophilus oryzae, Brouci) vyvíjejícího se v rýžových zrnech je schopný svému hostiteli dodávat vitamíny.[6]

Dalším druhem je Sodalis glossinidius, který byl nalezen v hemolymfě mouchy tse-tse (Glossina morsitans).[7] Ukázalo se, že symbióza mezi bakterií a mouchou vznikla v evoluci teprve nedávno. Sodalis glossinidius má oproti jiným endosymbiontům velký genom a řadu pseudogenů, které jsou však stále aktivní i v kultuře bez hostitelských buněk.[8] Pokud se moucha tse-tse laboratorně zbaví endosymbiontů, je možné ji znovu naočkovat bakterií Sodalis.[9] To naznačuje, že by mohla být tato bakterie využita v biologickém boji s mouchou tse-tse, která přenáší spavou nemoc.

Dalším zástupcem je Sodalis pierantonius[10], který byl náhodou popsán z infekcí postižené tkáně na lidské ruce.[11] Jedná se o volně žijícího zástupce. V porovnání se svými symbiotickými příbuznými má větší genom a méně mobilních elementů.[12] Přesto je Sodalis pierantonius schopný infikovat nosatce[13] a mouchy tse-tse[14]. V počátku infekce utlumuje svoji virulenci skrze mechanismus quorum sensing, kdy se jednotlivé geny zapínají a vypínají podle množství bakteriálních buněk. Díky tomu hmyzí hostitel přežije počáteční infekci a Sodalis pierantonius v něm přetrvává ve formě benigní infekce. Tento postup mohl sehrát roli v evoluci při vzniku bakteriální endosymbiózy celé skupiny Sodalis.

Volně žijící druhy

editovat

Bakterie Sodalis byla identifikovaná také jako volně žijící bez vazby na hmyz.

Druh Sodalis praecaptivus, byl izolován z ruky poraněné větví stromu.[15]

Druh Sodalis ligni se vyskytuje v odumřelém a rozkládajícím se dřevě různých druhů stromů.[16] S. ligni na rozdíl od ostatních druhů obsahuje geny pro fixaci dusíku. Obohacení odumřelého dřeva dusíkem může být důležité pro ostatní saprotrofy.[17]

Volně žijící druhy Sodalis se oproti endosymbiontům vyznačují většími genomy, delšími geny a menším množstvím pseudogenů.

