Otevřít hlavní menu
Žížala obecná, známý saprofág (konkrétně detritofág)

Saprofág (také saprotrof, saprob) je heterotrofní organismus (především živočich či houba, jiné skupiny se označují spíše jako rozkladači), který – na rozdíl od predátorů – získává energii z organických látek odumřelých organismů nebo jejich částí. Takový způsob alespoň částečné výživy se někdy česky nazývá hniložijnost či saprotrofie. Saprofágové se považují za konzumenty a za rozkladače (dekompozitory), na rozdíl od zelených producentů s fotosyntetickými barvivy.

SaprofytEditovat

Zastaralým termínem saprofyt se dříve označovaly některé nezelené vyšší rostliny (např. hnilák smrkový, hlístník hnízdák, různé orchideje), o kterých se myslelo, že se vyživují z odumřelých organických látek (viz též epifyty). Výraz se používal všeobecně i pro houby a některé bakterie. Dnes se jedná o zastaralý termín [1], protože se zjistilo, že se zmíněné vyšší rostliny vyživují díky zvláštní symbióze (mutualismu) s houbami (mykoheterotrofie).

Někdy je termín saprofyt (např. v mykologii, v lichenologii atp.) stále používán.

Dělení saprofágůEditovat

Saprofágové se dělí na mrchožrouty (mršiny), detritofágyrozkladače (detrit) a koprofágy (výkaly).

Saprofágové ve fosilním záznamuEditovat

Některé fosilní objevy ukazují, že saprofágové byli hojní již v období vzdálené geologické minulosti. Známe například stopy po jejich činnosti v někdejších mršinách kachnozobých a sauropodních dinosaurů z období pozdní křídy před více než 72 miliony let.[2]

ReferenceEditovat

  1. Hershey, David R. (1999). Myco-heterophytes and parasitic plants in food chains. American Biology Teacher 61, 575-578.
  2. Claudia Inés Serrano-Brañas, Belinda Espinosa-Chávez & S. Augusta Maccracken (2018). Insect damage in dinosaur bones from the Cerro del Pueblo Formation (Late Cretaceous, Campanian) Coahuila, Mexico. Journal of South American Earth Sciences. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2018.07.002