V populární literatuře

editovat

Bakterii Sodalis je věnována kapitola v knize Obsahuji davy[18] od autora Eda Yonga.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ NOVÁKOVÁ, Eva; HYPŠA, Václav. A new Sodalis lineage from bloodsucking fly Craterina melbae (Diptera, Hippoboscoidea) originated independently of the tsetse flies symbiont Sodalis glossinidius. FEMS Microbiology Letters. 2007-04, roč. 269, čís. 1, s. 131–135. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. DOI 10.1111/j.1574-6968.2006.00620.x. (anglicky) 
  2. ↑ KAIWA, Nahomi; HOSOKAWA, Takahiro; KIKUCHI, Yoshitomo. Primary Gut Symbiont and Secondary, Sodalis-Allied Symbiont of the Scutellerid Stinkbug Cantao ocellatus. Applied and Environmental Microbiology. 2010-06-01, roč. 76, čís. 11, s. 3486–3494. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0099-2240. DOI 10.1128/AEM.00421-10. PMID 20400564. (anglicky) 
  3. ↑ FUKATSU, Takema; KOGA, Ryuichi; SMITH, Wendy A. Bacterial Endosymbiont of the Slender Pigeon Louse, Columbicola columbae, Allied to Endosymbionts of Grain Weevils and Tsetse Flies. Applied and Environmental Microbiology. 2007-10-15, roč. 73, čís. 20, s. 6660–6668. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0099-2240. DOI 10.1128/AEM.01131-07. PMID 17766458. (anglicky) 
  4. ↑ BOYD, Bret M.; ALLEN, Julie M.; KOGA, Ryuichi. Two Bacterial Genera, Sodalis and Rickettsia, Associated with the Seal Louse Proechinophthirus fluctus (Phthiraptera: Anoplura). Applied and Environmental Microbiology. 2016-06-01, roč. 82, čís. 11, s. 3185–3197. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0099-2240. DOI 10.1128/AEM.00282-16. PMID 26994086. (anglicky) 
  5. ↑ CHRUDIMSKÝ, Tomáš; HUSNÍK, Filip; NOVÁKOVÁ, Eva. Candidatus Sodalis melophagi sp. nov.: Phylogenetically Independent Comparative Model to the Tsetse Fly Symbiont Sodalis glossinidius. PLoS ONE. 2012-07-17, roč. 7, čís. 7, s. e40354. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0040354. PMID 22815743. (anglicky) 
  6. ↑ HEDDI, A.; GRENIER, A.-M.; KHATCHADOURIAN, C. Four intracellular genomes direct weevil biology: Nuclear, mitochondrial, principal endosymbiont, and Wolbachia. Proceedings of the National Academy of Sciences. 1999-06-08, roč. 96, čís. 12, s. 6814–6819. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.96.12.6814. PMID 10359795. (anglicky) 
  7. ↑ DALE, Colin; MAUDLIN, Ian. Sodalis gen. nov. and Sodalis glossinidius sp. nov., a microaerophilic secondary endosymbiont of the tsetse fly Glossina morsitans morsitans. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology,. 1999, roč. 49, čís. 1, s. 267–275. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1466-5026. DOI 10.1099/00207713-49-1-267. 
  8. ↑ GOODHEAD, Ian; BLOW, Frances; BROWNRIDGE, Philip. Large-scale and significant expression from pseudogenes in Sodalis glossinidius – a facultative bacterial endosymbiont. Microbial Genomics. 2020-01-01, roč. 6, čís. 1. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 2057-5858. DOI 10.1099/mgen.0.000285. PMID 31922467. (anglicky) 
  9. ↑ WEISS, Brian L. ; MOUCHOTTE, Rosa; RIO, Rita V. M. Interspecific Transfer of Bacterial Endosymbionts between Tsetse Fly Species: Infection Establishment and Effect on Host Fitness. Applied and Environmental Microbiology. 2006-11, roč. 72, čís. 11, s. 7013–7021. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 0099-2240. DOI 10.1128/AEM.01507-06. PMID 16950907. (anglicky) 
  10. ↑ CHARI, Abhishek; OAKESON, Kelly F.; ENOMOTO, Shinichiro. Phenotypic characterization of Sodalis praecaptivus sp. nov., a close non-insect-associated member of the Sodalis-allied lineage of insect endosymbionts. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology. 2015-05-01, roč. 65, čís. Pt_5, s. 1400–1405. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1466-5026. DOI 10.1099/ijs.0.000091. PMID 25782768. (anglicky) 
  11. ↑ CLAYTON, Adam L.; OAKESON, Kelly F.; GUTIN, Maria. A Novel Human-Infection-Derived Bacterium Provides Insights into the Evolutionary Origins of Mutualistic Insect–Bacterial Symbioses. PLoS Genetics. 2012-11-15, roč. 8, čís. 11, s. e1002990. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1553-7404. DOI 10.1371/journal.pgen.1002990. PMID 23166503. (anglicky) 
  12. ↑ OAKESON, Kelly F.; GIL, Rosario; CLAYTON, Adam L. Genome Degeneration and Adaptation in a Nascent Stage of Symbiosis. Genome Biology and Evolution. 2014-01, roč. 6, čís. 1, s. 76–93. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1759-6653. DOI 10.1093/gbe/evt210. PMID 24407854. (anglicky) 
  13. ↑ ENOMOTO, Shinichiro; CHARI, Abhishek; CLAYTON, Adam Larsen. Quorum Sensing Attenuates Virulence in Sodalis praecaptivus. Cell Host & Microbe. 2017-05, roč. 21, čís. 5, s. 629–636.e5. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. DOI 10.1016/j.chom.2017.04.003. PMID 28494244. (anglicky) 
  14. ↑ MEDINA MUNOZ, Miguel; SPENCER, Noah; ENOMOTO, Shinichiro. Quorum sensing sets the stage for the establishment and vertical transmission of Sodalis praecaptivus in tsetse flies. PLOS Genetics. 2020-08-14, roč. 16, čís. 8, s. e1008992. Dostupné online [cit. 2021-01-09]. ISSN 1553-7404. DOI 10.1371/journal.pgen.1008992. PMID 32797092. (anglicky) 
  15. ↑ CHARI, Abhishek; OAKESON, Kelly F.; ENOMOTO, Shinichiro. Phenotypic characterization of Sodalis praecaptivus sp. nov., a close non-insect-associated member of the Sodalis-allied lineage of insect endosymbionts. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology. 2015-05-01, roč. 65, čís. Pt_5, s. 1400–1405. Dostupné online [cit. 2021-06-14]. ISSN 1466-5026. DOI 10.1099/ijs.0.000091. PMID 25782768. (anglicky) 
  16. ↑ TLÁSKAL, Vojtěch; PYLRO, Victor Satler; ŽIFČÁKOVÁ, Lucia. Ecological Divergence Within the Enterobacterial Genus Sodalis: From Insect Symbionts to Inhabitants of Decomposing Deadwood. Frontiers in Microbiology. 2021-06-11, roč. 12, s. 668644. Dostupné online [cit. 2021-06-14]. ISSN 1664-302X. DOI 10.3389/fmicb.2021.668644. 
  17. ↑ TLÁSKAL, Vojtěch; BRABCOVÁ, Vendula; VĚTROVSKÝ, Tomáš. Complementary Roles of Wood-Inhabiting Fungi and Bacteria Facilitate Deadwood Decomposition. mSystems. 2021-02-23, roč. 6, čís. 1. Dostupné online [cit. 2021-06-14]. ISSN 2379-5077. DOI 10.1128/mSystems.01078-20. PMID 33436515. (anglicky) 
  18. ↑ YONG, ED, 1981-. Obsahuji davy : o mikrobech v nás, kolem nás a o jejich fascinujícím vlivu na náš život. Vydání první. vyd. V Brně: [s.n.] 419 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7555-027-9, ISBN 80-7555-027-7. OCLC 993640813 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sodalis&oldid=21726484“